Lýkovec jedovatý kvete už v únoru a z jeho vůně se může zatočit hlava. Jak ho pěstovat
Lýkovec jedovatý je zajímavý keř, který zahradu zdobí hned dvakrát. Poprvé omamně vonícími růžovými květy na konci zimy a začátku jara, podruhé v létě červenými drobnými plody. Prozradíme, jak lýkovec pěstovat a jak je to s jeho jedovatostí.
Lýkovců (Daphne) je celá řada a rostou v různých oblastech světa. U nás je nejznámější lýkovec jedovatý, nebo taky obecný (Daphne mezereum). S výjimkou severních oblastí je rozšířen téměř po celé Evropě a v některých částech pohoří Kavkaz, v severním Iráku, západní Číně nebo na Altaji. Roste ve světlých listnatých lesích a křovinatých stráních od nížin až po horské partie. U nás se ve volné přírodě vyskytuje poměrně vzácně a roztroušeně. Lýkovec jedovatý patří mezi ohrožené druhy rostlin.
Jak lýkovec vypadá
Lýkovec jedovatý je vzpřímený opadavý, chudě větvený keř. Většinou bývá vysoký okolo 50 cm, ale může být i vyšší (až 150 cm). Větve lýkovců jsou hodně ohebné a nepolámou se ani pod náporem sněhu.
Kdy kvete lýkovec
Lýkovec jedovatý rozkvétá ještě před rašením listů, podle aktuálního počasí kvete od přelomu ledna a února až do dubna většinou už v únoru a březnu. Drobné trubkovité květy rostou ve svazečcích po třech až pěti. Jsou růžové až fialové, zřídka bílé. Podlouhlé listy se objevují na konci větví ještě během květenství. Jsou nahlučené do svazečků, takže trsy květů tak trochu vypadají z dálky jako ananas.
- Lýkovec jedovatý silně až omamně voní. Opatrní bychom tak měli být při delším čichání libé vůně, protože může vyvolat bolest hlavy a způsobit závrať.
Po odkvětu se vyvíjejí plody, jsou červené, někdy jen nažloutlé, dužnaté, vejčité či téměř kulaté a ukrývají jediné semeno. Dozrávají v červnu až červenci.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum): Větve jsou hodně ohebné a nepolámou se ani pod náporem sněhu. Zdroj: iStock
Jak je to s jedovatostí lýkovce
Celá rostlina je jedovatá, především ale plody (a taky kůra) obsahují prudce jedovaté látky, hlavně pryskyřičnou látku mezerein, která má dráždivé účinky. Způsobuje při styku s pokožkou zčervenání, záněty a puchýře. Už 12 kuliček představuje smrtelnou dávku pro dospělého člověka. Otrava se projevuje pálením v ústech, nadměrným sliněním, křečemi břicha, zvracením a průjmem. Zásah lékaře je nezbytný, protože mezerein způsobuje mj. poškození ledvin. Náhodného pozření se však příliš obávat nemusíme, jelikož plody lýkovce jsou tak odporně hořké, že je okamžitě vyplivne i malé dítě.
PŘEČTĚTE SI: Zimní keře s květy v barvě slunce: Lískovníček a zimnokvět
Pěstování lýkovce
Lýkovec jedovatý se pěstuje v zahradách, sazeničky v kontejnerech můžeme koupit ve větších zahradnictvích, online a hobby obchodech.
- Lýkovec jedovatý potřebuje lehce zastíněné stanoviště, kde je humózní propustná půda neutrální až mírně kyselé reakce.
- Rostlina upřednostňuje stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí, stále mírně vlhké, ale nikoliv přemokřené.
- Místo vybíráme pečlivě, protože nesnáší přesazování.
- V nižších polohách má raději polostín, ve vyšších polohách světlá místa.
- Ideální místo pro lýkovec je mezi jarními květinami, jako jsou sněženky a bledulky, ladoňky a ladoničky, jaterníky, talovíny, krokusy, dymnivky či sasanky.
- Lýkovec není vhodné prořezávat. Pokud je to nutné, děláme ho po odkvětu a odstraňujeme pouze slabé a poškozené větve. Pokud se keři vylomí větev, plochu rovným řezem začistíme.
- Nechceme-li mít v létě na keři červené plody, odstraníme zavadlá květenství.
- Lýkovec jedovatý je mrazuvzdorný, proto není nutná zvláštní zimní ochrana.
Využití lýkovce
Z plodů lýkovce dříve vyrábělo červené barvivo sloužící jako malířský pigment. Navzdory své jedovatosti byly peckovice používány pod lidovým názvem vlčí pepř k dochucování octa. Ze sušené kůry lýkovce se v lidovém léčitelství připravovala tinktura nebo nálev, který měl povzbuzující a močopudné účinky a současně vyvolával pocení.
Zdroje: cs.wikipedia.org, sazenicka.cz, Moderní zahrada (Vladimír Mölzer)