Vosíci připomínají vosy s dlouhýma nohama. Mají žihadlo, ale jen málo jedu
Vosíci trochu připomínají písničku, ve které se zpívá „… našla ho Jóhana s dlouhejma nóhama…“. Na první pohled vypadají jako takové vosy Johany. Ve skutečnosti jsou to ale jenom blízcí příbuzní vos. Bývají klidnější a neútoční, a pokud vám nějaké to žihadlo uštědří, většinou se to obejde bez větších potíží. Mají totiž k dispozici jen velmi malé množství jedu a velmi tenké žihadlo, které občas ani nepropíchne kůži.
Na první pohled opravdu vypadají jako vosy, mají velmi podobné, žluto-černé zbarvení uspořádané do pruhů, ale vosíci bývají menší, štíhlejší, většinou mírumilovní a charakteristické jsou pro ně velmi dlouhé nohy, které za letu tak trochu „plandají“ za nimi. Vosíci mívají při letu nohy volně svěšené. Dlouhé nohy umožňují vosíkům přistávat na hladině, pít vodu a následně opět vzlétnout, aniž by jim hrozilo potopení pod hladinu.
Zahrada
Zahrada
Zahrada
Nejčastěji můžete v zahradách i ve volné přírodě potkat vosíka francouzského neboli skvrnitého (Polistes dominula), ale jinak u nás žije dalších 8 druhů, například vosík obecný (Polistes nimpha) nebo vosík jižní (polistes gallicus).
Vosík (vlevo) za letu a jeho typické dlouhé nohy Zdroj: iStock
Vosík (vlevo) za letu a jeho typické dlouhé nohy Zdroj: iStock
Vosík francouzský, vosík skvrnitý (Polistes dominula)
Vosík francouzský náleží spolu s dalšími vosíky, ale také s vosami a sršni do čeledi sršňovitých (Vespidae). Je rozšířený v oblasti mírného pásu Evropy, ale také na Kavkazu a ve střední Asii. Zavlečený však byl i do Severní a Jižní Ameriky i na jih Afriky.
Vosík francouzský, vosík skvrnitý ((Polistes dominula) Zdroj: iStock
Vosík francouzský, vosík skvrnitý ((Polistes dominula) Zdroj: iStock
Vosíci žijí ve společenstvích
Vosíci si tvoří menší společenství, ve kterých mohou mít jednu či více oplodněných samiček, královen. Společně si budují hnízdo, do kterého sice může naklást vajíčka i několik oplodněných samiček, ale nejsilnější z nich vajíčka ostatních sní. Po uhynutí nejsilnější samičky nastupuje „na trůn“ další nejsilnější v pořadí. Společenství tak nikdy nezůstává vez své panovnice.
Z nakladených vajíček se na jaře rodí jako první dělnice, které pomáhají královnám se stavbou hnízda i s péčí o nové potomky nejsilnější z královen. V létě pak se vylíhnou samci a nová generace královen. Život vosíků-dělnic obvykle trvá méně než 10 měsíců, královny mohou žít i déle než jeden rok.
Jak poznáte hnízdo vosíků
Vosíci si staví malá jednoplástvová hnízda z kartonu, která tenkou stopkou zavěšují na chráněná místa pod střechou, ale klidně i do opuštěné ptačí budky nebo do volného místa v hmyzím hotelu. Proto na ně při vyplňování hmyzích hotelů myslete a ponechte jim i dost volného prostoru, o velikosti asi 5 x 10 cm.
Užitečný hmyz na zahradě
Užitečný hmyz na zahradě
Hnízda nemají žádný ochranný obal a obvykle obsahují asi 150 zárodečných buněk. Karton, ze kterého hnízda budují, vzniká tak, že vosíci rozžvýkají dřevo a smíchají jej se slinami. Po sezoně vosíci svá hnízda opouštějí a na jaře si stavějí nová. Jen občas se stává, že v nich zimují mladé královny.
Hnízdo vosíků z tenkého papíru Zdroj: iStock
Hnízdo vosíků z tenkého papíru Zdroj: iStock
Regulace teploty v hnízdě
Vosíci využívají důmyslnou přírodní klimatizaci. Pokud panují velká vedra, dělnice přinášejí do hnízda vodu, kterou vyplivují na plásty a ovívají je tak dlouho křídly, dokud se voda nevypaří. Plásty tak ochlazují až o 20 °C.
Jak se živí vosíci a jak jsou užiteční
Dospělí vosíci se živí nektarem z květů, sladkou šťánou ze zralého ovoce a medovicí, vylučovanou larvami. Larvy jsou masožravé a dospělí vosíci pro ně loví drobný hmyz a jeho vajíčka i housenky nebo pavouky. Kořist dokážou usmrtit a rozžvýkat na kašičku, kterou krmí své larvy.
Při shánění nektaru vosíci také přenášejí pyl z květu na květ a přispívají tak k jejich opylování.
Zdroj: zelenadomacnost.cz; wikipwdie.org; chovzvirat.cz
Autor článku
