Zemědým lékařský léčí kožní onemocnění. Účinky, zpracování, recepty na čaj, kapky a obklady.

Zemědým je křehká a nenápadná bylina, na polích a v zahradách roste jako plevel. Zemědým lékařský je pozoruhodná léčivka, která lidem po staletí pomáhá snad při všech kožních onemocněních, osvědčila se při akné, vyrážkách, ekzémech i lupénce. Traduje se, že kdo celý život používá zemědým, dožije se sta let.

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis) je celkem nenápadná jednoletá bylina, dorůstá výšky asi 30 cm. Má rozvětvenou lodyhu s šedomodrými až modrozelenými zpeřenými listy, které připomínají stoupající dým. Růžové až fialové květy jsou v průměru asi 7 mm velké a mají načernalé špičky. Kvete obvykle od května do srpna.

NENECHTE SI UJÍT: Měsíček lékařský: Jak vypěstovat krásnou bylinku, která hojí rány i nahradí drahý šafrán

Zemědým roste jako plevel, narazíme na něj na polích, zahradách, podél cest, na rumištích a v houštinách, klíčí i mezi dlažbou a v puklinách zdí. Má rád slunné místo nebo polostín. U nás je hojně rozšířený od nížin až po horské oblasti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ošetření drobných zranění na zahradě: Rychlou první pomoc poskytnou jitrocel, řebříček i aloe vera

Lidově se zemědýmu říká zeměklíček, dejmák, kominka či routička. Název zemědýmu je odvozen od toho, že jeho listy jsou jakoby zakouřené, čerstvý páchne kouřem a čerstvá šťáva dráždí oči jako kouř. Podle starodávné legendy vyrostla rostlina nikoliv ze semena, ale z odpařovaného kouře, který vycházel ze země.

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis) Zdroj: iStock

Jak zemědým sbírat, sušit a skladovat

Sbíráme celou rozkvetlou nať za suchého počasí odpoledne, optimálně mezi 14. a 16. hodinou.
Nať zemědýmu uřízneme těsně nad zemí nebo vytrhneme s kořenem, který pak i s hrubou spodní částí stonku odstraníme.
Bylina má hořkoslanou chuť, slabě makovou vůni a šťáva z rostlin má výraznou kouřovou vůni.
Zemědým sušíme přirozeným teplem v tenké vrstvě ve stínu. Neobracíme, listy se snadno drobí na prach.
Při umělém sušení teplota nesmí překročit 45 °C. Nať se dá době sušit také zavěšená ve svazečcích.
Sušený zemědým skladujeme samostatně ve vzduchotěsných tmavých nádobách. Chráníme ho před světlem a vlhkem, aby nezplesnivěl.

Účinky zemědýmu

Zemědým lékařský obsahuje především alkaloid fumarin, hořčiny, sliz, třísloviny, flavonoidy, minerální látky, pryskyřice a stopy éterických olejů. Má protizánětlivé, močopudné, detoxikační, potopudné a projímavé účinky.

„Traduje se, že kdo celý život používá zemědým, dožije se sta let. V lidové medicíně čistí krev a má příznivý vliv na červené krvinky. Působí příznivě na činnost jater, žaludku, močového ústrojí a střev, posiluje ledviny. Pomáhá při zácpě, urychluje střevní peristaltiku. Tiší bolesti hlavy a migrény, zlepšuje látkovou výměnu, příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu a snižuje krevní tlak. Používá se k vyvolání pocení při chorobách z nachlazení," vyjmenovává vnitřní účinky zemědýmu bylinkář Martin Kolár.

INSPIRUJTE SE: Aloe vera: Jak zázračnou rostlinu pěstovat a co z ní vyrobit?

Zemědým léčí kožní onemocnění

Zemědým je ale především osvědčeným přírodním lékem na téměř všechna kožní onemocnění, na akné, vyrážky, opary, lupenku, ekzémy, lišeje, hemoroidy... „Doporučují kombinovat užívání byliny jak zevně – silný odvar na omývání, koupele, zábaly, tak i vnitřně – nálev (účinné jsou kombinace s pampeliškou lékařskou, lopuchem plstnatým, řebříčkem obecným, pelyňkem pravým či třezalkou tečkovanou) nebo jako tinkturu, tedy lihový extrakt, který si můžeme doma připravit sami," radí bylinkář.

Sušenou zemědýmovou nať můžeme také umlít nebo nadrtit na prášek, který používáme hlavně posypávání mokvajících ran.

Zemědým nežádoucí účinky

„Bylina je mírně jedovatá, proto by se vnitřně měly užívat pouze velmi nízké dávky, nejčastěji v podobě tinktury. Může způsobit dýchací a srdeční obtíže. Těhotné, kojící matky a děti zemědým užívat nesmějí. Denní dávka byliny by neměla překročit 6 gramů (dvakrát až třikrát 125 ml nálevu)," uvádí M. Kolár. Vhodné je se poradit s ošetřujícím lékařem.

Zemědým je ale především osvědčeným přírodním lékem na téměř všechna onemocnění kůže. Zdroj: iStock

Zemědýmový čaj (nálev)

Ingredience

1 lžička sušeného zemědýmu lékařského
250 ml vroucí vody

Příprava

Bylinu zalijeme horkou vodou, zakryjeme a necháme 10–15 minut vyluhovat. Pak scedíme.

Užívání

Při kožních onemocněních, vysokém krevním tlaku nebo problémech se žlučníkem toto množství vypijeme za den ve dvou dávkách 30 minut před jídlem.

Vše o léčivých bylinách a koření se dozvíte v našem speciálu

Domácí zemědýmová tinktura

Ingredience

1 díl rozkvetlé natě zemědýmu
5 dílů vodky

Příprava

Zemědým nakrájíme na kousky, vložíme do sklenice z tmavého skla se zabroušeným hrdlem, zalijeme alkoholem a uzavřeme. Dáme na tmavé a teplé místo a necháme dva až tři týdny macerovat. Každý den protřepeme. Pak scedíme přes kávový filtr a tinkturu přelijeme do tmavých lahviček, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Užívání

Užíváme 20 až 25 kapek dvakrát až třikrát denně ve vodě nebo čaji. Hodí se také na zevní použití.

Zemědýmový odvar na obklady

Ingredience

20 g sušeného zemědýmu lékařského
200 ml destilované vody

Příprava

Bylinu zalijeme vodou, pomalu přivedeme k varu, sejmeme a přikryté necháme 20 minut vyluhovat. Scedíme.

Použití

Vychladlým odvarem omyjeme postižená místa, případně namočíme gázu do odvaru a přiložíme jako obklad. Odvar na vnější použití je lepší připravovat z destilované vody. Používáme k omývání a k obkladům při akné nebo formou koupelí rukou a nohou pro podporu jater a ledvin.