Objevte tajemství ryzců! Jak odlišit jedlé od nejedlých?

Ryzce jsou oblíbené houby s pikantní chutí. Při poranění roní bílé nebo oranžové mléko, které pomáhá rozlišit jedlé ryzce od nejedlých. Naučte se, jak ryzce připravit a na co si dát pozor.

Ryzce jsou naoranžovělé houby oblíbené především pro svou osobitou, pikantně kořeněnou chuť, která jim dává punc výjimečnosti. Stejně jako mléko, které roní při poranění – a právě jeho barva nám pomůže odlišit ryzce jedlé od nejedlých. Ryzce s mlékem bílým jsou až na výjimky nejedlé, tedy intenzivně hořké, na ryzcích s oranžovým až červeným mlékem si naopak skvěle pochutnáme.

Nejchutnější a nejzářivější: ryzec smrkový

Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus) roste od konce léta až do listopadu pod smrky, jeho oblíbeným místem jsou mladé vlhké smrčiny, v nichž se mu obzvláště daří v mechu a jehličí. Můžeme ho najít také v trávě na loukách a pastvinách i u lesních cest.

Jak vypadá ryzec smrkový

  • Ryzec smrkový na první pohled upoutá svým mnohdy až zářivě oranžovým kloboukem, zprvu ploše vyklenutým, později vmáčklým až nálevkovitým, širokým od 4 do 12 centimetrů. V mládí je klobouk podvinutý, později jen mírně ohrnutý. Na jeho povrchu se objevují nápadné zelené pásy či skvrny, případně jen neohraničené zelené žíhání.

  • Dužina tohoto ryzce je zprvu pevná a tvrdá, později drobivá, pod pokožkou červenooranžová až špinavě zelená a s příjemnou mrkvovou vůní.

  • Jako každý správný ryzec po odříznutí roní mléko, v jeho případě mrkvově červené s mírně nahořklou chutí.

  • Ryzec smrkový bývá bohužel často červivý.

NENECHTE SI UJÍT:  Je oblíbená babka jedovatá houba? Není. Ovšem pozor na sekundární otravu

Nejznámější a nejpikantnější: ryzec pravý

Ryzec pravý (Lactarius deliciosus), označovaný také jako ryzec obecný nebo borový, roste obvykle ve skupinách, nejčastěji na travnatých místech pod borovicemi, často v mladých porostech či na jejich okrajích. Najít se dá od července do října, někdy ho můžeme objevit i v listopadu.

Jak vypadá ryzec pravý

  • Ryzec pravý je celkově větší a statnější než ryzec smrkový, třeň má ale kratší.

  • Nejčastěji narazíme na ryzec pravý s tvrdým, masitým a vyklenutým kloboukem, který může mít v průměru až 16 centimetrů. Barva je lososově růžová, různě oranžová až rezavá či cihlově červená, různě se opakující v pásech a kruzích.

  • Při poranění či otlaku klobouku místa po delší době zelenají až šednou.

  • Lupeny jsou široké, nestejně dlouhé, ve stáří sbíhající na válcovitý třeň, který je v mládí plný a pevný, později dutý a křehký, barvu má světle oranžovou s tmavšími ďubkami.

  • Mléko ryzce pravého je oranžově červené, po delší době bledne a má pikantní kořenitou chuť.

  • Podobně jako ryzec smrkový i ryzec pravý bývá hodně červivý.

PŘEČTĚTE SI: Sbírat, nebo nesbírat houby prošlé mrazem? Některé jsou nejedlé, jiným naopak zima svědčí

Nejzajímavější a nejvýjimečnější: ryzec syrovinka

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) je houba jedlá a chutná i syrová, proto název syrovinka. Roste roztroušeně v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, nejčastěji na lehčích půdách pod smrky a borovicemi, ale také pod buky a duby. Ryzec syrovinka se v případě dobrého počasí objevuje už v červnu a najdeme ho až do října.

Jak vypadá ryzec syrovinka

  • Vzhledově je ryzec syrovinka podobný ostatním ryzcům, jeho lupeny a mléko jsou ale bílé.

  • Ryzec syrovinka má klobouk mnohdy až 15 cm široký, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem. Pokožka je žlutooranžová až oranžově ryšavá, vzácněji až temně červenohnědá, v mládí spíše jednobarevná, v dospělosti při okrajích světlejší, za sucha obvykle soustředně i paprsčitě rozpraskávající.

  • Na spodku klobouku jsou zprvu bělavé, pak krémové až naoranžovělé při poranění rezavějící lupeny.

  • Syrovinka na rozdíl od smrkového a pravého ryzce prakticky nikdy není červivá.

INSPIRUJTE SE: Klouzky jsou bez výjimky jedlé a dobré houby. Jak je zbavit nepříjemného slizu?

Pozor na nebezpečnou podobnost ryzce a čechratky

S ryzci je zaměnitelná čechratka podvinutá (Paxillus involutus), houba v atlasech donedávna doporučovaná ke sběru coby jedlá a chutná, nyní zařazená mezi houby jedovaté.

„Čechratka podvinutá s okrově hnědým, v mládí plstnatým kloboukem, později jakoby mastným, za vlhkého počasí až slizkým, a především na okrajích výrazně podvinutým tvarem skutečně připomíná ryzce, až na to, že z její dužiny neprýští mléko. To je potřeba znát, abychom předešli možnému riziku. Její účinky jsou zcela jiné než u jiných houbových toxinů – důsledky požití čechratky se projevují až po několikerém užití a spočívají v alergické reakci, vedoucí časem až k rozpadu červených krvinek,“ varuje mykolog Jaroslav Vanča.

Jak ryzce zpracovat

Ryzec je jednou z nejchutnějších a nejvýraznějších hub. „Ryzec je velmi konzistentní a pevná houba, která se ani po tepelné úpravě nerozpadá. Využití ryzce v kuchyni se tak trošku liší od úpravy ostatních jedlých hub. Pokud bychom ryzce dali do smaženice, omáčky nebo polévky, přebily by chuť ostatních hub," uvádí Jaroslav Vanča

  • Ryzec nejlépe vynikne připravený samostatně, výborně chutná jednoduše osolený a opečený na ohni, na grilu nebo na plotně.

Pochoutkou jsou ryzce nakrájené na silnější plátky, posolené, okmínované a zprudka osmažené na rozehřátém sádle,“ doporučuje mykolog a dodává: „Nebo osmahneme spolu s plátky ryzců papriky pokrájené na proužky, horkou směs dáme na opečené plátky toastového chleba a posypeme strouhaným sýrem. Další možností je promíchat teplé plátky ryzců se sušenými rajčaty a těstovinami ochucenými drceným česnekem."

Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, nahoubach.czmyko.cz, houby.naturatlas.cz


Přečtěte si také