Škaredá středa: Připomeňte si Jidášovu zradu, vymeťte saze a nemračte se

Škaredá středa svým názvem připomíná podlý čin Jidáše Iškariotského. Ten v tento den zradil a udal Ježíše Krista, který byl poté uvězněn, odsouzen a umučen na kříži.

Jako odměnu dostal Jidáš 30 stříbrných, které se staly stejným symbolem zrady jako on. Peníze si ale příliš neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil. Pro křesťany je Škaredá středa prvním důležitým dnem Pašijového týdne, který připomíná poslední chvíle Ježíše Krista.

• Zvyky a tradice

• Co jíst na Škaredou středu

• Velikonoční jidáše

• Kalendář: Kdy bude Škaredá středa

Jak se jinak říká Škaredé středě

Středě před Zeleným čtvrtkem a po Šedivém úterý se říká Škaredá, ale také Sazometná, Smetná nebo Černá. Škaredá prý proto, že se v tento den Jidáš škaredil neboli žaloval na Ježíše a zradil ho. Sazometná či Smetná proto, že vrcholilo velikonoční gruntování vymetáním sazí z komína. Se sazemi a jejich barvou souvisí i další lidový název Černá středa.

Škaredou středou se někdy nazývá i Popeleční středa, která následuje po masopustním úterý a je prvním dnem čtyřicetidenního půstu.

Velikonoce

Objevte staré lidové velikonoční tradice: Od Květné neděle po Červené pondělí

Lidové zvyky a tradice

Nemračte se, nebo se budete podobat Jidášovi

Známá lidová pověra říká, že kdo se na Škaredou středu mračí, tomu to zůstane po celý další rok a každou středu se bude podobat hanebnému Jidášovi. Je tedy lepší zatnout zuby a i všechny nepříjemnosti a povinnosti zvládnout s úsměvem a dobrou náladou.

Vymeťte saze z komína a vyžeňte z domu zlo

Ve staveních našich předků o Škaredé středě vrcholilo jarní gruntování. Ve středu bylo nejdůležitější vymést saze z komína. To bylo nejen čistě praktické, ale také symbolické – vymetení komína znamenalo vyhnání zlých sil a neštěstí ze stavení, aby v příštím roce nemohly lidem v domě škodit a jeho obyvatelé byli šťastní a zdraví.

Co jíst na Škaredou středu? Přece škaredé jídlo!

Na Škaredou středu se nemělo jíst maso ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den mělo i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, kaše, bramborové placky nebo bramboráky. Před podáváním se ještě záměrně potrhaly, aby ještě více naplnily tradici Škaredé středy.

Pojďme se tedy podívat na recept Besedických bramboráků, které se pro tento den perfektně hodí.

Besedické bramboráky

Ingredience

• 1 kg starých brambor

• 2 vejce

• sůl

• kmín

• 4–6 stroužků česneku

• kousek slaniny

• máslo nebo sádlo

Příprava

1. Oloupané brambory nastrouháme, dobře vymačkáme puštěnou vodu a smícháme je s vejci. Směs jen mírně osolíme a přidáme trochu kmínu a lisovaný česnek podle chuti. Umícháme řídkou hmotu.

2. Pánev s nepřilnavým povrchem trošku vytřeme kouskem slaniny nebo sádla. Zhruba 1 lžíci bramborové hmoty rozetřeme na rozehřátou pánev. Plochou obracečkou otočíme a opečeme z druhé strany.

3. Ještě horké potřeme rozpuštěným sádlem nebo máslem, skvělé jsou i suché.

Večer upečte velikonoční jidáše

Sladké kynuté pečivo, pokroucené jako Jidášův charakter, se tradičně peče večer na Škaredou středu. Své jméno dostalo podle zrádce Jidáše a symbolizuje jeho konec.

