Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Vyplní se letos známá lidová pranostika?

Medardova kápě, čtyřicet dní kape – tak zní patrně naše nejznámější lidová pranostika. Konkrétně 8. června podvědomě a s obavami sledujeme, jestli se na nebi neobjeví mraky a nezačne pršet, což by naznačovalo, že zhruba šest týdnů, aspoň podle lidových pranostik, bez deštníku nedáme ani ránu.

Červen je měsícem kvetoucích luk a senoseče, dozrávajících třešní a jahod, voňavých růží i léčivých bylin. Je to měsíc přelomový, protože mění jaro v léto. Hned 1. června začíná léto meteorologické a letos  21. června v 16 hodin a 58 minut pak léto astronomické, kdy je na severní polokouli nejdelší den a na jižní naopak nejdelší noc. Ve všech oblastech s nadmořskou výškou přibližně 600 metrů a nižší během června začíná vegetační léto s průměrnými teplotami nad 15 °C.

Letní slunovraty v letech 2024–2030

rok den čas
2024 21. červen 22:51
2025 21. červen 04:43
2026 21. červen 10:25
2027 21. červen 16:11
2028 20. červen 22:02
2029 21. červen 03:48
2030 21. červen 09:31

Medard a jeho kápě

Medard hrál v životě našich předků významnou úlohu. Mokrého Medarda, ochlazení a dlouhodobého deště se obdobně jako v polovině května ledových mužů hodně obávali. A to hned z několika zcela zásadních důvodů.

  • Těžko se kosila tráva a sušilo seno, které bylo první důležitou úrodou v roce.
  • Plodiny na polích i ovoce v sadech mohly nenávratně postihnout hniloba a plísně a zničit je škůdci (a to ještě nevěděli nic o plzácích španělských), což znamenalo, že úroda byla špatná a plody nekvalitní.
  • Další katastrofu mohly způsobit nebezpečné přívalové deště a bouřky, které také způsobovaly nečekané povodně či požáry.

Letní evropský monzun

Z hlediska klimatického je pro červen typickým projevem příchod letního evropského monzunu zvaného lidově Medard, jehož první vlnu můžeme s poměrně vysokou pravděpodobností okolo 65 % očekávat právě kolem 8. června. Toto období bývá typické vpády chladnějšího oceánského vzduchu nad prohřátý kontinent a z toho vyplývajícími vydatnými, prudkými a vytrvalými srážkami.

Medardovské počasí

Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na pět tradičních dešťových vln, které naši předkové označovali jako deště vítské (15. června), svatojánské (24. června), prokopské (4. července), magdalénské (22. července) a petrské (1. srpna). A protože u nás souvisle od Medarda čtyřicet dní v celku snad ještě nikdy nepršelo, pravděpodobně se počet dní do pranostik dostal podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Svatý Medard

Po třech ledových  mužích Pankráci, Serváci a Bonifáci je Medard další světec, který se stal symbolem špatného počasí. Medard z Noyonu se narodil se někdy v letech 470 až 473 v Salency ve Francii v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic. Vybral si duchovní dráhu a v roce 505 přijal kněžské svěcení. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské empatii k chudým se rozšířila po celé severní Francii. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 560. Medardovy ostatky jsou pietně pochovány v Soissons, městě franských králů.

Medardovská legenda

Traduje se, že když byl Medard malý chlapec, šel na procházku a v polích ho zastihla průtrž mračen. Před pořádným promoknutím ho ochránil velký orel, který se náhle objevil na obloze a roztáhl nad ním svá široká křídla. Tahle pověst vedla k tomu, že se k němu dodnes zemědělci modlí za suché počasí při senoseči, za úrodnost polí a bohatou úrodu vinné révy.

Svatý Medard je patronem sedláků, pastýřů, vinařů, ochránce dobré úrody, chrání před deštěm, bolestmi zubů, horečkou a choromyslností.

Medard v lidových pranostikách

K Medardovi se váže spousta lidových pranostik, týkajících se předpovědi počasí a úrody. Tady je dvacet nejzajímavějších:

  • Medardova kápě, čtyřicet dní kape
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
  • Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
  • Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
  • Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
  • Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Zdroje: slovnik.cmes.czwww.treking.cz, cs.wikipedia.org, Malý průvodce meteorologií (Jan Munzar a kolektiv), Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)


Přečtěte si také