Popeleční středa je první den půstu před Velikonocemi. Jaké tradice a zvyky jsou s postním časem spojené
Popeleční středa je první den postní doby. Víte, jaké tradice a zvyky jsou s ní spojené? Zdroj: iStock
Když skončí veselý masopust, přichází čtyřicetidenní půst. Prvním postním dnem je Popeleční středa. Víte, jaké tradice a zvyky jsou s postním časem spojené a co v čase půstu jíst a nejíst a proč je kromě očisty těla nutná i očista duchovní? Termín Popeleční středy je každý rok jiný, protože se odvíjí od data Velikonoc. V roce 2025 připadá na 5. března.
Středa, která začíná po masopustním úterý se nazývá Popeleční a s ní začíná půst, který trvá čtyřicet dnů (bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají) a končí o Velikonocích. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem.
„To znamená, že se nesmí jíst maso teplokrevných zvířat, tučná a mastná jídla, sladkosti, alkohol a jedí se jen jednoduché pokrmy,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. „Kromě očisty těla je zároveň nutná i očista duchovní. K ní patří pokání, kajícnost, studium evangelia a konání dobrých skutků.“
Význam Popeleční středy
V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček, posvěcených loňskou Květnou neděli. Mše v kostele byla tichá a obraz na hlavním oltářem byl zakryt fialovým plátnem. Protože symbolizovalo počátek půstu, říkalo se mu v některých krajích hladové sukno neboli Hungertuch.
Znamení popelce na čele je připomínka pomíjivosti pozemského života, která může být úlevná v tom, že vlastně spousta starostí a trápení je zbytečná. Věřící tak před Bohem zároveň vyjadřují i svou pokoru a pokání a za své hříchy si obrazně sypou popel na hlavu.
V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš. Zdroj: iStock
Popeleční středa v lidových tradicích
Z lidových názvů Popeleční středy – Černá, Škaredá, Bláznivá či Smetná (pozor nezaměňovat se Sazometnou středou) – je patrná chmurná nálada konce masopustu, protože mnozí byli přejedení nebo měli kocovinu. Ze zvyků, dochovaných většinou z 18. až 19. století, se zdá, že se lidé nechtěli smířit s koncem veselého období hojnosti a snažili se ho ještě trochu prodloužit.
- Na Přeloučsku na Popeleční středu chodívaly ženy „prát zástěry“, což znamenalo, že rozpuštěným mýdlem natíraly tváře mužů, kteří se ještě nevyspali z masopustu. Kdo nechtěl být pomazán, musel se vykoupit penězi. Takto získané finance pak sloužily k nákupu sladkých likérů, které potom ženy společně popíjely.
- „Na Bydžovsku se říkávalo, že se na Popeleční středu nemá prát prádlo, protože by pak zůstalo po celý rok špinavé. Kdo se na Popeleční středu napil svěcené vody, byl chráněný před komáry,“ stojí v knize Martina Bestajovského Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro.
- Ze stejného důvodu po mši chodívali muži do hospody na kořalku „spláchnout popelec“, aby je v létě neštípali komáři.
Kdy je Popeleční středa?
Termín Popeleční středy je každý rok jiný, protože se odvíjí od data Velikonoc. Přesné datum se vypočítává odečtením 40 všedních dnů od neděle velikonoční – Božího hodu velikonočního.
Data, kdy bude Popeleční středa v dalších letech:
| Rok | Den |
|---|---|
| 2025 | 5. března |
| 2026 | 18. února |
| 2027 | 10. února |
| 2028 | 1. března |
| 2029 | 14. února |
| 2030 | 6. března |
Popeleční středa je začátek půstu
Po masopustním hodování nastal našim předkům čtyřicetidenní velikonoční půst. Tučné masité pochoutky vystřídala jídla jednoduchá a prostá. Nešlo však o žádnou hladovku, jen zřeknutí se zejména masa teplokrevných zvířat.
A proč se v postní době nesmělo jíst maso? „Maso jest pro duši křesťana škodlivé, neboť v něm probouzí touhu zabíjet. Jestliže se smísí krev z masného pokrmu s krví člověka, který takové jídlo snědl, vzbudí se v takovém nestřídmém člověku pocit pýchy a pohrdání ostatními, protože jeho myšlenky zamlží zvířecí krev, a takový jedlík nejinak než hovado smýšlí,“ tak zdůvodňoval škodlivost masa kdysi dávno jistý teolog,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková.
Popeleční středa: Tradičními postními pokrmy byly hlavně pučálka, pražma, jahelná a pohanková kaše s medem, jahelník s prvními jarními bylinkami. Zdroj: iStock
Co jíst na Popeleční středu
V čase půstu se dříve jedly zejména sladkovoní ryby, luštěniny a obiloviny. Nesměl chybět kváskový chléb a nemastné pokrmy z obilovin a luštěnin (pohanka, jáhly, kroupy, hrách), které se ochucovaly kořením a bylinkami nebo medem či zavařeninami. Správným postním jídlem nebyly polévky, protože základem většiny byly masové vývary, a podle výkladu církevních učenců ani vejce a máslo. Povoleny ale byly sýry a tvaroh z odtučněné syrovátky.
Tradiční postní jídla
Tradičními postními pokrmy byly hlavně pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách naslano i nasladko), pražma (místo hrachu se používalo obilí), jahelná a pohanková kaše s medem, jahelník s prvními jarními bylinkami.
Zdroje: Český lidový a církevní rok, PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)
Autor článku