Co se týká tvaru jidášů, v jednotlivých regionech se jidáše různí, ovšem pro všechny platí, že musí připomínat provaz nebo uzel, na němž se Jidáš oběsil poté, co zradil Krista. Někde se pletou spirály či copánky jako oprátky, jinde se tvarují do písmena J, mohou to být i placky s mřížkami a vpichy, starobylé jsou stylizované tvary jarních mláďat, především ptáčků a zajíčků, jako oslava nového jara.

• Velikonoční jidáše se pečou zásadně z kynutého těsta (podobně jako vánočka), které je samo o sobě symbolické – představuje nový život, protože při kynutí nabývá na objemu.

Upečte si velikonoční jidáše podle receptu Ládi Hrušky:

Proč a kdy jíst jidáše

Lidové zvyky praví, že jidáše se mají – polité medem – sníst na Zelený čtvrtek ještě před východem slunce, což zajistí pevné zdraví, ochranu před lidskou zradou, hadím uštknutím a hmyzím bodnutím.

• Tady je ale extrémně důležité, abyste si jidášky upekli sami. Ty nepečené doma totiž prý tuhle kouzelnou moc nemají. A když zaspíte, můžete si jidáše samozřejmě dát až ráno na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí poslední večeře Páně.

Velikonoční jidáše

Ingredience

• 500 g hladké mouky na kynuté těsto

• 250 ml mléka

• 2 vejce

• 80 g másla

• 1 sáček sušeného droždí

• 1 vanilkový cukr

• 20 g cukru

• špetka soli

Příprava

1. Do mísy prosejeme mouku, přidáme vlažné mléko, 1 vejce, rozpuštěné máslo, sušené droždí, cukry a špetku soli. Zaděláme těsto. Vyklopíme ho na pomoučenou plochu. Ručně těsto propracujeme tak, aby bylo pružné. Poté ho dáme do mísy a překryjeme utěrkou. Necháme zhruba hodinu kynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí objem.

2. Troubu předehřejeme na 180 °C. Z vykynutého těsta tvarujeme jidáše. Rozložíme je na pečicím papírem vyložený plech s dostatečnými rozestupy. Vytvarované jidáše potřeme vejcem rozšlehaným s 1 lžící vody a necháme ještě asi 20 minut kynout.

3. Pečeme dozlatova zhruba 25 minut.

Inspirujte se: Je tu Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká a jaké se k němu vážou tradice?

Kdy bude Škaredá středa v dalších letech?

Škaredá středa stejně jako celé Velikonoce má proměnlivé datum. Letos vychází 1. dubna. Po následujícím Zeleném čtvrtku přichází už Velký pátek, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše Krista. Po něm máme Bílou sobotu a Velikonoční neděli, tedy Boží hod velikonoční.

rok	den
2027	24. března
2028	12. dubna
2029	28. března
2030	17. dubna
2031	9. dubna
2032	24. března
2033	13. dubna

Škaredá středa a pranostiky

Ke Škaredé středě se váže i několik méně známých lidových pranostik, které naznačují, jaká bude letošní úroda.

• Když o Černé středě hřmí, na poli se urodí.

• Na Smetnou středu setý bývá krásný len.

• Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko.

Recepty na tradiční velikonoční hostinu

Tradiční velikonoční menu je z podstatné části sladké. Na svátečním stole nesmí chybět velikonoční beránek, který může mít různé podoby a také může být z různého těsta. Mezi nezbytné klasiky patří kynutý mazanec, někdo má raději jidáše a v poslední době jsou oblíbeny i mrkvový dort nebo zdobené muffiny a cupcaky.

Velikonoční menu: Recepty na nejlepší jídla, která ctí tradice

Na málokteré slavnostní tabuli chybí nádivka, nebo chcete-li hlavička. Upotřebí se v ní hodně zeleného lupení, tradiční kopřivy, ale i mladý špenát nebo medvědí česnek. K nádivce patří i kousek mladého masa – kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík. A rozhodně zkuste i výtečné, i když trochu neznámé velikonoční polévky! Doporučujeme například šmigrustovku s vejcem natvrdo a řízným křenem. Nebo výborný polský žurek či bílý boršč.

Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková); Prima FRESH