Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

5 jedovatých hub, které se pletou s jedlými. Naučte se lehký trik, jak je rozlišit

Jedna věc je nakreslená houba v atlase, druhá opravdová v lese, kde se houby od svého modelového vzhledu mírně odlišují od kreslené či vyfocené předlohy. V tomto článku se podíváme na Muchomůrku růžovku vs. muchomůrku tygrovanou, holubinku trávozelenou vs. muchomůrku zelenou, lišku obecnou vs. hlívu olivovou, ryzec smrkový vs. ryzec kravský a hřiba kováře vs. hřiba satana.
Vydáno: 15.08.2019
Které houby si lehce spleteme?
Autor: istock.com Které houby si lehce spleteme?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pokud si spleteme hřib dubový se hřibem smrkovým, nic se nestane, protože se v obou případech jedná o jedlé houby. Pak jsou ale houby jedlé a velmi chtné, které se však snáze zamění za druhy prudce jedovaté. Přitom by byla škoda některé druhy nesbírat jen kvůli strachu a neznalosti – jedná se totiž kolikrát o opravdu chutné houby a takové masáky nebo lišky je škoda z houbařských košíků vyškrtnout.

Vždy bychom si měli být stoprocentně jisti, co za houby sbíráme.
Autor: istock.com Vždy bychom si měli být stoprocentně jisti, co za houby sbíráme.

Muchomůrka růžovka a muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) nazývaná růžovka nebo také masák je, jak již bylo řečeno, velmi chutnou houbou. Bohužel je však zaměnitelná s prudce (až smrtelně) jedovatou muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina). Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem. Ten mají obě dvě, ale muchomůrka růžová má límeček vroubkovaný. Jsou to rýhy podobné těm, jako jsou ze strany na minci. Muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký. Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu neberte! Dalším kritériem je, že by měla mít růžovou nohu (třeň) a klobouk, ale často tomu tak není – podle stáří houby a místa výskytu. Růžovka roste ve všech lesích od začátku jara do podzimu. Pozor: Určit musíte každý exemplář, protože obě muchomůrky rády rostou dohromady.

Muchomůrka růžovka s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhovaný otisk.
Autor: Tomanrob/Wikipedie Muchomůrka růžovka s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhovaný otisk.

Klíč k rozlišení růžové a tygrované muchomůrky:

Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem. Ten mají obě dvě, ale muchomůrka růžová má límeček vroubkovaný. Jsou to rýhy podobné těm, jako jsou ze strany na minci. Muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký. Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu neberte.

Někdy se může stát, že muchomůrka tygrovaná vyroste společně se skupinou růžovek!

Povšimněte si hladkého, nerýhovaného prstenu.
Autor: Reaperman/Wikipedie Povšimněte si hladkého, nerýhovaného prstenu.

Holubinka trávozelená a muchomůrka zelená

Holubinka trávozelená (Russula aeruginea) je skvělá jedlá houba, houbaři vyhledávaná, potřebuje však důkladnou tepelnou úpravu, jinak může způsobit žaludeční potíže.

Muchomůrka zelená
Autor: Amanita_phalloides/wikipedia.org Muchomůrka zelená

Mnohem horší by však bylo, kdybyste si ji spletli s muchomůrkou zelenou, prudce jedovatou houbou. V případě otravy je pravděpodobnost úmrtí 40 – 50%. Holubinka má bílou křehkou nohu (třeň), velký zelený klobouk, uprostřed nahnědlý. Muchomůrka zelená má klobouk také nazelenalý, ale i bělavý či nažloutlý.

Holubinka trávozelená
Autor: houbareni.cz/herom Holubinka trávozelená

Klíč k rozlišení holubinky trávozelené a muchomůrky zelené:

Holubinka nikdy nemá prsten ani pochvu vespod nohy. Naopak muchomůrka zelená má pochvu, lidově nazývanou kalich smrti (viz obrázek). Nejdůležitější je tedy se podívat, zda vespon nohy (třeně) je pochva, která vypadá jako punčocha.

