Na svatého Matěje lidské srdce okřeje. Staročeské zvyky napoví, kdy už přijde jaro

Sv. Matěj je poslem jara. Matějské pranostiky i zvyky prozradí, jaké budou příští týdny. Zdroj: iStock

Svátek svatého Matěje (24. února) byl, co se týče počasí, pro naše předky zásadní, protože znamenal nástup předjaří, kterému říkali pozimek. Připomeňme si některé staré svatomatějské zvyky a pranostiky, které předpovídají další vývoj počasí i budoucí úrodu.

Přelom února a března se podle lidové meteorologie nese ve znamení matějského oteplení, jehož patronem je svatý Matěj (24. února). Pro počátek předjaří, tedy času mezi zimou a jarem, bývá typický vysoký nárůst teplot (někdy až 17 °C) a tání sněhu. Neméně typickým projevem bývá inverzní ráz počasí.

NENECHTE SI UJÍT: Dnes je svátek sv. Matěje. Připomeňme si staré svatomatějské tradice a zvyky

Pravděpodobnost, že matějské oteplení přijde, je poměrně vysoká, neboť dosahuje 70 až 80 procent. Častou příčinou povětrnostních zvratů na konci února mohou být silná západní až jihozápadní proudění, určovaná rozšířením oblasti nízkého tlaku vzduchu na severu.

Na sv. Matěje se věští

Svatý Matěj byl v lidové tradici spojen s příchodem předjaří. Hospodáři sledovali počasí a podle pranostik odhadovali, jak dlouho ještě potrvají mrazy a jaká bude toho roku úroda. Na sv. Matěje se věštilo, ale také se pro budoucí úrodu něco dělalo.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolotoče, atrakce i akce pro děti: Po roce opět začala Matějská pouť, potrvá do dubna

Jak zajistit dobrou úrodu ovoce

Před východem slunce chodily bosé děti do sadů a zahrad, kde třásly stromy, tloukly do nich klacky a vařečkami, lezly po nich a hlasitými modlitbami a zaříkáním vzývaly svatého Matěje, aby ochránil stromy a hlavně jejich květy před mrazem a zajistil bohatou úrodu ovoce a ořechů.

Všude tam, kam se doneslo svatomatějské dětské volání spojené s modlitbou za bohatou úrodu – například Prosím, prosím svatého Matěje, nám ať ovoce hojně dopřeje, kamkoliv v zahradě hlas můj se rozleje nebo Na svatého Matěje kudy ten hlas obejde, ovoce všude hojnost bude – měly být stromy chráněné a hlavně plodné.

PŘEČTĚTE SI: Na Josefa končí zima a přichází jaro. Znáte nejčastější josefské tradice?

Zkouška klíčivosti obilí

Především v zemědělských oblastech bývalo zvykem, že se na sv. Matěje dělala jakási zkouška klíčivosti obilí – ráno, v poledne a večer se vyselo zvlášť do tří nádob po hrsti obilí, a které vzešlo první, to bylo nejlepší pro jarní výsev na pole.

INSPIRUJTE SE: Královny zimní zahrady kvetou, i když mrzne a sněží: Naučte se pěstovat čemeřice

Mokrý hadr prozradí, jaké bude počasí

V předvečer dne svatého Matěje se na vsích dodržoval ještě jeden zajímavý zvyk. Přes noc lidé nechali venku viset hadr a ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy.:

Byl-li ručník jen mokrý, věřili, že přijde teplé jaro.
Pokud ovšem zmrzl, zima se ještě své vlády nevzdala.
Čím více byl hadr promrzlý, tím studenější jaro mělo být a delší čekání na něj.

Matějské pranostiky

Lidová meteorologie tento významný zlom pochopitelně zaznamenala, a tak vzniklo množství pozitivně jarně laděných pranostik a rčení, z nichž si některé připomeňme.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Svatej Matěj – hodnej svatej.
Po sv. Matěji zima hřeje.
Prší-li na svátek Matěje – bude se brzy síti.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže.
Svatý Matěj zemi otevírá.
Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.

Některé pranostiky ovšem nesdílejí jarní optimistickou náladu, ale naopak počítají s tím, že se vláda zimy ještě může protáhnout.