Chcete zvukově izolovat strop? Pak musíte dodržet tato pravidla

Sádrokarton strop Zdroj: Thinkstock

Dupají vám nad hlavou sousedi? Pokoj od nich zajistí sádrokartonový podhled. Technolog radí, jak uhlídat firmu, aby stropní izolaci neodbyla.

Samonosný podhled odhlučňuje nejlépeVůbec nejlépe akusticky izoluje samonosný podhled s rastrem z CW profilů uchyceným výhradně do stěn. Tzv. příčka naležato zachycuje o 6 až 8 db více než zavěšený podhled. Jeho montáž je také o poznání jednodušší. Takovýto podhled se vyplatí instalovat v místnostech do šířky 3,75 m. V širších místnostech už tato koncepce vyžaduje jinou, dražší konstrukci.

Zavěšený podhled, kdy je nosná konstrukce kotvená do stropu, je zvláště problematický ve starších domech s rákosovými stropy. Je tam totiž třeba sondami zjišťovat polohu trámů. Šanci na trefu zvýší povědomí o tom, že naši předkové u dřevěných nosných konstrukcí dodržovali osové vzdálenosti 80–90 cm, což pro zavěšení podhledu stačí. Podhled s jednou vrstvou sádrokartonu lze zavěsit na rastr 80 x 80 cm. Na Liberecku je situace jiná než na zbytku území ČR a objevují se tam německé konstrukce využívající menších prvků a v rozestupech 60 cm.

Jen správně instalovaný snížený sádrokartonový podhled problém vyřeší, na jeho stavbu proto dohlédněte.

Je třeba dát si pozor na řemeslníky, kteří by sondy neudělali a jali by se zavěšovat podhled do tzv. podbíjecích prken ve stropě. Je to mimořádně nešťastné vzhledem k tomu, že není známý stav prken ani způsob jejich přichycení. Znamenalo by to i riskovat, že některé úchyty uvíznou v mezeře mezi prkny. Pokud se k tomu někdo přesto rozhodne, měl by dohlédnout na řemeslníky, aby ověřovali, že vruty zavrtali do dřeva. „Když vám to dělá někdo jenom na kšeft, tak nažene šroubky jenom do omítky a tváří se, že to drží,“ vysvětluje technolog firmy Knauf Ing. Jan Juhás. Řemeslníky je ale třeba kontrolovat i v jiných ohledech. Určitě sledujte, zda používají předepsaný materiál. Závěsné prvky by měly být akustické, s vloženou gumou a je třeba je přichycovat šrouby s velkou centimetrovou hlavou (různí výrobci včetně firem Tamadex a DK Mont je shodně označují písmeny FN).

Izolace nad 10 cm je zbytečnáJako izolační výplň se ve stropech nejlépe osvědčila minerální vlna na bázi skelného vlákna, která izoluje akusticky lépe a lépe se i aplikuje než ta na bázi čediče. Méně dráždí dýchací cesty a snáz se i řeže. Při vkládání vaty do podhledu překážejí závěsy. Otvory v čedičové vatě jsou vždy nechtěně větší a tím pádem vznikají i větší akustické mosty než v případě skelného vlákna. V případě, že se potýkáte s opravdu velkým hlukem, pak vězte, že maximální účinnost vykazuje zmíněná minerální izolace na bázi skelného vlákna s objemovou hmotností 12 kg na m³. Měření prokázala, že nad hodnotou 14 kg je už materiál příliš zkomprimovaný, vlákna se o sebe třou a začínají vodit zvuk. Rovněž také nemá smysl izolovat vatou silnější než 10 cm. Náklady pak rostou neúměrně ziskům na izolační schopnosti silnější vrstvy vaty. Namísto toho je účelnější zvážit podhled ze dvou vrstev sádrokartonových desek.

Nejlepší poměr ceny a výkonu mají červené deskyNejlépe zvukově izoluje tzv. akustický sádrokarton (jak Knauf tak i Rigips jej odlišují modrým odstínem). Jeho účinnost je ale jen nepatrně vyšší než u ostatních desek, zatímco cena je téměř trojnásobná. Zatímco bílá deska stojí 54 Kč na m², o 3 db účinnější modrá deska stojí 140 Kč. Kompromis představuje červená deska, která je o 1 db účinnější než deska bílá, což při její ceně 65 Kč znamená, že onen decibel stojí pouhých 11 Kč. Jan Juhás ji doporučuje v kombinaci s vatou 14 kg /m3 v tloušťce 4 až 5 cm. Modrou desku, jejíž o 3 db vyšší účinnost prodraží metr stavby oproti bílé desce o 86 Kč, by použil jen v krajním případě. „Pokud na to mají rozpočet a nad sebou mají bicí nebo piano, pak má modrá deska smysl, protože lépe funguje na basových frekvencích,“ vysvětluje expert, který po šesti letech působení v divizi vyhrazené sádrokartonu přešel do filiálky zaměřené na izolace.

Ani špatný podhled na hlavu nespadneAni ten, kdo sádrokartonáře neuhlídal, s helmou po bytě chodit nemusí. Sádrokartonové desky mají být u vodorovných konstrukcí přišroubované v rozestupech 17 cm. „Když budou po 20, nic se neděje, 30 už je problém,“ nastiňuje Juhás. Konstrukci přitom zásadně oslabují příliš utažené vruty, které hlavičkou protrhly lícový papír. V takovém případě desku nese jen rubový papír. Deska sice visí, ale hůř snáší zátěž v podobě světel apod. a při poryvu větru nebo bouchnutí dveřmi může povolit. Podhled ani v takovém případě nepadá. Díky trojnásobné rezervě budou u stropu držet i desky přišroubované s mezerami 60 cm, ovšem podhled na ně bude vzbuzovat strach. Odbyté dílo totiž praská a vlní se.

Jak tedy hledat solidní firmu? Pouhý certifikát ještě nic nezaručuje, má jej každá firma, která poslala lidi na školení za 3300 Kč. Důležitější jsou reference. Pro práci v bytě je také lepší volit firmy střední a malé, nejlépe z Cechu suché výstavby Cechsv anebo si nechat někoho doporučit od aplikačních manažerů některého z výrobců sádrokartonu, kteří s firmami mají zkušenosti. Jan Juhás doporučuje firmu JH sádrokarton s pány Jiráčkem a Houškou anebo malou firmu řemeslníka Tomáše Dvořáka.

(dah)

Mohlo by vás zajímat: