Kycol hojí rány a bolavé klouby. Z téměř zapomenuté horské byliny si můžete udělat mast

Starček Fuchsův nebo také starček vejčitý, lidově známý jako kycol či machlín, je už téměř zapomenutá rostlina. Mohutná bylina kvete od července do září zářivě žlutými kvítky. Po staletí bývala zvláště v pohraničních horských oblastech všemocnou bylinou, kterou se zastavovalo krvácení, mírnily křeče a léčila bodná a sečná zranění.

Starček Fuchsův (Senecio fuchsii) nebo také starček vejčitý (Senecio ovatus), lidově známý jako kycol či machlín, je vytrvalá aromatická bylina vysoká až 150 cm. Má mohutnou, většinou mírně načervenalou lodyhou s jednoduchými kopinatými listy s pilovitým okrajem. Kvete od července do září zářivě žlutými kvítky.

Kycol se často zaměňuje se zlatobýlem

Starček Fuchsův je typickou rostlinou pasek, suchých luk, mezí, světlých sušších lesů a strání ve vyšších polohách od pahorkatin po horské oblasti. Často se zejména v nižších polohách zaměňuje s jinou léčivkou – celíkem zlatobýlem (Solidago virgaurea), který je vynikající na zánětlivá onemocnění ledvin a močových cest a při poruchách látkové výměny.

Starček Fuchsův, lidově kycol, pro zdraví

Starček Fuchsův obsahuje zejména pyrolizidinové alkaloidy, třísloviny, flavonoidy a pryskyřice. „Kvůli jedovatým alkaloidům, které ve větším množství poškozují centrální nervový systém a játra, se kycol používá VÝHRADNĚ ZEVNĚ. Jeho užívání vnitřně (pití čaje, kloktání) se rozhodně nedoporučuje!!! Léčivé jsou nálev, odvar, mast nebo kašovité obklady z kvetoucí natě s listy, které se využívají na léčení různých poranění kůže, protože starček Fuchsův má výrazné dezinfekční a protizánětlivé účinky. Přikládají se na hnisavé, dlouho a špatně se hojící rány, jizvy, hemoroidy, odřeniny, popáleniny a bodnutí od hmyzu, osvědčily se také při léčení bércových vředů a proleženin. Obklady a mast jsou vhodné také na na bolavé klouby a pohmožděné svaly,“ uvádí bylinkář Martin Kolár.

Z historie léčení kycolem

Kycol býval považován za takřka všemocnou léčivku, která umí vyléčit řezné a sečné rány, odřeniny, popáleniny, záněty a další poranění kůže. Používala se na zastavení krvácení a křečí. Bývala tradiční ženskou bylinou, popíjením odvaru se mírnilo menstruační krvácení a výplachy se používaly na nejrůznější gynekologické problémy. Podle staré německé pověry u sebe snítku suchého kycolu nosila svobodná děvčata, aby se ochránila před nechtěným otěhotněním.

Sběr, sušení a skladování kycolu

  • Jako léčivka se používá kvetoucí nať, která se sbírá většinou v srpnu. Optimální na sběr je teplé slunečné odpoledne.
  • Kycol se trhá celkem snadno, ale můžeme použít nůžky či nůž. Sbírá se horní zhruba třetina rostliny, tj. květy (nemají být už odkvetlé) i s listy.
  • Kvetoucí nať zavěsíme ve svazcích na vzdušném a stinném místě. Sušení umělým teplem není příliš vhodné.
  • Dobře vyschlou bylinu uskladníme v papírových pytlích na suchém místě.

Domácí mast na klouby a svaly

Ingredience

  • 2 hrsti na malé kousky nasekaného čerstvého kycolu nebo 2 hrsti sušeného
  • 250 g čistého vepřového sádla

Postup

Sádlo rozpustíme ve vhodné nádobě ve vodní lázni a přidáme kycol. Sádlo musí bublat, nesmí se škvařit! Směs zamícháme a sejmeme. Necháme nejméně 8 hodin, ideálně přes noc rozležet. Postup opakujeme třikrát až čtyřikrát. Pak mast scedíme přes pláténko nebo bavlněné sítko. Nalijeme do skleněné nádoby s víčkem, necháme vychladnout a dáme do ledničky.

Použití

Kycolovou mast používáme na bolavé klouby a pohmožděné svaly i na dlouho se hojící rány, na spáleniny, odřeniny, štípance a kousance od hmyzu, jizvy po operacích.

Nálev na nehojící se rány

Ingredience

  • 3 hrsti nalámaného sušeného kycolu
  • 500 ml vroucí vody

Postup

Nalámanou sušenou nať kycolu zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme vyluhovat tak dlouho, až je nálev příjemně teplý.

Použití

Postižená místa nálevem omýváme nebo do něj ponoříme. Aplikujeme každý den, dokud se rána nezahojí.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, cs.wkipedia.orgbylinkopedie.cz


Přečtěte si také