14 tipů na báječné retro hry: Pan čáp ztratil čepičku, piškvorky i tichá pošta

Marně si lámete hlavu, jak zabavit děti při delším pobytu doma, nejen o prázdninách, ale třeba i v průběhu školního roku při nemoci? Matně si vzpomínáte na hry svého mládí, ale celá pravidla už si vybavit nedokážete? Zavzpomínali jsme za vás a dali dohromady 14 báječných her, z nichž některé hrají děti dodnes, ale jiné se pro ně stanou vítanou novinkou.

Vzpomínáte na oblíbené hry svého dětství a rádi byste je předali svým dětem? Prošli jsme se za vás pamětí a připravili pravidla her, které jsme kdysi znali snad úplně všichni napříč republikou. Některé se hrají určitě dodnes, ale nikdy není na škodu, připomenout si pravidla.

Hry, na které si vystačí jenom sourozenci, případně rodiče sdětmi

Myslím si…

Jedno dítě si v duchu myslí nějakou věc nebo osobu, podle domluvy, a ostatní mu pokládají otázky, aby zjistili, o jaký předmět, zvíře či osobu se jedná. Odpovědi mohou být pouze „ano“ či „ne“. Ten, kdo první myšlenou věc uhodne, má právo vymyslet další utajenou věc.

Slovní fotbal

Jeden řekne slovo, začínající písmenem „A“ a druhý pokračuje slovem, které začíná písmenem, kterým první slovo končilo… Větší děti si mohou zahrát ztíženou verzi a hledat slova na konečnou slabiku.

Přijela tetička z Číny…

Jedno dítě začne hru průpovídkou: „Přijela tetička z Číny, přivezla škopíček špíny a…“ například „jablko“. Druhé dítě větu zopakuje a přidá další předmět: „Přijela tetička z Číny, přivezla škopíček špíny, jablko a kufr“. Další dítě nebo opět dítě první, pokud jsou jen dva hráči, zase vše zopakuje a přidá další předmět. Hra pokračuje tak dlouho, dokud si všichni seznam pamatují.

Hlava, ramena, kolena, palce

Děti se postaví čelem do kruhu, ale vystačí si i jenom dvojice. Pak se začne odříkávat říkanka a zároveň se děti dotýkají rukama části těla, o které se mluví: „Hlava, ramena, kolena, palce, kolena, palce, kolena, palce. Hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos.“ Říkanka se točí stále dokola, tempo řeči se zrychluje. Kdo se první splete v doteku správné části těla, prohrává.

Milá babičko, tečka

Hra jenom pro dvě děti nebo ještě lépe pro dítě a jednoho rodiče. Jedno dítě si sedne zády před druhé a první mu píše prstem na záda říkanku: „Milá babičko, tečka. Posílám ti křečka, tečka. Křeček škrábe (jemně zaškrábe na záda), kouše (jemně naznačí prsty kousání), hladí…“ Nakonec: „Dáme do obálky (nakreslí prstem na záda obálku), zalepíme obálku (nakreslí obálku na záda), dáme čtyři razítka a dvě známky (opět jemně bouchne do zad, jako razítkování), hodíme do schránky a pošleme (jemně naznačí odhození).

Piškvorky

Hra pro dva hráče a čtverečkovaný papír. Jeden zakreslí do čtverečkovaného papíru kolečko, druhý křížek. Cílem je jako první zakreslit nepřerušovanou řadu pěti křížků nebo koleček.

Hry pro více dětí

Honzo vstávej! Kolik je hodin?

Jeden se postaví do cíle a otočí se zády k ostatním nebo si zaváže oči šátkem. Ostatní děti si stoupnou za čáru, vzdálenou asi 10 metrů od cíle. Dítě v cíli postupně vyvolává děti za čarou slovy: “Honzo vstávej!“ Dítě, kterému je otázka určena, odpoví: „Kolik je hodin?“ Na to se dozví od dítěte v cíli například: „6 slepičích!“. Na to se dítě vydá šesti slepičími krůčky dopředu. Vyvolán je další hráč…

Vyhrává ten, který je první v cíli a vymění si místo s vyvolávačem. Vyvolávač může hlásit kroky podle různých zvířat a hráči podle toho postupují. Například kroky žabí jsou skoky, kroky čapí jsou dlouhé kroky s nataženýma nohama nebo kroky račí, které jdou zase dozadu.

