Proměna bytu pro nemocnou Nellu a její mámu. Musí být pohodlný i pro vozík
Třiadvacetiletá Nella se od narození potýká s vážnou nemocí. Je velká bojovnice, která se kdykoli může spolehnout na podporu svojí mámy Boženy. Ale na něco ani obě dohromady nestačí. Třeba na rekonstrukci bytu, kterou nutně potřebují, ale na kterou nemají peníze a síly. Naštěstí za nimi přijel tým tvůrců pořadu Jak se staví sen.
Nelle už jako malé diagnostikovali rakovinu ledvin. Podstoupila transplantaci orgánu, ale ten po čase přestal sloužit a dneska je odkázaná na dialýzu. Panelový byt 3+1, ve kterém s mámou žije, však jejím specifickým potřebám neodpovídá. Opravu by potřebovala zejména kuchyň a koupelna.
Nedávno Nella omdlela ve sprchovém koutě, který dostaly od souseda, a maminka ji jen obtížně dostala ven. Je jasné, že takhle to dál nejde. Dalším problémem v bytě je elektřina – dialýza je náročná na spotřebu a často vypadává jistič.
Jenže, rekonstrukce je hodně drahá a Nella s mámou Boženou na ni nemají peníze. Co s tím provedou Martina s Honzou z týmu tvůrců pořadu Jak se staví sen?
Nella může chodit, ale ne vždycky – vozík používá, jen když je unavená nebo jí klesne tlak. Do budoucna ale musí počítat i s variantou, že se bude i po bytě pohybovat na invalidním vozíku.
Společně by si přály novou kuchyň a koupelnu. Také by si rády vyměnily pokoje, aby Nella měla ve svém pokoji víc místa na tvoření. Mamince, která má svůj zahradnický koutek na balkóně, by udělala radost nová klika u balkonových dveří.
Hlavně ne fialovou
Ale jak to skloubit, když každá má ráda odlišný styl? Maminka si představuje světlý, vzdušný, moderní a praktický interiér, zatímco Nella má ráda hodně barev. Nejvíce upřednostňuje tyrkysovou, růžovou, šedou, bílou, ale i černou. Shodnou se na tom, že nemají rády fialovou. Nella poslouchá Tomáše Kluse, Markétu Konvičkovou či Marka Ztraceného. Těší ji výroba mýdel a všemožné tvoření. Maminka se stará o květiny na balkoně a relaxuje tím, že občas změní dispozice nábytku. Obě baví šití na stroji.
V Nellině pokoji musí zůstat polohovací postel, kterou mladá žena potřebuje kvůli dialýze, i samotný přístroj zabírá nějaké místo – naštěstí bude mít Nella nový o něco menší. Hodně místa v bytě je potřeba na další nezbytné zdravotnické potřeby (stříkačky, léky, roztoky, roušky…)
Podaří se Martině s Jendou za pět dní ještě prohodit pokoje a uzpůsobit vše podmínkám nemoci tak, aby to vyhovovalo oběma dávám?
Proměna podle designérů Martiny Pištělákové a Jana Beka
„Od začátku jsme věděli, že rodině chceme pomoci, a hledali jsme řešení rozsahu proměny vs. čas a vs. realita budoucího zhotovení. Vcelku rychle jsme vymysleli budoucí dispozici koupelny, se kterou jsme spojili toaletu. Ložnice maminky byla také jasná. Nelly pokoj měl dvě varianty, mezi kterými jsme volili finální uspořádání. Na začátku jsme vůbec netušili, jak pojmout její pokojík v kontextu stylu a barev. Celkově nás tato proměna stála velkou část rozpočtu za stavební práce, takže jsme museli opravdu hodně zvažovat každou korunu investice."
Staré desky musely ze stropu pryč
U panelákových bytů bývá největším problémem stará elektroinstalace a také dveřní otvory a stropy. S tímto vším se tu museli poprat ve velmi krátkém čase. „Původně jsme ani neplánovali stropy obložit sádrokartonem, ale nakonec jsme ten původní v pokojíčku Nelly a ložnici maminky nemohli takto nechat,“ shodují se autoři proměny.
Výzvou pro ně byla koupelna, protože stihnout ji v pěti dnech se zdálo nemožné, ale to i díky řemeslníkům vyšlo. „Co se týká zařízení ložnice a pokojíčku Nelly, tak jsme měli ještě jiné plány v určitých prvcích, ale na to nám již nestačil čas. Podobu pokojíčku jsme museli tedy dořešit pátý den proměny, kdy bylo zhruba sedm hodin před předáním jasné, že budeme muset své nápady redukovat. Naopak se nám tam ale povedly zásadní věci, které jsme chtěli zvládnout, a za to jsme rádi.“
Autor článku
