reklama

Dnes je Škaredá středa. Celý den se usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše

Lenka Valjentová
Aktualizováno: 3. března 2022 Aktualizováno
Je tu Škaredá středa. Kromě toho, že si věřící v tento den připomínají podlou Jidášovu zradu, připadá na ni i řada lidových zvyků, tradic a pověr. Například se tvrdí, že kdo se na Škaredou středu mračí, bude mít blbou náladu celý další rok, takže se raději usmívejte, i když vám není do zpěvu. Nezapomeňte taky vymést saze z komína, jen tak vyženete z domu zlo. V tento den by i jídlo mělo vypadat trochu škaredě.
reklama

Škaredá středa svým názvem připomíná hanebný čin Jidáše Iškariotského. Ten v tento den zradil a udal Ježíše Krista, který byl poté uvězněn, odsouzen a umučen na kříži. Jako odměnu dostal Jidáš 30 stříbrných, které se staly stejným symbolem zrady jako on. Peníze si ale příliš neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil. Pro křesťany je prvním důležitým dnem Pašijového týdne, který připomíná poslední chvíle Ježíše Krista.

Jak se jinak říká Škaredé středě

Středě před Zeleným čtvrtkem (letos 13. dubna) se říká Škaredá, ale také Sazometná, Smetná nebo Černá. Škaredá prý proto, že se v tento den Jidáš škaredil neboli žaloval na Ježíše a zradil ho. Sazometná či  Smetná proto, že vrcholilo předvelikonoční gruntování vymetáním sazí z komína.  Se sazemi a jejich barvou souvisí i další lidový název Černá středa.

Škaredá středa se někdy nazývá i Popeleční středa, která následuje po masopustním úterý a je prvním dnem čtyřicetidenního velikonočního půstu.

Nemračte se, nebo se budete podobat Jidášovi

Známá lidová pověra říká, že kdo se na Škaredou středu mračí, tomu to zůstane po celý další rok a každou středu se bude podobat hanebnému Jidášovi, takže je lepší zatnout zuby a i všechny nepříjemnosti a povinnosti zvládnout s úsměvem a dobrou náladou.

Vymeťte saze z komína a vyžeňte z domu zlo

Ve staveních našich předků o Škaredé středě vrcholilo několikadenní jarní gruntování. Ve středu bylo nejdůležitější vymést saze z komína. To bylo nejen čistě praktické, ale také symbolické – vymetení komína znamenalo vyhnání zlých sil a neštěstí ze stavení, aby v příštím roce nemohly lidem v domě škodit a jeho obyvatelé byli šťastní a zdraví. Podle zvyku vymetání komínů se Škaredé středě někde říká Sazometná, Smetná nebo Černá.

Co se má jíst na Škaredou středu? Škaredé jídlo!

Na Škaredou středu se nemělo jíst maso ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, kaše, bramborové placky nebo bramboráky. Před podáváním se ještě záměrně potrhaly, aby ještě více naplnily tradici Škaredé středy.

Besedické bramboráky

Ingredience

  • 1 kg starých brambor
  • 2 vejce
  • sůl
  • kmín
  • 4–6 stroužků česneku
  • kousek slaniny
  • máslo nebo sádlo

Příprava

Oloupané brambory nastrouháme, dobře vymačkáme puštěnou vodu a smícháme je s vejci. Směs jen mírně osolíme a přidáme trochu kmínu a lisovaný česnek podle chuti. Umícháme řídkou hmotu. Pánev s nepřilnavým povrchem trošku vytřeme kouskem slaniny nebo nebo sádla. Zhruba 1 lžíci bramborové hmoty rozetřeme na rozehřátou pánev. Plochou obracečkou otočíme a opečeme z druhé strany. Ještě horké potřeme rozpuštěným sádlem nebo máslem, skvělé jsou i suché.

Večer upečte velikonoční jidáše

Sladké kynuté pečivo, pokroucené jako Jidášův charakter, se tradičně peče večer na Škaredou středu. Své jméno dostaly podle zrádce Jidáše a symbolizují jeho konec. Co se týká tvaru, v jednotlivých regionech se jidáše různí, ovšem pro všechny platí, že musí připomínat provaz nebo uzel, na němž se Jidáš oběsil poté, co zradil Krista. Někde se pletou spirály či copánky jako oprátky, jinde se tvarují do písmena J, mohou to být i placky s mřížkami a vpichy, starobylé jsou stylizované tvary jarních mláďat, především ptáčků a zajíčků, jako oslava nového jara. Velikonoční jidáše se pečou zásadně z kynutého těsta (podobně jako vánočka), které je samo o sobě symbolické – představuje nový život, protože při kynutí nabývá na objemu.

Proč a kdy jíst jidáše

Lidové zvyky praví, že se jidáše se mají – polité medem – sníst na Zelený čtvrtek ještě před východem slunce, což zajistí pevné zdraví, ochranu před lidskou zradou, hadím uštknutím a hmyzím bodnutím. Tady je ale extrémně důležité, abyste si jidášky upekli sami. Ty nepečené doma totiž prý tuhle kouzelnou moc nemají. A když zaspíte, můžete si jidáše samozřejmě dát až ráno na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí poslední večeře Páně.

Velikonoční jidáše

Ingredience

  • 500 g hladké mouky na kynuté těsto
  • 250 ml mléka
  • 2 vejce
  • 80 g másla
  • 1 sáček sušeného droždí
  • 1 vanilkový cukr
  • 20 g cukru
  • špetka soli

Postup

Do mísy prosejte mouku, přidejte vlažné mléko, 1 vejce, rozpuštěné máslo, sušené droždí, cukry a špetku soli. Zadělejte těsto. Vyklopte ho na pomoučenou plochu. Ručně těsto propracujte tak, aby bylo pružné, a poté ho dejte do mísy, překryjte utěrkou a nechte zhruba hodinu kynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí objem. Troubu předehřejte na 180 °C. Z vykynutého těsta tvarujte jidáše, rozložte je na pečicím papírem vyložený plech s dostatečnými rozestupy. Vytvarované jidáše potřete vejcem rozšlehaným s 1 lžící vody a nechte ještě asi 20 minut kynout. Pečte dozlatova zhruba 25 minut.

Kdy bude Škaredá středa v dalších letech:

rok den
2003 5. dubna
2024 27. března
2025 16. dubna
2026 1. dubna
2027 24. března
2028 12. dubna
2029 28. března
2030 17. dubna

Škaredá středa a lidové pranostiky

Ke Škaredé středě se i několik méně známých lidových pranostik, které naznačují, jaká bude letošní úroda

  • Když o Černé středě hřmí, na poli se urodí.
  • Na Smetnou středu setý bývá krásný len.

Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: jídloVelikonocekomínJežíš Kristuslidové tradicezelený čtvrekškaredá středavelikonoční jídášesazePopeleční středaZelený čtvrtekJidáš Iškariotský
reklama