reklama

Jízda králů i čištění studánek. Začínají letnice a svatodušní svátky

Lenka Valjentová
31. května 2020
Čas letnic původně trval osm dní, postupně byl zkrácen na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. V křesťanském pojetí jsou svatodušní svátky vyvrcholením Velikonoc, v lidovém oslavou vrcholícího jara, přírody a první sklizně. Dnes už letnice moc v povědomí nejsou, za socialismu soudruzi zrušili volné svatodušní pondělí, a tak i lidové oslavy a obyčeje pomalu mizely, ale nyní se vracejí s větší silou!
reklama

Stejně jako data většiny ostatních pohyblivých svátků, tak i datumletnic závisí na datu Velikonoc. Svatodušní svátky přicházísedm týdnů po Velikonocích a slaví se dva dny – v neděli (Svatodušní neděle) a v pondělí (Svatodušní pondělí).

V neděli se slaví seslání Ducha svatého (letos 23. května), tedy událost, kdy apoštolové získali svou duchovní sílu šířit nové učení. Ježíšovi učedníci se sešli v den oslav letnic a přemýšleli, co dál bez Ježíše. Domem se najednou prohnal silný vítr a oni hned věděli, jak mají lidem vyprávět o Ježíši Kristu a jeho oběti. V podobě ohnivých jazyků do nich sestoupil Duch svatý a oni začali mluvit cizími jazyky, aby mohli všude na světě šířit Ježíšovo učení.

Osvícení Duchem svatým poprvé křesťané slavili ve 3. století a tato slavnost se stala po Vánocích a Velikonocích třetím nejvýznamnějším svátkem, protože završuje Ježíšovu pouť. Proto jsou svatodušní svátky pokládány za vyvrcholení velikonoční doby. Latinský název Letnic Pentecostznamená padesátý den velikonočních oslav.

Jak se slavily svatodušní svátky doma

  • Církevní oslavy končily slavnostní mší v kostele bohatě zdobeném zelenými ratolestmi a květinami, zejména rozkvétajícími červenými růžemi, a proto se mnohde letnicím říkalo lidově rozálie.
  • S bohatou květinovou výzdobou se o svatodušních svátcích nešetřilo ani v domácnostech. Už v sobotu se všude uklízelo a smýčilo, lidé zdobili své domykvětinami a čerstvou zelení,dávali březové a bukové větvičky do váz, aby se na nich mohl usaditDuch svatý, který k nim přiletí v podobě holubičky.
  • Zelené větvičky měly domu přinést štěstí, ochránit dům a dobytek před zlými silami.Pokud větvičky ve vodě uvadly čiuschly do svátku Božího těla (deset dnů po svatodušní neděli), měl v tomto roce někdo z rodiny zemřít.
  • V neděli po mši se vařil slavnostní oběd a odpoledne se konaly taneční zábavy. Na svatodušní svátky se pekly koláče, koblihy a buchty, tradiční byly kosmatice, obalené květy černého bezu nebo akátu smažené na sádle nebo na másle.

Veselé svatodušní pondělí

Zatímco neděle měla ráz především oslav církevních,pondělí dominovaly nejrůznější lidové obyčeje.Rozšířené byly tzv. královské hry. Mládež se převlékla za krále, královnu a jejich družinu, obchůzkám dívek se říkalo královničky či králky, ale mnohem slavnější a honosnější jsou jízdy králů.

O českých lidovýchtradicích,zvycích, pověrách a svátcích se více dozvíte zde:

Letnicových zvyků a tradic je ale mnohem víc, ovšem k oslavám neodmyslitelně patřily hlavně hodokvasy, zpěv a tanec. „Kronikář Kosmas popisuje, jak český kníže Břetislav vyháněl ze země čarodějníky, věštce ahadače pohanské, zakazoval vesničanům nosit o letnicích ke studánkám dárky, zabíjet zvířata a obětovat je zlým duchům. I z dalších století se dochovaly stížnosti církve proti bujarým oslavám s hostinami, tancem a zpěvem,“ uvádí ve své knize Český lidový a církevní rok Alena Vondrušková. Pojďme si některé připomenout.

Čistění pramenů a otvírání studánek

Kult vody s uctíváním pramenů a studánek je prastarý, neboť na dostatku vody byla závislá úroda, možnost napojit dobytek a vůbec přežít. Proto naši předkové prováděli obřady, vnichž se spojovaly rituály související s čištěním přírodních pramenů a magickým přivoláváním deště. V době sucha se konala procesí, lidé prosili o déšť a přinášeli oběti, nejčastěji v podobě chleba a vína.

