Janu Kaplickému by bylo 85 let. V Praze postavil jediný dům, knihovna to není

Dvořákova vila v Praze je jedinou stavbou, která v metropoli vznikla podle jeho návrhu a to až rok po jeho emigraci

Jde o poslední Kaplického projekt před emigrací do zahraničí a současně také o jedinou jeho stavbu v České republice. Vlastník budoval tento dvoupodlažní domek svépomocí a celý ho dokončil až když už architekt pobýval v exilu ve Velké Británii.

Spory o novou Národní knihovnu se vlekly několik let, nakonec padlo rozhodnutí: stavět se nebude

31 Zobrazit galerii

31 Zobrazit galerii

Byl jedním z vizionářů moderní architektury. Nebál se navrhovat odvážné stavby inspirované přírodou. Po emigraci žil ve Velké Británii, kde založil slavné studio Future Systems. Získal mimo jiné nejprestižnější britskou cenu za architekturu.

Architektovi Janu Kaplickému by v pondělí 18. dubna bylo osmdesát pět let. Zemřel 14. ledna 2009 v den, kdy se mu narodila dcera Johanna, jejíž matkou je Eliška Kaplicky, jeho tehdejší žena. Byl to šok, Janu Kaplickému selhalo srdce na ulici v pražských Dejvicích a přivolaní záchranáři už ho nedokázali zachránit. Pohřben byl v rodinném hrobě na Vyšehradě.

Tehdy už bylo zároveň skoro jisté, že v Praze na Letné podle návrhu slavného architekta nevznikne nová Národní knihovna, kam se původně měly přestěhovat miliony svazků z Klementina a depozitářů. V červenci 2008 totiž tehdejší ministr kultury konstatoval, že knihovna kvůli nedořešeným pozemkovým vztahům a financování postavena nebude, později Evropská komise vydala stanovisko, že soutěž neproběhla podle pravidel. Spory kolem knihovny a soutěže o novou podobu instituce, kterou Kaplický vyhrál, ačkoli jeho návrh ne úplně splnil zadání, trvaly několik let.

Návrh budovy byl převratný, na pražské poměry rozhodně. Architekt budovu navrhl v pro něj příznačném organickém tvaru připomínajícím tělo chobotnice, s vnějším pláštěm zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami a s vyhlídkovým oknem připomínajícím oko směrem k Pražskému hradu. Součástí projektu byl i návrh automatického systému vydávání a ukládání knih z podzemního skladu - právě tohle umístění ovšem odporovalo zadání soutěže.

Budova měla do roku 2012 vyrůst na Letné na místě nynějšího tramvajového a autobusového obratiště Špejchar. Na východní straně s ní měl sousedit jeden z výjezdů z automobilového tunelu Blanka. Zároveň s knihovnou měl vzniknout i časosběrný dokument Oko nad Prahou, který točila režisérka Olga Špátová - nakonec se změnil ve film o sporech kolem knihovny a věnoval se samozřejmě i smrti architekta, premiéru měl v roce 2010.

Variací na nepostavenou knihovnu je zastávka MHD v Brně-Lesné Zdroj: Ben Skála/Benfoto

Jedna stavba slavného architekta nicméně v Praze přece jen stojí - je jím nenápadný domek zvaný Dvořákova vila v Bráníku. Byla dostavěna v roce 1969 podle návrhu z roku 1967 a to až po té, co Jan Kaplický mezitím odešel do emigrace ve Velké Británii. Autorství by si nicméně tipnul málokdo, protože na době není zatím ani stopa po budoucím příklonu k organické architektuře, která Kaplického proslavila. Vila svým pojetím odkazuje spíše k meziválečnému funkcionalismu.

Z uličního pohledu domek pro rodinu výtvarníků ničím nevyniká, přitom jde o stavbu promyšleně zapuštěnou do svahu, kterou ještě pozvedá terasa s nádherným výhledem na Prahu. Kromě této stavby stihl Kaplický rovněž ještě před emigrací navrhnout stavební úpravy vily scénáristy Jaroslava Dietla.

Přichází Future Systems

Jan Kaplický přišel na svět v roce 1937 v Praze do umělecké rodiny. Po tom, co v roce 1962 dokončil Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, zůstal na volné noze a roku 1968 emigroval. Podílel se mimo jiné na návrhu pařížského kulturního centra a muzea Centre Georges Pompidou. V roce 1979 založil spolu s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems.

Jeho životní partnerkou byla jeden čas architektka Eva Jiřičná. V roce 1991 si vzal svou kolegyni Amandu Levete, žili spolu patnáct let, během nichž se jim narodil syn Josef Kaplický. V roce 2004 se při natáčení biografického filmu Profil seznámil se svou další ženou, Eliškou Fuchsovou, vzali se v roce 2007.

Kaplický patří mezi představitele high-tech a organické architektury, inspirované přírodními tvary - přesně taková měla být i provokativní knihovna na Letné, pro kterou se vžilo označení blob. Podobně převratnou stavbou každopádně je obchodní dům Selfridges v britském Birminghamu podle Kaplického návrhu, organickými tvary zaujme i muzeum Ferrari v italské Modeně, které bylo dokončeno tři roky po autorově smrti.

Dlouho to vypadalo, že další převratná Kaplického budova - koncertní síň zvaná Rejnok - vyroste v Českých Budějovicích. Ale Jihočeské společnosti přátel hudby se ani po několika letech nepodařilo najít investora.

Kaplický obdržel mnoho ocenění, mezi významná patří nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize, udělená za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. V Londýně stojí rovněž jeho pontonový most.

Zdroje: https://www.archdaily.com/tag/jan-kaplicky, https://www.archdaily.com/16886/kaplickys-controversial-prague-library-may-get-built, https://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Kaplický, https://www.archiweb.cz/b/dum-s-atelierem-pro-f-dvoraka