Holub hřivnáč: Dříve plachý pták se stále více stěhuje i do měst

Holuba hřivnáče, našeho největšího zástupce holubů, jste dříve mohli spatřit jenom v přírodě, a to ještě pouze dalekohledem. Bývali to ptáci velmi plaší, kteří se k lidem a jejich domům příliš nepřibližovali. V současné době však přesidlují do měst a nejsou výjimkou ani uprostřed Prahy. Proč se tak děje, se vědci většinou jenom domýšlejí.

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus)

Holubi doprovázejí člověka snad odnepaměti. Holub domácí, domestikovaný potomek holuba skalního, patřil dříve k běžně chované domácí drůbeži, ale holuba hřivnáče jste ještě nedávno mohli spatřit pouze ve volné přírodě, daleko od lidských stavení.

V posledních letech se však hřivnáči stěhují i do měst, a nejen na městské periferie, ale přímo do center. Neznamená to však, že by hřivnáči mizeli ze svých tradičních hnízdišť, z lesů, ale jejich populace se rozrůstá a některým se jednoduše zalíbilo ve městech a ztratili přitom i svou dřívější plachost. Proč se tak děje, zatím nikdo neví. Oblíbeným místem městských holubů hřivnáčů se stávají pouliční lampy i římsy budov. Dříve tak plaší ptáci rychle přivykají městskému ruchu.

Hřivnáči na tahu

Holub hřivnáč patří mezi tažné ptáky a většinou odlétá během srpna až září na zimu do jihozápadní Francie, aby se k nám zase brzy na jaře, někdy dokonce už vúnoru, vrátil. Zkraje podzimu tedy můžeme pozorovat hejna holubů hřivnáčů, jak sedí na drátech elektrického vedení a chystají se k odletu. Po návratu se hejna zase rozdělují.

Někteří hřivnáči však klidně přezimují i u nás, zima jim příliš nevadí.

Jak poznáte holuba hřivnáče

Statný holub dosahuje váhy okolo 500 g, je velký asi 40 cm, rozpětí křídel má až 75 cm a dožívá se kolem 12 let. Vyskytuje se ve volné přírodě v Evropě, Asii i v severní Africe.

Holuba hřivnáče poznáte na první pohled podle bílých skvrn na krku. Má také delší ocas než běžní městští holubi.

Potrava holuba hřivnáče

Hřivnáči, kteří hnízdí v lesích, většinou vyzobávají semena ze smrkových šišek, na podzim sezobávají i bukvice a žaludy, mají v oblibě i pupeny stromů, ale vylétávají i do polí, kde se živí zrním z obilí i semeny travin a oždibují lístky jetele.

Hřivnáči ve městech se životu v blízkosti lidí rychle přizpůsobili a navštěvují zahrady i parky, kde si hledají rozmanitou potravu. Rychle si také přivykají na krmítka. Většinou sbírají spadané zrní i kukuřici pod krmítky.

Ke svému životu samozřejmě potřebují i vodu, ale nejen na pití, ale i na osobní hygienu. Hřivnáči o své peří velmi dbají a rádi se vystavují dešťovým kapkám. Naklánějí se a zvedají křídla. Pozorovat je při sprchování je velmi zábavné.

Jak se holub hřivnáč množí

Námluvy probíhají v březnu a dubnu. Sameček před vyhlédnutou nevěstou poklonkuje, nakrucuje se a čepýří, a o svou vyvolenou se s případným sokem klidně i popere.

Na první pohled neuspořádané hnízdo pak zakládají společně, na horizontálních větvích stromů, ale klidně i v truhlíku květin za oknem. Samička snáší 2 bílá vajíčka, ze kterých se po 3 týdnech líhnou malá holoubata. Ta vylétávají z hnízda asi za další 4–5 týdnů.

Zdroj: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Cervenec---2007/HOLUB-HRIVNAC---Columba-palumbus; https://www.nasiptaci.info/holub-hrivnac/

Už se chystáte na zimní přikrmování ptáků a divokých zvířat? Vybírejte vhodné suroviny, zbytky z kuchyni do krmítek nepatří. Nezapomínejte ani na vodu!