Liška obecná a hlíva olivová

Kdysi dávno byly lesy plné lišek, rozuměj houby lišky obecné, pak se ale v 80. átých letech asi v souvislosti s kyselými dešti staly vzácností. Dnes se lišky do našich lesů opět vracejí, což je dobře, protože to je výborná houba, hodí se do omáček, na nakládání, na sušení. Je to vizuálně velmi výrazná houba, přesto je možné si ji splést, a to s hlívou olivovou. Liška má žlutý nebo oranžovohnědý klobouk, na okrajích zprohýbaný, dužninu bílou.

Liška obecná (Cantharellus cibarius)
Autor: Wikimedia Commons Liška obecná (Cantharellus cibarius)

Hlíva olivová má také oranžový klobouk, někdy až hnědavý, tvar má jako nálevka. Naštěstí není těžce jedovatá, jen mírně, často jsou důsledkem její konzumace jen žaludeční potíže.

Hlíva olivová (Omphalotus olearius)
Autor: Pixabay.com; CC0 Public Domain Hlíva olivová (Omphalotus olearius)

Klíč k rozlišení lišky obecné a hlívy olivové:

Liška obecná vyrůstá ze země, hlíva olivová, vyrůstá v trsech ze dřeva.

Ryzec smrkový a ryzec kravský

Právě na konci léta začíná růst ryzec smrkový, který má kořeněnou chuť a můžete ho naložit do octa nebo si upéct na sádle a kmíně.

Ryzec Smrkový
Autor: H. Krisp/wikipedie Ryzec Smrkový

Má oranžový klobouk s tmavými fleky, starší exempláře mají na klobouku fleky zelené. Naproti tomu ryzec kravský je na klobouku výrazně chlupatý, načervenalý a má světlé kruhy. Při jeho požití můžete dostat silný průjem a zvracení.

Ryzec kravský
Autor: ohoubach.cz/Yohaness Ryzec kravský

Klíč k rozlišení ryzce smrkového a ryzce kravského

Ryzec smrkový při poranění roní mléko v barvě čerstvě nastrouhané mrkve a ryzec kravský mléko bílé.

Hřib kovář a hřib satan

Hřib kovář je výborná houba, kterou však musíte pořádně tepelně upravit, jinak je mírně jedovatý. Má hnědý klobouk, červeně zrnitý třeň (nohu), červené ústí rourek na spodní straně klobouku. Když kousek odkrojíte, řezná plocha zmodrá. Roste zejména v kyselých půdách v jehličnatých lesích.

Hřib kovář
Autor: Archiv MW Hřib kovář

Hřib satan je vzácná houba a na rozdíl od hřiba kováře roste v listnatých lesích, což ale k jejich rozlišení samozřejmě nestačí. Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužnina je bílá až bělavá, na řezu slabě modrá. Za syrova je prudce jedovatý. Dříve některé atlasy hub uváděly, že po tepelné úpravě je jedlý, ale dnes je veden jako jedovatá houba.

Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí
Autor: Creative Commons Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí

Klíč k rozlišení hřibu kováře a hřibu satanu

Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny. Hřib satan má na třeni červenou síťku a má bílý až našedlý klobouk.

Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“ Foto: Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“, Foto: Creative Commons

Pozor, hřib kovář si můžete splést i s jiným modrákem, a to hřibem kříšťem, který je mírně jedovatý a velmi hořký. Hřib kříšť má šedobílý klobouk a citronově žluté ústí rourek a horní část třeně, která směrem dolů přechází v červenou.

Mohlo by vás zajímat:

Houbové nepravdy

5 málo známých mýtů o houbách. Víte, proč byste neměli nechávat podhoubí v zemi?

Hřib satan

Jak poznat hřib satan a další jedovaté hřiby

Článek je zařazen v: hřib satan , jedlé houby , jedovaté houby , hřib kovář , holubinka trávozelená , muchomůrka zelená , muchomůrka růžovka , muchomůrka tygrovaná , liška obecná , hlíva olivová , ryzec smrkový , ryzec kravský , jak od sebe rozeznat houby , jedlé vs nejedlé houby
Reklama