Starček Fuchsův, lidově kycol, je stará horská bylina. Recept na mast

Starček Fuchsův, lidově známý jako kycol či machlín, je téměř zapomenutou bylinou. Prozradíme, jak tato horská bylina ulevuje kloubům a pomáhá s kožními problémy i jak připravit domácí mast.

Starček Fuchsův (Senecio fuchsii) nebo také starček vejčitý (Senecio ovatus), lidově známý jako kycol či machlín, je vytrvalá aromatická bylina vysoká až 150 cm. Má mohutnou, většinou mírně načervenalou lodyhu s jednoduchými kopinatými listy s pilovitým okrajem. Kvete od července do září zářivě žlutými kvítky.

Nenechte si ujít: Vyrazte do přírody a nasbírejte si bylinky. Jak a kde je správně sušit?

Plete se s celíkem zlatobýlem

Starček Fuchsův je typickou rostlinou pasek, suchých luk, mezí, světlých sušších lesů a strání ve vyšších polohách od pahorkatin po horské oblasti. Často se zejména v nižších polohách zaměňuje s jinou léčivkou – celíkem zlatobýlem (Solidago virgaurea), který je vynikající na zánětlivá onemocnění ledvin a močových cest a při poruchách látkové výměny.

Kycol je mírně jedovatý, neužíváme ho vnitřně

Starček Fuchsův obsahuje zejména alkaloidy, třísloviny, flavonoidy a pryskyřice. Kvůli jedovatým alkaloidům, které ve větším množství poškozují centrální nervový systém a játra, se kycol používá VÝHRADNĚ ZEVNĚ. Jeho užívání vnitřně (pití čaje, kloktání) se rozhodně nedoporučuje!!!

Na co je Starček Fuchsův dobrý?

„Léčivé jsou nálev, odvar, mast nebo kašovité obklady z kvetoucí natě s listy. V lidové medicíně se využívají na léčení různých poranění kůže, protože má výrazné dezinfekční a protizánětlivé účinky. Přikládají se na hnisavé, dlouho a špatně se hojící rány, jizvy, hemoroidy, odřeniny, popáleniny a bodnutí od hmyzu, osvědčily se také při léčení bércových vředů a proleženin. Obklady a mast jsou vhodné také na na bolavé klouby a pohmožděné svaly,“ doporučuje bylinkář Martin Kolár.

Z historie lidového léčení kycolem

Po staletí býval kycol zvláště v pohraničních horských oblastech všemocnou léčivoku, která uměla vyléčit řezné a sečné rány, odřeniny, popáleniny, záněty a další poranění kůže. Používala se na zastavení krvácení a křečí.

Bývala tradiční ženskou bylinou, popíjením odvaru se mírnilo menstruační krvácení a výplachy se používaly na nejrůznější gynekologické problémy. Podle staré německé pověry u sebe snítku suchého kycolu nosila svobodná děvčata, aby se ochránila před nechtěným otěhotněním.

Nenechte si ujít: Hvězdné znamení napoví, která bylinka vás povzbudí a která naopak uklidní

Sběr, sušení a skladování kycolu

Jako léčivka se používá kvetoucí nať, která se sbírá většinou v srpnu. Optimální na sběr je teplé slunečné odpoledne.
Kycol se trhá celkem snadno, ale můžeme použít nůžky či nůž. Sbírá se horní zhruba třetina rostliny, tj. květy (nemají být už odkvetlé) i s listy.
Kvetoucí nať zavěsíme ve svazcích na vzdušném a stinném místě. Sušení umělým teplem není příliš vhodné.
Dobře vyschlou bylinu uskladníme v papírových pytlích na suchém místě.

Kycol se trhá celkem snadno, ale můžeme použít nůžky či nůž. Sbírá se horní zhruba třetina rostliny, tj. květy (nemají být už odkvetlé) i s listy. Zdroj: Lenka Valjentová

Domácí mast na klouby a svaly

Ingredience

2 hrsti na malé kousky nasekaného čerstvého kycolu nebo 2 hrsti sušeného
250 g čistého vepřového sádla

Postup

Sádlo rozpustíme ve vhodné nádobě ve vodní lázni a přidáme kycol. Sádlo musí bublat, nesmí se škvařit! Směs zamícháme a sejmeme. Necháme nejméně 8 hodin, ideálně přes noc, rozležet. Postup opakujeme třikrát až čtyřikrát. Pak mast scedíme přes pláténko nebo bavlněné sítko. Nalijeme do skleněné nádoby s víčkem a necháme vychladnout. Skladujeme v ledničce.

Použití

Kycolovou mast používáme na bolavé klouby a pohmožděné svaly. Léčí také dlouho se hojící rány, spáleniny, odřeniny, štípance a kousance od hmyzu i jizvy po operacích.