reklama

Když na Medarda prší, čeká nás deštivé léto. Proč?

Lenka Valjentová
8. června 2021
Medardova kápě, čtyřicet dní kape – tak zní patrně naše nejznámější lidová pranostika. Konkrétně 8. června podvědomě a s obavami sledujeme, jestli se na nebi neobjeví mraky a nezačne pršet, což by naznačovalo, že zhruba šest týdnů, aspoň podle lidových pranostik, bez deštníku nedáme ani ránu. Po Pankráci, Serváci a Bonifáci je Medard další světec, který se stal symbolem špatného počasí. Medardův svátek hrál v životě našich předků významnou úlohu.
reklama

Červen je měsícem přelomovým, protože mění jaro v léto. Hned 1. června začíná léto meteorologické a letos těsně před půlnocí 20. června, přesně ve 23 hodin a 44 minut pak léto astronomické, kdy je na severní polokouli nejdelší den a na jižní naopak nejdelší noc. Ve všech oblastech s nadmořskou výškou přibližně 600 metrů a nižší během června začíná vegetační léto s průměrnými teplotami nad 15 °C. Je to měsíc kvetoucích luk a senoseče, dozrávajících třešní a jahod, voňavých růží a léčivých bylin.

Mokrý Medard

Mokrého Medarda, ochlazení a dlouhodobého deště se obdobně jako v polovině května května zmrzlých mužů rolníci obávali z několika zcela zásadních důvodů. Těžko se kosila tráva a sušilo seno, které bylo první důležitou úrodou v roce. Plodiny na polích i ovoce v sadech mohly nenávratně postihnout hniloba a plísně a zničit je škůdci (a to ještě nevěděli nic o plzácích španělských), což znamenalo, že úroda byla špatná a plody nekvalitní. Další katastrofu mohly způsobit nebezpečné přívalové deště a bouřky, které také způsobovaly nečekané povodně či požáry.

Letní evropský monzun

Z hlediska klimatického je pro červen typickým projevem příchod letního evropského monzunu zvaného lidově Medard, jehož první vlnu můžeme s poměrně vysokou pravděpodobností okolo 65 % očekávat právě kolem 8. června. Toto období bývá typické vpády chladnějšího oceánského vzduchu nad prohřátý kontinent a z toho vyplývajícími vydatnými, prudkými a vytrvalými srážkami.

Medardovské období

Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na pět tradičních dešťových vln, které naši předkové označovali jako deště vítské (15. června), svatojánské (24. června.), prokopské (4. července.), magdalénské (22. července.) a petrské (1. srpna.). A protože u nás souvisle odMedarda čtyřicet dní vcelku snad ještě nikdy nepršelo, pravděpodobně se počet dnído pranostik dostal podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Medardovská legenda

Traduje se, že když byl Medard malý chlapec, šel na procházku a v polích ho zastihla průtrž mračen.Před pořádným promoknutím ho ochránil velký orel, který se náhle objevil na obloze aroztáhl nad ním svá široká křídla.Tahle pověstvedla k tomu, že se k němu dodnes zemědělci modlí za suché počasí při senoseči, za úrodnost polí a bohatou úrodu vinné révy. SvatýMedard je patronem sedláků, pastýřů, vinařů, sládků a meteorologie. Je považován za ochránce proti bolestem zubů, horečce a choromyslnosti.

Svatý Medard z Noyonu

Po třech zmrzlých mužích je Medard další světec, který má patronát nad počasím. Medard z Noyonu se narodil se někdy vletech 470 až 473 v Salency ve Francii v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic a matka galská Římanka. Vybral si duchovní dráhu a v roce 505 přijal kněžské svěcení. Ve svém rodišti se svému poslání věnoval poctivě a obětavě, a tak ho kolem roku 545 arcibiskup sv. Remigius povolal na biskupský stolec do Noyonu (město severovýchodně od Paříže) a zároveň také řídil diecézi v Tournai. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské empatii k chudým se rozšířila po celé severní Francii. Zemřel roku 560 a po jeho smrti dal král Chlothar I. (vládl v letech 511–561) zřídit v Soissons, městě franských králů, opatství s nádherným kostelem, ve kterém byly Medardovy ostatky pietně pochovány. Klášter přijal jméno po Medardovi, dodnes zůstala zachována krypta.

Medard vlidových pranostikách

KMedardovi se váže spousta lidových pranostik, týkajících se předpovědi počasí a úrody. Tady jedvacet nejzajímavějších.

  • Medardova kápě, čtyřicet dní kape
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
  • Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
  • Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
  • Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
  • Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama