Jak a proč udělat test klíčivosti semen a jak urychlit klíčení

Semínko je živý organismus. Je pouze ve stavu klidu a čeká na příhodné podmínky, aby vyklíčilo, pak zdárně rostlo a přineslo kvetoucí a plodící rostlinky. Jak zeleninová a květinová semínka spolehlivě probudit a přimět je ve vhodné době ke klíčení? Prozradíme staré zahrádkářské triky: proč dělat test klíčivosti, jak urychlit klíčení a jak udělat ochrannou lázeň. A aby semínka prospívala, musí být kvalitní.

Test klíčivosti semen před výsevem

Test klíčivosti se určitě vyplatí udělat u semen, která jsme si z vlastní úrody sami udělali, neošetřených a také starších, která máme doma z předchozích let. Výsledek se dozvíme za jeden až tři týdny.

Z osiva, které chceme otestovat, vezmeme 25, 50 nebo ideálně 100 semen (kvůli snadnějšímu výpočtu).
Savý nebo filtrační papír položíme na dno misky, navlhčíme a rozložíme na něj přesný počet semínek.
Abychom semenům zajistili stálou teplotu a vlhkost, překryjeme je mikrotenovou fólií nebo sklem.
V domácích podmínkách zkoušíme klíčivost při běžné pokojové teplotě.
Většina semen klíčí dobře na světle, pouze cibuli, pór, pažitku, okurky, cukety a dýně raději necháme na tmavším místě.
Ředkvička, zelí, saláty, hrách a fazole jsou obvykle za týden naklíčené, teplomilná rajčata a papriky asi za 14 dní a nejdéle z běžných zelenin klíčí mrkev, celer a petržel.

Vyhodnocení testu

„Když z 25 vyklíčí 20, z 50 semen 40 a ze 100 semen 80, můžeme osivo bez obav použít. Pokud je klíčivost nižší, můžeme buď koupit semínka nová, nebo ta stávající ještě zkusit zasít hustěji, než se běžně doporučuje," radí pěstitel Jan Prášil

Před výsevem na záhon semínka jen mírně osušíme, aby se s nimi dobře pracovalo, ale nikdy je nesmíme nechat zcela zaschnout. To byla všechna předchozí práce zbytečná. Zdroj: iStock

Jak se dá urychlit klíčení semen

Aby semínka nevyklíčila hned při prvním malém deštíku a pak nezaschla, obdařila je příroda inhibitory klíčení. Ty odplaví až větší a dlouhodobější přísun vláhy. Máčení proto klíčení urychlí a usnadní. Jak na to?

Zdravá semínka dáme do misky a zalijeme studenou vodou, aby byla všechna ponořená. Při delším máčení je třeba vodu dvakrát až třikrát denně vyměnit. Aby se voda dostatečně okysličila, musíme ji občas promíchat.

Jak dlouho máčet semena

Saláty stačí před výsevem máčet zhruba 4 hodiny, košťáloviny 12 až 24 hodin, rajčata a papriky až dva dny, cibuli, celer, mrkev a petržel až tři dny.

„Před výsevem na záhon semínka pouze mírně osušíme, aby se s nimi dobře pracovalo, ale nikdy je nesmíme nechat zcela zaschnout. To by pak byla všechna předchozí práce úplně zbytečná," upozorňuje J. Prášil.

NENECHTE SI UJÍT: Domácí zelenina je nejlepší! Návod, jak vypěstovat vlastní sazenice rajčat, paprik, salátů či dýní

Jak udělat ochrannou lázeň z bylin

Semínkům a jejich zdraví ještě více prospějeme, když vodu nahradíme bylinkovou lázní. Ta poslouží jako přírodní mořidlo, podporující odolnost mladých rostlinek vůči nemocem i škůdcům. Zalijeme 2–3 lžíce bylin 250 ml vroucí vody, necháme vyluhovat 6–8 hodin a pak scedíme. Vždy si připravíme nálev čerstvý.

Nálev z heřmánku pravého ochrání především fazole a hrách proti houbovým chorobám a plísním.
Nálev z přesličky rolní díky obsahu křemíku vydatně posílí klíčící rostliny a před výsevem se hodí se pro všechna semena zeleniny i letniček.
Kopřiva dvoudomá, pampeliška lékařská a kozlík lékařský účinně změkčují povrch semen, a usnadňují tak jejich klíčení. Navíc tyhle byliny účinně podporují obranyschopnost a zdravý růst rostlin.

„Nejlepší jsou směsi léčivých bylin, které dokážou semenům poskytnout komplexnější ochranu – například doporučuji smíchat 1 díl přesličky rolní a 2 díly kopřivy nebo po jednom dílu heřmánku, přesličky a kozlíku," radí pěstitel.

Informace o semínku na obale

Semínka zelenin, bylin a květin kupujeme v barevných sáčcích, tedy pokud si je nevyrobíme sami. Když je rozstřihneme, najdeme uvnitř menší sáček z třívrstvé fólie papír – hliník – polyetylén. Je neprodyšný a chrání semínka před vlhkostí a zajišťuje jim optimální podmínky. Po jeho roztržení již tato ochrana nefunguje a semena rychle ztrácejí klíčivost.

Přední strana barevného sáčku

Na přední straně je kromě fotografie název druhu i odrůdy zeleniny; u květin piktogramy o životním cyklu – letnička, dvouletka, trvalka, o výšce rostliny i doporučení k umístění (přímé slunce – polostín – stín); u bylinek jsou piktogramy charakterizující využití (konvička s hrníčkem – pro přípravu čajů, mlýnek na koření – pro ochucení jídel).

Kytička – ošetřeno proti chorobám označuje, že osivo je mořené. To znamená, že na semínku je vrstvička fungicidu, která ho v kritické době klíčení chrání před patogenními houbami v půdě. Mořené jsou hrách, fazole, většina košťálovin i okurky. Mořené osivo okurek a tykvovitých zelenin obecně nepředkličujeme. Při předkličování totiž může dojít ke zvýšení koncentrace mořidla na mladých koříncích a k popálení citlivé kořenové špičky.

Na sáčku se semeny najdeme množství užitečných informací Zdroj: Eva Venclová

Zadní strana barevného sáčku

Zadní strana přináší textový popis pěstování a charakteristiku odrůdy. Obrázkové piktogramy doporučují termín výsevu, způsob výsevu, termín výsadby sazenic, jejich spon, vegetační dobu a předpokládaný termín sklizně nebo kvetení.

Doporučení k termínu výsevu a pěstování je pouze orientační a musíte ho přizpůsobit klimatickým podmínkám a počasí. Nechybí nutné informace o době použitelnosti osiva, název odrůdy, obsah buď v gramech, nebo v počtech kusů semen.

Nalezneme zde i číslo partie osiva – něco jako rodný list. Je důležitý hlavně tehdy, pokud bychom byli s osivem nespokojeni nebo ho museli reklamovat. U mořených osiv je na zadní straně sáčku uvedeno mořidlo i jeho účinná látka.

Zdroj: pěstitel ing. Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)