Jaterník trojlaločný neboli podléška vám játra nevyléčí, ale pomůže s kašlem
Podléšky, drobné kytičky s jemně fialovými kvítky kupodivu nepatří mezi všeobecně známé jarní rostliny. Jedná se přitom o jedny z nejkrásnějších a také nejčasnějších květin, které někdy vykvétají i docela zapadané pozdní sněhovou peřinou.
Jaterník podléška či jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis)
Dříve se podléšky řadily k sasankám pod latinským názvem Anemone hepatica. Název Hepatica odkazuje na podobnost listů podléšek s játry stejně jako české jméno jaterník, a jméno podléška je zase odvozeno od místa, kde nejčastěji tyhle jarní kytičky rostou, tedy pod lískami. I lidové názvy podlístka a podlíška mají stejný původ.
Kde roste jaterník podléška
Jedná se o vytrvalou rostlinu, která nejčastěji roste ve světlých listnatých lesích mírného pásma téměř v celé Evropě s výjimkou nejsevernějších částí a Velké Británie, ale nenajdete je ani na úplném jihu Evropy. Podléšky však rozkvétají i v Americe či v Asii. Podléšky v lesích vykvétají ještě před vyrašením listů a využívají tak dostatek slunečních paprsků, které by se k nim později přes olistění stromů nedostaly.
Jaterník podléška či jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) Zdroj: iStock
Jaterník podléška či jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) Zdroj: iStock
Jak poznáte podléšky
Od konce března, někde až od začátku dubna do května podléšky vykvétají světle až tmavě fialovými kvítky s výrazně bílými tyčinkami na 2–25 cm vysokých lodyhách. Teprve o něco později se plně rozvíjejí i nové tmavě zelené listy, dlouze řapíkaté, hluboce vykrajované se třemi vejčitými laloky. Staré listy na rostlinách často přezimují, nové se vyvíjejí až po odkvětu podléšek. Někdy však staré listy zcela chybí a podléšky se ve spadaném listí objevují jenom jako pugétky fialových květů.
Květy podléšek vydrží na rostlině asi 8 dní, ale vždy večer se sklánějí k zemi a okvětní lístky se uzavírají. Podléšky jsou samosprašné, ale velmi často bývají i opylovány hmyzem. Po odkvětu se vytvoří na lodyhách nažky s tzv. masíčkem a s olejovitou kapalinou, která láká mravence. Ti pak roznášejí semena podléšek po okolí. Mravenci jsou tedy pro šíření podléšek velmi důležití.
Podléšky v zahradách
Podléšky můžete pěstovat i v zahradě, na skalkách i na okrajích trvalkových záhonů. Podléšky vyžadují umístění ve světlém stínu pod keři a stromy. Potřebují umístění v hlinité, mírně vlhké půdě s dostatkem humusu a s neutrálním až mírně alkalickým pH.
Zahradní kultivary podléšek mívají jednoduché, někdy i plné květy v bílé, fialové i růžové barvě.
Jaterník podléška či jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) Zdroj: iStock
Jaterník podléška či jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) Zdroj: iStock
Podléšky se mohou množit i dělením trsů, nejčastěji na podzim.
Podléška jako léčivka
Dřívější mylné přesvědčení, že podléška léčí játra se nepotvrdilo a vzniklo pouze na základě tvaru listů. Na druhou stranu se podléšky stále řadí mezi léčivky. Sušené listy se mohou využívat jako močopudný prostředek nebo k zastavení zvracení. Nálev z listů pomáhá při kašli, lépe se po něm odkašlává a dá se použít i jako kloktadlo.
Podléšky se řadí mezi mírně jedovaté rostliny, obsah alkaloidů je v nich jen mírný.
Zdroj: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=621; https://www.ceskestavby.cz/clanky/kdo-propadne-podleskam-zamiluje-se-a-trpi-nevylecitelnou-nemoci-28586.html; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jatern%C3%ADk_podl%C3%A9%C5%A1ka
Zahrada
Okrasná zahrada
Léčivé byliny a koření
Léčivé byliny a koření
Okrasná zahrada
Zahrada
Autor článku
