reklama

V tradičním reji masopustních masek nesmí chybět medvěd, bába s nůší, klibna či laufr

Lenka Valjentová
23. února 2020
Vyvrcholením masopustu je maškarní úterý (letos 16. února), poslední den masopustního veselí. Bujaré obchůzky masek vesnicí či městem byly součásti masopustu už od nejstarších časů, sloužily a dodnes slouží především k pobavení a utužení dobrých sousedských vztahů. Maska propůjčuje anonymitu a dává možnost k nevázané zábavě, kterou by si lidé jinak nedovolili.
reklama

Masopustní tradice a zvyky se liší podle krajů a míst, stejně tak to platí o vzhledu masek. Původně se do masopustních masek převlékali výhradně muži. K nejčastějším a nejstarším masopustním maskám dodnes patří medvěd, klibna, masopust, bába s nůší, laufr, žid či turek, k typickým masopustním maskám patří také hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, ras, šašeka mnoho a mnoho dalších. Oblíbené jsou také aktuální masky, které se objevují, když lidé chtějí reagovat na nějakou společenskou či politickou událost nebo parodovat osobnosti, o kterých se mluví. A tak se v průběhu let mnohé masky objevily a zase zmizely.

Medvěd

Maska medvěda patří k nejstarším i nejčastěji užívaným masopustním maskám. Masku tvořila kožešina nebo pytlovina pošitá slámou či hrachovinou (usušené stonky hrachu na maskách vypadaly dekorativně), někdy doplněná špičatou slaměnou čepicí. Ve středověku míval začerněnou tvář, později dřevěnou masku a od 19. století se vyráběly hlavy z papíru. Medvěda v průvodu vodí medvědář, který ho naoko býkovcem trestá za jeho skákání a vrážení do lidí. Kam medvěd přišel, ženys ním musely jít tancovat, i když se při tanci choval velmi lascivně a mnohé porazil avyválet se s nimive sněhu. Ženy při tanci s medvědem vyskakovaly vysoko, aby jim pak v létě vyrostl vysoký len a konopí. Při tancování se také snažily medvědovi odtrhnout kus hrachoviny či slámy pro drůbež, aby lépe seděla na vejcích.

Klibna

Velmi oblíbenou masopustní maskou je klibna, která představuje kobylu či koně (šimla). V průvodu chodí buď sama, nebo na ní sedí jezdec, někde ji doprovázeli kozlíci, jinde ji na provaze vede žid. Masku tvořili dva muži, jeden dělal hlavu a přední nohy, druhý se o něho opřel a vytvořil hřbet a zadní nohy. Přes sebe přehodili plachtu s hlavou vycpanou senem a průzorem na dlouhém krku, někdy bývá koňská hlava připevněna na tyči, kterou první z mužů drží v ruce. Pokud na klibně seděl jezdec, tvořili ji tři až čtyři lidé.

Pohřebenář nebo slaměný

Maska se dělá ze silné vrstvy slámy nebo hrachoviny s barevnými stuhami a kuželovitý klobouk je ze stejného materiálu. Slaměný míval začerněné tvoře a v ruce bič nebo karabáč. V průvodu obvykle vybíral výslužku, a proto měl pytel nebo koš. Pohřebenář se mu někde říkalo proto, že jídlo, které dostával, mu hospodyně napichovaly na rožeň. Někde přebírá roli medvěda a válí se s ženami po zemi a z jeho masky si ženy vytrhávají stébla pro drůbež.

Laufr

Laufři představují ve své podstatě vojáky, kteří před třicetiletou válkou hlídali hranice s tureckou říší a varovali před případným nebezpečím. Maska je typická papírovou čepicí a bílou uniformou s pestrými kousky látek, někde se mu říká také strakatý. Laufr chodil před průvodem maškar od chalupy k chalupě a zjišťoval, zda bude průvod vítaný. Pokud bylo zavřeno, práskal holío vrata, a pokud se ani potom neotevřelo, dával průvodu masek znamení, aby se šlo dál.

Bába s nůší

V masce báby se představují většinou muži. Existují dvě základní varianty: v té první nese člověk na zádech nůši s hadrovou loutkou dítěte, někde dědka. Může ale vypadat i jinak. V té druhé, žertumilovnější, člověk někdy maskovaný jako mimino si přes sebe navlékne nůši bez dna, zatímco bába je vycpaná loutka, která je připevněná v předklonu k nůši. Bába často chodívala spolu s židem.

Žid

Postava s cylindrem a s dlouhými vousy představuje vtíravého obchodníka. Maskužida většinou tvoří dlouhý kabát, někdy s vycpaným hrbem, nebo střapatý kostým z barevných odstřižků látek. Když má obličejovou masku, má dlouhý červený nos. Dříve každému dával šňupnout a za to požadoval peníze, prodával pentle a smlouval. Někde má v ruce ježčí kůži na tyčce obalenou do látky s níž provádí různé legrácky, snaží se bodlinami klepnout na nekryté části těla a jindy provádíeroticky podbarvená gesta.

Masopust

Masopust neboli bakchant býval pánem ochmelků a kořala a podle toho se i chová. Jeho kostým je vyroben ze spousty barevných kousků látek a na hlavě má červenou čepici nebo klobouk. V ruce džbán později láhev s kořalkou. V některých oblastech bývá nejvýznamnější postavou celého masopustního reje. Na závěr bývá masopust utopen v kašně nebo v řece či potoce.

Turek

Maska představuje vojáka turecké armády, které se obávali v 16. století lidé v celém království. V tradičním masopustním průvodu byli čtyři, dva červení a dva modří; čepice mají přizdobené krepovými růžičkami, mají bílé rukavice, bílý šátek a ochranné kyrysy. Tyhle masky oblékali většinou svobodní mládenci, kteří se jako rekruti chystali na vojnu.

O masopustu a dalších lidových tradicích by vám ještě mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama