reklama

Středomořská zahrada uprostřed Evropy: Pěstujte bougainvilleu, oleandr i olověnec

redakce
13. července 2019
Některé rostliny, které znáte z dovolené v jižní Francii, Itálii nebo v Řecku, můžete úspěšně pěstovat i v našich podmínkách. Sice spíše jako přenosné rostliny, ale vykouzlit si středomořskou oázu klidu a pohody na vlastním balkonu určitě zvládnete. Pak už stačí jen zavřít oči a představit si šumění i vůni moře, křik racků…
reklama

Snad každý, kdo se někdy vydal na svých prázdninových cestách do jižní Evropy, tedy do oblasti Středomoří, rád vzpomíná na záplavu růžových, bílých či blankytně modrých květů. Nemusíte jenom vzpomínat či prohlížet fotografie, podobné květy můžete pěstovat i vnašich podmínkách.

Bugenvilea (Bougainvillea)

Snad nejtypičtější kvetoucí rostlinou pro jižní část Evropy je bugenvilea. Její bohaté, zářivě růžové květenství potkáte doslova na každém kroku.

Bugenvilea je dřevnatá liána. Ve své domovině dorůstá až do výšky 25 m. Vnašich podmínkách ji však můžete pěstovat pouze vpřenosných nádobách, a tak těchto rozměrů ani zdaleka nedosahuje. Pěstujeme ji jako stálezelený pokojový keřík, svýhonky připevněnými kopoře. Pokud se dobře zadíváte, jistě si všimnete, že samotné květy této rostliny jsou maličké, bílé či krémové. Téměř se ztrácejí vsytě růžových listenech, které na rostlině vydrží po celou sezónu.

Rostlina vyžaduje umístění u okna, nejlépe scelodenním dosahem slunečních paprsků. Během léta ji můžeme postavit do skleníku či na terasu – potřebuje ochranu před prudkým deštěm a větrem. Bugenvileu pěstujeme vzahradnickém substrátu spříměsí rašeliny a přes léto jednou týdně přihnojujeme. Vyžaduje dostatečnou zálivku, ale nesnáší přemokření. Vzimním období rostlině vyhovuje umístění vmístnosti steplotou mezi 8–12 °C a omezení zálivky. Na jaře pak můžeme keřík seříznout a každé dva roky přesadit.

Olověnec (Plumbago)

Nejkouzelnější odstíny blankytně modré barvy najdete na olověnci, i když tato rostlina vykvétá i bílou či fialkovou barvou. Je to stálezelený keřík se vzpřímenými a později převislými výhony. Dosahuje výšky 50 až 200 cm, vnašich podmínkách, pěstovaný vnádobě, samozřejmě spíše méně.

Olověnec vyžaduje přes léto teplé a slunné stanoviště na balkóně či terase a vydatnou zálivku – kořenový bal nesmí nikdy vyschnout. Na druhou stranu nesnáší trvalé přemokření. Dobře prospívá vkypré, humózní půdě. Přes zimu rostlinu umístíme do studeného skleníku či na chodbu a výrazně omezíme zálivku. Teplota by neměla klesnout pod 7 °C. Na jaře rostlinu mírně seřízneme.

Květy olověnce jsou lepkavé, a proto rostlina nese i český lidový název „lepivej Honza“. Zajímavé také je, že olověnec má své jméno opravdu odvozené od olova, neboť se dříve užíval jako lék při otravě olovem?

Oleandr (Nerium Oleander)

Vjižních státech Evropy roste oleandr jako vytrvalý stromek nebo keř opravdu úplně všude. Vnašich podmínkách jej přes léto můžeme pěstovat venku, na terase či na balkoně, kde velmi spolehlivě vykvétá růžovým či bílým květenstvím. Vyžaduje slunné stanoviště, bohatou zálivku a substrát spřídavkem rašeliny. Oleandr každoročně na jaře přesazujeme a můžeme i seříznout. Přes zimu rostlinu umístíme vchladné, ale bezmrazé místnosti, na světle a výrazně omezíme zálivku. Substrát musí být téměř suchý.

Při pěstování oleandru musíme dát pozor, pokud máme vdomě malé děti nebo zvířata. Oleandr je považován za jednu znejjedovatějších rostlin. Jen dva listy prý stačí kusmrcení člověka.

Text: Simona Bauer

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama