Svatý Matěj je poslem jara. Jaké jsou pranostiky a zvyky?

Svátek svatého Matěje (24. února) byl, co se týče počasí, pro naše předky zásadní, protože znamenal nástup předjaří, kterému říkali pozimek. Připomeňme si některé staré svatomatějské zvyky a pranostiky, které předpovídají další vývoj počasí i budoucí úrodu. A pokud jim nevěříte, můžete pozorovat například zvířata a rostliny, ty jsou spolehlivou nápovědou, co následující dny a týdny přinesou.

Přelom února a března se podle lidové meteorologie nese ve znamení matějského oteplení, jehož patronem je svatý Matěj (24. února). Pro počátek předjaří, tedy času mezi zimou a jarem, bývá typický vysoký nárůst teplot (někdy až 17 °C) a tání sněhu. Neméně typickým projevem bývá inverzní ráz počasí.

Pravděpodobnost, že matějské oteplení přijde, je poměrně vysoká, neboť dosahuje 70 až 80 procent. Častou příčinou povětrnostních zvratů na konci února mohou být silná západní až jihozápadní proudění, určovaná rozšířením oblasti nízkého tlaku vzduchu na severu.

NENECHTE SI UJÍT: Dnes je svátek sv. Matěje. Připomeňme si staré svatomatějské tradice a zvyky

Na sv. Matěje se věštilo

Svatý Matěj byl v lidové tradici spojen s příchodem předjaří. Hospodáři sledovali počasí a podle pranostik odhadovali, jak dlouho ještě potrvají mrazy a jaká bude toho roku úroda. Na sv. Matěje se věštilo, ale také se pro budoucí úrodu něco dělalo.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zatažená obloha, déšť, ale i sluníčko: Česko čeká počasí jako na houpačce. Jak bude u vás?

Jak zajistit dobrou úrodu ovoce

Před východem slunce chodily bosé děti do sadů a zahrad, kde třásly stromy, tloukly do nich klacky a vařečkami, lezly po nich a hlasitými modlitbami a zaříkáním vzývaly svatého Matěje, aby ochránil stromy a hlavně jejich květy před mrazem a zajistil bohatou úrodu ovoce a ořechů. Všude tam, kam se doneslo svatomatějské dětské volání spojené s modlitbou za bohatou úrodu – například Prosím, prosím svatého Matěje, nám ať ovoce hojně dopřeje, kamkoliv v zahradě hlas můj se rozleje nebo Na svatého Matěje kudy ten hlas obejde, ovoce všude hojnost bude – měly být stromy chráněné a hlavně plodné.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Josefa končí zima a přichází jaro. Znáte nejčastější josefské tradice?

Zkouška klíčivosti obilí

Především v zemědělských oblastech bývalo zvykem, že se na sv. Matěje dělala jakási zkouška klíčivosti obilí – ráno, v poledne a večer se vyselo zvlášť do tří nádob po hrsti obilí, a které vzešlo první, to bylo nejlepší pro jarní výsev na pole.

Jaké bude počasí

V předvečer dne svatého Matěje se na vsích dodržoval ještě jeden zajímavý zvyk. Přes noc lidé nechali venku viset hadr a ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy. Byl-li ručník jen mokrý, věřili, že přijde teplé jaro. Pokud ovšem zmrzl, zima se ještě své vlády nevzdala. Čím více byl hadr promrzlý, tím studenější jaro mělo být a delší čekání na něj.

Matějské pranostiky

Lidová meteorologie tento významný zlom pochopitelně zaznamenala, a tak vzniklo množství pozitivně jarně laděných pranostik a rčení, z nichž si některé připomeňme.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Svatej Matěj – hodnej svatej.
Po sv. Matěji zima hřeje.
Prší-li na svátek Matěje – bude se brzy síti.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže.
Svatý Matěj zemi otevírá.
Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.

Některé pranostiky ovšem nesdílejí jarní optimistickou náladu, ale naopak počítají s tím, že se vláda zimy ještě může protáhnout.

Nenajde-li led Matějova pila, najde ho Josefova pila.
Svatý Matěj ledy láme, když je nemá, udělá je.
Matěj vždy ledy neseká, ale jen tak před zimou smeká.
Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje.
Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.
Na svatého Matěje rampouchy ourodný rok na mouchy.

Kdy už bude jaro?

Kdo nevěří ani moderní předpovědi počasí meteorologů, ani lidové moudrosti předků, může sám sledovat přírodu. Stačí jí jen umět naslouchat a dobře pozorovat první projevy blížícího se jara.

Ptačí zpěv

V předjaří se příroda znovu rozezní ptačím zpěvem. Mezi první jarní pěvce patří podle České společnosti ornitologické budníček menší (Phylloscopus collybita), jehož štěbetání nepřeslechnete, je všudypřítomný. Ale většina ptáků, kteří u nás přezimují, se s nadcházejícími teplejšími dny probouzí k větší aktivitě. Po ránu hlasitě zpívají a vesele švitoří. Jakmile je uslyšíte, je jaro přede dveřmi.

Budníček menší se chladu nebojí Zdroj: iStock

Souboj zajíců

Když se na počátku jara sejde více zajíců, začne souboj o to, kdo se stane otcem budoucích zajíčků. Přízeň samice si musí samci vybojovat, a vypadá to, že spolu boxují. Jakmile tedy uvidíte zápas dvou ušáků, můžete si být téměř jistí, že zima už je pryč.

Kočičky a spol.

Při zmínce o jaru si asi vybavíte oblíbené kočičky, tedy květy vrby jívy, která patří k nejdůležitějším zdrojům první jarní potravy pro všechny čmeláky i předčasně probuzené včelky. Vykvétají ale i kalina vonná, slivoň chloupkatá nebo zimolez, zimnokvět, lískovníček či lýkovec. Množství kvítků na jediném keři totiž bývá přímo ohromující a pro hmyz lákavé.

Bledule a krokusy

Sněženky se probouzejí jako první, klidně už v lednu, ale jejich bílé květy ještě jaro tak úplně nehlásí. To až bledule, ty už ke svému kvetení potřebují trochu vyšší teploty a do mrazu na svět neklubou. Jaro zvěstují i otužilé krokusy, k nejodolnějším a nejčasnějším patří sněžné krokusy. Šafrán Tomasiniho (Crocus tommasinianus) vykvétá většinou už koncem února. Poznáte ho podle typické, jemně nafialovělé, až purpurové barvy okvětních lístků se světlejším středem. Květy dorůstají do výšky asi 10–12 cm.

Zdroje: zeny.iprima.cz, zakrasnejsivimperk.cz, pranostik.cz, cs.wikipedia.org, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)