Holub hřivnáč: Dříve plachý pták se stále více stěhuje i do měst

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus) Zdroj: iStock
Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus)
Holubi doprovázejí člověka snad odnepaměti. Holub domácí, domestikovaný potomek holuba skalního, patřil dříve k běžně chované domácí drůbeži, ale holuba hřivnáče jste ještě nedávno mohli spatřit pouze ve volné přírodě, daleko od lidských stavení.
V posledních letech se však hřivnáči stěhují i do měst, a nejen na městské periferie, ale přímo do center. Neznamená to však, že by hřivnáči mizeli ze svých tradičních hnízdišť, z lesů, ale jejich populace se rozrůstá a některým se jednoduše zalíbilo ve městech a ztratili přitom i svou dřívější plachost. Proč se tak děje, zatím nikdo neví. Oblíbeným místem městských holubů hřivnáčů se stávají pouliční lampy i římsy budov. Dříve tak plaší ptáci rychle přivykají městskému ruchu.

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus) Zdroj: iStock
Hřivnáči na tahu
Holub hřivnáč patří mezi tažné ptáky a většinou odlétá během srpna až září na zimu do jihozápadní Francie, aby se k nám zase brzy na jaře, někdy dokonce už vúnoru, vrátil. Zkraje podzimu tedy můžeme pozorovat hejna holubů hřivnáčů, jak sedí na drátech elektrického vedení a chystají se k odletu. Po návratu se hejna zase rozdělují.
Někteří hřivnáči však klidně přezimují i u nás, zima jim příliš nevadí.
Jak poznáte holuba hřivnáče
Statný holub dosahuje váhy okolo 500 g, je velký asi 40 cm, rozpětí křídel má až 75 cm a dožívá se kolem 12 let. Vyskytuje se ve volné přírodě v Evropě, Asii i v severní Africe.
Holuba hřivnáče poznáte na první pohled podle bílých skvrn na krku. Má také delší ocas než běžní městští holubi.

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus) Zdroj: iStock
Potrava holuba hřivnáče
Hřivnáči, kteří hnízdí v lesích, většinou vyzobávají semena ze smrkových šišek, na podzim sezobávají i bukvice a žaludy, mají v oblibě i pupeny stromů, ale vylétávají i do polí, kde se živí zrním z obilí i semeny travin a oždibují lístky jetele.
Hřivnáči ve městech se životu v blízkosti lidí rychle přizpůsobili a navštěvují zahrady i parky, kde si hledají rozmanitou potravu. Rychle si také přivykají na krmítka. Většinou sbírají spadané zrní i kukuřici pod krmítky.
Ke svému životu samozřejmě potřebují i vodu, ale nejen na pití, ale i na osobní hygienu. Hřivnáči o své peří velmi dbají a rádi se vystavují dešťovým kapkám. Naklánějí se a zvedají křídla. Pozorovat je při sprchování je velmi zábavné.

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus) Zdroj: iStock
Jak se holub hřivnáč množí
Námluvy probíhají v březnu a dubnu. Sameček před vyhlédnutou nevěstou poklonkuje, nakrucuje se a čepýří, a o svou vyvolenou se s případným sokem klidně i popere.
Na první pohled neuspořádané hnízdo pak zakládají společně, na horizontálních větvích stromů, ale klidně i v truhlíku květin za oknem. Samička snáší 2 bílá vajíčka, ze kterých se po 3 týdnech líhnou malá holoubata. Ta vylétávají z hnízda asi za další 4–5 týdnů.

Holub hřivnáč (Columba palumbus Linnaeus) Zdroj: iStock
Zdroj: https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Cervenec---2007/HOLUB-HRIVNAC---Columba-palumbus; https://www.nasiptaci.info/holub-hrivnac/
Už se chystáte na zimní přikrmování ptáků a divokých zvířat? Vybírejte vhodné suroviny, zbytky z kuchyni do krmítek nepatří. Nezapomínejte ani na vodu!