Pan čáp ztratil čepičku…

Děti se postaví do kruhu a jedno z dětí, čáp, dovnitř kruhu. Čáp předpaží ruce, napodobuje klapání zobákem, chodí dokola a říká básničku: „Pan čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku…“ Dítě, na které ukáže zobákem, musí rychle zvolit barvu a vykřikne například: „Červenou!“

Pak se všechny děti z kruhu rozprchnou a rychle musí v blízkém okolí najít a dotknout se dané barvy. Případně mohou najít barvu i na svém vlastním oblečení. Ten, kdo barvu nenajde nebo ji najde jako poslední, se stává novým čápem.

Krvavé koleno

Jedno dítě představuje Krvavé koleno a stoupne si asi 10 metrů od ostatních. Předtím ještě pošeptá jednomu z hráčů čas, kdy začne chytat. Děti se chytí za ruce a začnou odříkávat říkanku: „První hodina odbila, lampa ještě svítila, druhá hodina odbila…“ Pokračují až do domluvené hodiny, kdy dítě, kterému Krvavé koleno prozradilo čas, vykřikne: „Lampa zhasla!“. V tu chvíli se Krvavé koleno rozběhne k dětem a začne je chytat. Ten, koho Krvavé koleno chytí, se stává novým Krvavým kolenem.

Cukr, káva, limonáda…

Jedno dítě je vyvolávač a postaví se, zády k ostatním, do cíle. Ostatní děti si stoupnou za čáru, nejméně o 10 metrů dále. Vyvolávač začne odříkávat říkanku: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!“ Ostatní děti se při odříkávání říkanky rychle snaží doběhnout za vyvolávačem do cíle. Ten však různě mění tempo řeči a po skončení říkadla se okamžitě otočí. V tu chvíli už musí ostatní stát na místě, kde se zrovna nacházejí a nesmějí se ani pohnout. Pokud se někdo pohne, musí se vrátit na startovní čáru. Vyhrává ten, kdo se první dotkne vyvolávače a prohodí si pozice.

Kuba řekl

Jedno dítě stojí před ostatními, čelem k nim a vydává nejrůznější pokyny spolu s průpovídkou „Kuba řekl“, například: „Kuba řekl, sáhněte si na nos“ nebo “Kuba řekl, podrbejte se na uchu“… Ostatní musí splnit úkol, ale pozor. Pokud vydá pokyn bez úvodní průpovídky „Kuba řekl“, nikdo se nesmí hnout. Kdo se pohne, dostane trestný bod. Kdo po předem daném počtu kol skončí s co nejméně trestnými body, vyhrává a stane se vyvolávačem.

Všechno lítá, co peří má

Vyvolávač si sedne čelem k ostatním dětem a začne říkankou: „Všechno lítá, co peří má – pelikán“. Protože pelikán létá, dají všichni ruce nahoru a vyvolávač pokračuje: „Všechno lítá, co peří má – bačkora“. Protože bačkora nelétá, nechají všichni ruce dole. Říkanka se stále opakuje s novými slovy, tempo se zrychluje a kdo se první splete, vypadne ze hry. Kdo zůstane poslední ve hře, je novým vyvolávačem.

Tichá pošta

Děti si sednou nebo stoupnou do řady a první dítě vymyslí krátkou větu. Pošeptá ji dítěti za sebou, a to větu opět pošeptá dalšímu. Poslední dítě řekne větu nahlas. Většinou vznikne vtipný nesmysl. Poslední dítě v řadě se přesune na první místo a hra začíná znovu.

Chodí Pešek okolo

Děti si mezi sebou zvolí Peška. Ostatní děti si sednou na zem do kruhu a zakryjí si dlaněmi oči, aby Peška neviděli. Sedící děti začnou odříkávat: „Chodí Pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho Pešek bouchne. Ať je to ten, nebo ten, toho praští koštětem.“ Při odříkávání chodí Pešek okolo kroužku dětí a po ukončení říkanky Pešek plácne po zádech toho, ke komu zrovna došel. Pešek rychle běží kolem kruhu, aby se dostal na místo plácnutého a plácnuté dítě se ho snaží dohnat. Pokud se mu to podaří, zůstává Pešek pro další kolo stejný. Pokud je rychlejší Pešek, stává se Peškem plácnuté dítě, které přišlo o místo.

Zdroj: rodinnazabava.cz; g.cz; zena-in.cz


Přečtěte si také