Otvírání studánek patřilo vdobách, kdy ještě všude nebyly vodovody, kpravidelným každoročním rituálům. S jarním čištěním pramenů byl spojený tradiční obřad, který vykonávaly pouze mladé nevinné dívky – panny, neboť se věřilo, že právě dívčí čistota má očistnou moc. Do každé studánky ve vsi a okolí vložily na chvíli dřevěný křížek a potom vyčistily vodu od napadaného listí a bláta. Na vyčištěný pramen či studnu jako znamení čistoty položily zelený věneček s květinami a bylinami. Někde házely do vody drobečky pečiva, jako pozůstatek dávných obětin. Pak jedno z děvčat ostatní oblékly za královnu a společně chodily po vsi dům od domu a za vyčištění studní dostávaly od hospodářů odměnu.

Královničky

Obchůzky královniček patřily ke starobylým letnicovým obyčejům, dlouhou tradici mají hlavně na Moravě. Zřejmě se vyvinuly z průvodů dívek ke studánkám. Skupina děvčat představuje královnu a její družinu, všechna jsou svátečně oblečená a ozdobená květinami a pentlemi, obcházejí dům od domu s písněmi o tom, jak královna hledá krále. S sebou nosily košík na dary pro královnu, z nichž pak uspořádaly oslavu. Jinde chodily na svatodušní pondělí dívky s králkou, to byla ta nejmenší z nich, kterou mezi sebou skrývaly. Někde chodil s královnou i král, což bylo děvče s korunou a dřevěným mečem. Variant královniček je hodně, liší se počtem dívek a různým rozdělením rolí, textem koled i rekvizitami – baldachýny, májkami, zelenými větvičkami.

Kontrola hraničních kamenů

Staré obřadní obchůzky pro zajištěnídobré úrody a zahnání zlých sil, hromů a blesků, krupobití, bouřek, požárů a povodní bývaly na venkově obvyklé v různých termínech, ty letnicové patřily k nejrozšířenějším. V svatodušní neděli se konaly hromadnéobchůzky hraničních kamenů.Kdysi se v jejich rámci dokonce řešily sousedské spory o hranice pozemků, odorání brázdy či posunutím hraničního – mezního kamene. Protože neexistovaly katastrální úřady a mapy, kontrolovaly se, případně opravovaly a vesničané si tak připomínali, kde přesně končí či začínají jejich polnosti. Pro lepší zapamatování se u mezních kamenů modlili, děti u nich dostávaly výprask, aby si dobře zapamatovaly, kde leží a kde jsou hranice jejich pozemku.

Jízdy králů

Jízdy králů jsou dnes oblíbeným folklorním divadlem, které však s původními jízdami mají málo společného. Slavnost se dřív konala na letnice o svatodušním pondělí, ale roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a později se místo pohyblivého termínu zvolilo pevné datum, koná se každý rok poslední neděli v květnu. Slavnosti svobodných mužů spojené s voděním, honěním či stínáním krále se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje hlavně naSlováckua naHané.

Minimálně dvousetletou tradici má ta nejznámější jízda králů ve Vlčnově. Jízdy králů jsou zapsané na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Včele průvodu jedou na koních praporečník a vyvolávači, za nimi král ochraňovaný pobočníky stasenými šavlemi, průvod uzavírají další vyvolávači a výběrčí. Král i pobočníci jsouoblečeni vdívčíchkrojích. Král, chlapec ve věku 10 až 12 let,má tvář zahalenou pentlemi a vústech svírábílou růži jako symbol nevinnosti, vznešenosti a mlčenlivosti. Celá družina si svého krále střeží a jezdci vtipnýmivyvolávkamipoukazují na dobu avlastnosti obyvatel a žádají přihlížející diváky o dar čifinanční příspěvek pro krále.

Střílení ku ptáku ve městě

Tahle městská zábava, velmi oblíbená v pohusitských Čechách, se k nám dostala z Německa. Jednalo se o soutěž ostrostřelců v sestřelení ptáka kuší, později puškou, upevněného na dlouhou dřevěnou tyč. Kdosestřelil ptáka (původně živého, později dřevěného) jako první, stal se ptačím králem a mohl nosit jako odznak stříbrného ptáka na řetězu.

„Doklady o pořádání soutěží existují od 15. století z Prahy, Plzně, Hradce Králové, Kutné Hory a mnoha dalších měst. Z dobových dokladů vyplývá, že střelci tyto soutěže považovali za cvičení pro případ války a často zvali k účasti i vyhlášené střelce z jiných měst. Církev tento zvyk pokládala za urážku Ducha svatého, zpodobňovaného většinou jako holubice. Ještě více však různí mravokárci kritizovali lidové zábavy, konané při těchto příležitostech. Poddaní se sice vlastních závodů účastnit nemohli, ale zato si užívali her, popíjení, sázek na vítěze i rvaček,“ říká Alena Vondrušková.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama