Co znamenají svíčky na adventním věnci a proč má být jedna růžová?

Letos možná zapomeneme na předvánoční šílenství. Adventní čas je začátek liturgického roku, je dobou zklidnění a rozjímání. To je poselství pravého adventu. Podívejte se, od kdy se advent slaví, co značí jednotlivé svíčky a proč by jedna měla být růžová. Advent je jednou z nejkrásnějších částí roku, kterou prostupují tradice a zvyky. Je to také doba půstu. Slavíte advent jako naši předci?

Pokud se vrátíme k tomu, jak období adventu prožívali naši předci, tedy jako čas zklidnění, rozjímání, půstu. K tomu člověk ani nepotřebuje věřit v Boha. Jen si to musí naordinovat, zkusit brát tuto dobu jako období, kdy bude mít čas na sebe a své blízké, a dokázat to pak fakt dodržet.

Kde se vzal advent?

Samotný název advent pochází ze slova adventus, tedy z latinského výrazu pro příchod. V současné době se advent ustálil na dobu čtyř týdnů před Vánoci, což může trvat 22 až 28 dní. Protože křesťané odvíjeli svůj čas od narození Krista, první adventní nedělí začíná liturgický rok, jenž se vyznačuje dvojím očekáváním – slavností narození Ježíše Krista (24. prosince) a jeho zmrtvýchvstání (Velikonoce). V křesťanských zemích se advent udržuje zhruba od 6. století.

Každá z adventních nedělí má svůj název, i když podle mnohých pramenů jsou názvy nedělí až důsledkem komercionalizace svátku. Takhle se adventní neděle jmenují od první do té těsně před Štědrým dnem:

železná
bronzová
stříbrná
zlatá

Proč je barvou adventu fialová?

Právě fialová (nebo modrá) symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Tyto barvy se též objevují i svíčkách na adventních věncích – tradičních symbolech adventu, které zdobí české domácnosti.

Fialový advent Zdroj: istock.com

Růžová svíčka nesmí chybět!

Jedna svíce na věnci má však růžovou barvu – ta symbolizuje radost. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.

Během adventu žádný sex

Kromě adventních věnců zdobily dříve české domácnosti i další, obyčejné věnce. Prosté věnce z různých rostlin měly symbolický význam, většinou měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství. Do doby adventní patřil půst, a to nejen co se jídla týká. Zakázána byla zábava, pomlouvání i sex. Lidé naopak měli častěji zamířit na mši, kde se zpívaly staročeské roráty ke cti Panny Marie.

První adventní neděle Zdroj: Thinkstock

Železná neděle a zvyky

O první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, která je takzvanou svící proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Někde už se rozsvěcují vánoční stromy a betlémy.

Prvním adventním svátkem je svátek svatého Ondřeje, který slavíme 30. listopadu. S tímto svátkem je spojena tradice lití olova, ze kterého dívky hádaly, jaký bude jejich příští manžel. Vdavekchtivé dívky také chodily vysekávat díru do ledu, v díře pak ve stínech hledaly podobu budoucího ženicha. Nebyl-li led, alespoň klepaly na dveře kurníku, ozval-li se kohout, už se chystaly na svatbu. Slepice pak znamenala odklad.

Bronzová neděle, Mikuláš a Barborky

O bronzové neděli se zapaluje druhá svíce, takzvaná betlémská, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Kromě toho by však dívky měly vyběhnout ven uříznout větvičky stromu či keře, který může do Vánoc rozkvést. Nejčastěji se řežou větvičky třešně, ale třeba i zlatého deště. Větvička, která o Vánocích rozkvete, přinese do vašeho domova štěstí. Děvčatům na vdávání pak předpovídá svatbu.

Ještě v 19. století chodil nejen Mikuláš, ale o dva dny dříve i Barborky. Svobodné dívky i vdané ženy chodily od domu k domu a předváděly výstup ze života sv. Barbory. Dětem pak rozdávaly dárky a těm zlobivým hrozily.

Barborky Zdroj: iStock

Ano, na Mikuláše nelze zapomenout, protože tento svátek podléhá podobné komercionalizaci jako samotné Vánoce. Mikulášské oslavy se dřív pojily s masopustem, který je spojen s rejdy maškar. Ještě v 18. století chodili v takových průvodech často až čtyři Mikulášové, doprovázení čerty, anděly a řadou neobvyklých masek. Dnes navštěvuje trojice jednotlivé domácnosti a dětem rozdává sladkosti.

Stříbrná neděle a Lucie noci upije

Na třetí stříbrnou adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, které se říká pastýřská. Ta vyjadřuje radost z toho, že postní období pomalu končí a přicházejí slavnostní okamžiky.

Po neděli přijde svátek svaté Lucie, ale Lucky chodívaly od domu k domu už v předvečer svého dne. S velkým nožem vyhrožovaly dětem, které se o adventu nepostily, že jim rozpářou břicha. Hodné děti pak Lucky obdarovaly nějakou maličkostí. Ženy a dívky nesměly v tento den pracovat ani příst.