Když na výlet, tak do Nového Města na Moravě. Ikonický hotel slaví padesátku
Zkuste někdy vyrazit na méně profláklá místa, kde se nebudete muset vyhýbat davům a o to více si vychutnáte krásnou místní přírodu nebo památky. Pokud hledáte něco takového a zároveň jste milovníky pohybu na čerstvém vzduchu, zkuste Nové Město na Moravě a jeho okolí.
Název tady trochu klame. Nové Město totiž není ani tak na Moravě, jako spíše na Vysočině. Každopádně se tu vyplatí strávit několik dní. Město leží deset kilometrů východně od Žďáru nad Sázavou na jižním okraji Žďárských vrchů, takže za výlety se můžete vydat - rozhodně nevynechte Zelenou Horu a konvent kláštera pod ní - i tam nebo ještě o něco dál k hradu Pernštejn a do jeho okolí.
Když milujete bojovky
Přímo v Novém Městě najdete lákadlo pro děti a dospělé, kteří mají rádi bojovky. Sgrafita všestranného umělce Karla Němce (1879–1960) patří k Novému Městu na Moravě stejně jako sochy Jana Štursy a Vincence Makovského a dotvářejí rázovitého genia loci. Vy se můžete vydat na stezku, na které si užijete většinu z těchto svérázných výtvarných děl a díky hledání indicií si je budete moci také důkladně prohlédnout.
Leták ke hledačce si můžete vytisknout barevný či černobílý zde nebo na questing.cz nebo si ho vyzvednout v informačním centru v Novém Městě na Moravě. Pak už stačí jen tužka a můžete vyrazit na přibližně dvouhodinovou vycházku.
Samotné Nově Město vás může zaujmout i několika historickými stavbami v samém centru. Vzniklo ve 13. století při kolonizaci českomoravského pomezí. Už koncem století se uvádí jako městečko Nova Civitas, tedy Nové Město. Největší rozkvět zaznamenalo za pánů z Pernštejna v 16. století.
S tipy na pěší výlety vám pomůže web Koruna Vysočiny, anebo novoměstské Informační centrum. To sídlí v budově Horáckého muzea, kde naleznete stálou expozici lyží nebo expozici lidové architektury.
Město proslavila tradice výroby lyží a závody na lyžích, přičemž první novoměstské lyžařské závody se konaly již v roce 1910. V zimě se můžete těšit na skoro sto kilometrech pravidelně upravovaných běžeckých tras v nejbližším okolí Nového Města, ve zbylých částech roku tu můžete jezdit na kole, běhat nebo se jen tak procházet.
Kolo se vám bude hodit na singletrackových tratích vybudovaných v okolí areálu Vysočina Areny. Cyklo aréna rovněž nabízí jednu z největších pumptrackových drah v Česku.
Měl tu být autokemp
Kousek za městem a poblíž Vysočina Arény, kde začínají a končí závody světového poháru v biatlonu, najdete zajímavé ubytování - hotel Ski, ikonická stavba je jedním ze zdejších symbolů. Nedaleko odsud stávala na Harusově kopci lyžařská chata, ale když za druhé světové války vyhořela, na dlouhou dobu ji nic nenahradilo, ač o to místní příznivci lyžování hodně stáli.
Teprve v druhé půlce šedesátých let se začalo mluvit o tom, že tu nějaké zázemí pro turisty a sportovní fanoušky vznikne, nicméně se nejdříve mluvilo o autokempu s restaurací. Tento záměr se pak změnil na hotel - výsledkem je typické horské ubytovací zařízení se šikmou střechou, které se návštěvníkům poprvé otevřelo v létě 1972. Letos tak slaví půl století.
Hotel Ski letos slaví padesátku Zdroj: Koruna Vysočiny
Ačkoli není památkově chráněný, minulý i současný majitel ctí jeho podobu a zásadně do ní nezasáhli, ačkoli přibylo například moderní wellness, návštěvníky hojně využévaný je také bazén. Rekonstrukcí procházejí hotelové pokoje - už nyní jich větší část má za sebou přeměnu na ubytování splňující nejvyšší nároky. Chystá se také saunový svět. Už před několika lety při rekonstrukci vznikla moderní hotelová restaurace.
"Hotel za poslední tři roky prošel modernizací, kompletně jsme zrekonstruovali čtyři poschodí včetně elektroinstalace. Zmodernizovali jsme kuchyň a restauraci, letos budeme vyměňovat okna, střechu a zateplovat budovu. Podoby hotelu, který je dominantou Nového Města, by se to nemělo dotknout vůbec,“ řekl majitel hotelu Marian Štetina.
Lidé, kteří se ubytují v hotelu, to mají blízko do přírody i na sportoviště, zároveň si mohou užívat sportovní zápolení těch nejlepších z tribun přilehlé Vysočina Arény.
Zdroj: autorský text, tiskové podklady Koruna Vysočiny, Vysočina.eu