Dnes je Popeleční středa. Znáte tradice a zvyky spojené s prvním dnem půstu?
Když skončí veselý masopust, přichází čtyřicetidenní půst. Prvním postním dnem je Popeleční středa. Víte, jaké tradice jsou s postním časem spojené a proč je kromě očisty těla nutná i očista duchovní? Termín Popeleční středy je každý rok jiný, protože se odvíjí od data Velikonoc. V roce 2025 připadá na 5. března.
Středa, která začíná po masopustním úterý, se nazývá Popeleční a s ní začíná půst, který trvá čtyřicet dnů (bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají) a končí o Velikonocích. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem.
„To znamená, že se nesmí jíst maso teplokrevných zvířat, tučná a mastná jídla, sladkosti, alkohol a jedí se jen jednoduché pokrmy,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. „Kromě očisty těla je zároveň nutná i očista duchovní. K ní patří pokání, kajícnost, studium evangelia a konání dobrých skutků.“
Význam Popeleční středy
V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček posvěcených loňskou Květnou neděli.
Mše v kostele byla tichá a obraz na hlavním oltáři byl zakryt fialovým plátnem. Protože symbolizovalo počátek půstu, říkalo se mu v některých krajích hladové sukno neboli Hungertuch.
NENECHTE SI UJÍT: Kdy si letos užijeme Velikonoce? Velký pátek bude až v druhé polovině dubna
Znamení popelce na čele je připomínkou pomíjivosti pozemského života, která může být úlevná v tom, že vlastně spousta starostí a trápení je zbytečná. Věřící tak před Bohem zároveň vyjadřují i svou pokoru a pokání a za své hříchy si obrazně sypou popel na hlavu.
Znamení popelce na čele je připomínkou pomíjivosti pozemského života. Zdroj: Profimedia.cz
Popeleční středa v lidových tradicích
Z lidových názvů Popeleční středy – Černá, Škaredá, Bláznivá či Smetná (pozor, nezaměňovat se Sazometnou středou) – je patrná chmurná nálada konce masopustu, protože mnozí byli přejedení nebo měli kocovinu. Ze zvyků, dochovaných většinou z 18. až 19. století, se zdá, že se lidé nechtěli smířit s koncem veselého období hojnosti a snažili se ho ještě trochu prodloužit.
- Na Přeloučsku na Popeleční středu chodívaly ženy „prát zástěry“, což znamenalo, že rozpuštěným mýdlem natíraly tváře mužů, kteří se ještě nevyspali z masopustu. Kdo nechtěl být pomazán, musel se vykoupit penězi. Takto získané finance pak sloužily k nákupu sladkých likérů, které potom ženy společně popíjely.
- „Na Bydžovsku se říkávalo, že se na Popeleční středu nemá prát prádlo, protože by pak zůstalo po celý rok špinavé. Kdo se na Popeleční středu napil svěcené vody, byl chráněný před komáry,“ stojí v knize Martina Bestajovského Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro.
- Ze stejného důvodu po mši chodívali muži do hospody na kořalku „spláchnout popelec“, aby je v létě neštípali komáři.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 50 nejoblíbenějších velikonočních přání. Vyberte si z klasických i vtipných rýmovaček
Kdy je Popeleční středa?
Termín Popeleční středy je každý rok jiný, protože se odvíjí od data Velikonoc. Přesné datum se vypočítává odečtením 40 všedních dnů od neděle velikonoční – Božího hodu velikonočního.
Data, kdy bude Popeleční středa v dalších letech:
| Rok | Den |
|---|---|
| 2026 | 18. února |
| 2027 | 10. února |
| 2028 | 1. března |
| 2029 | 14. února |
| 2030 | 6. března |
Popeleční středa je začátek půstu
Po masopustním hodování nastal našim předkům čtyřicetidenní půst. Tučné masité pochoutky vystřídala jídla jednoduchá a prostá. Nešlo však o žádnou hladovku, jen zřeknutí se zejména masa teplokrevných zvířat.
INSPIRUJTE SE: Nezapomeňte jíst jáhly! Ochutnejte staročeský sladký jahelník a slaný houbový jahlovník
Proč se v postní době nesmělo jíst maso?
„Maso je pro duši křesťana škodlivé, neboť v něm probouzí touhu zabíjet. Jestliže se smísí krev z masného pokrmu s krví člověka, který takové jídlo snědl, vzbudí se v takovém nestřídmém člověku pocit pýchy a pohrdání ostatními, protože jeho myšlenky zamlží zvířecí krev, a takový jedlík nejinak než hovado smýšlí,“ tak zdůvodňoval škodlivost masa kdysi dávno jistý teolog,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková.
Popeleční středa: Tradičními postními pokrmy byly hlavně pučálka, pražma, jahelná a pohanková kaše s medem, jahelník s prvními jarními bylinkami. Zdroj: iStock
Co jíst na Popeleční středu
V čase půstu se dříve jedly zejména sladkovodní ryby, luštěniny a obiloviny. Nesměl chybět kváskový chléb a nemastné pokrmy z obilovin a luštěnin (pohanka, jáhly, kroupy, hrách), které se ochucovaly kořením a bylinkami nebo medem či zavařeninami. Správným postním jídlem nebyly polévky, protože základem většiny byly masové vývary, a podle výkladu církevních učenců ani vejce a máslo. Povoleny ale byly sýry a tvaroh z odtučněné syrovátky.
Tradiční postní jídla
Tradičními postními pokrmy byly hlavně pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách naslano i nasladko), pražma (místo hrachu se používalo obilí), jahelná a pohanková kaše s medem, jahelník s prvními jarními bylinkami.
Zdroje: Český lidový a církevní rok, PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)
Autor článku
