Bodláky jsou jedlé a umí léčit. Podívejte se, jaké druhy bodláků najdete v Česku
Většina zahradníků i zahrádkářů bodláky ze svých záhonů nemilosrdně odstraňuje. Považují je za obtížný plevel, kterého je potřeba se co nejrychleji zbavit, pokud možno bez popíchání se o protivné trny. Ale i na bodláky se můžeme dívat jako na zajímavé a mnohdy i užitečné rostliny!
Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
Pupava je vytrvalá bylina zčeleni hvězdnicovitých skrátkou až s téměř chybějící lodyhou. Květní úbor vyrůstá přímo zrůžice přízemních listů, zubatých a plných nepříjemných trnů. Kvete po celé léto na pastvinách, suchých loukách a stráních i na okrajích lesů.
Krása skrytá v obyčejném bodláku 2 Zdroj: iStock
Šlápnout na pupavu, skrytou vtrávě, by asi nikdo nechtěl, ale na druhou stranu ji můžete klidně sníst, protože její květní lůžko připomíná chuť mladé kedlubny nebo topinamburu a dříve patřilo koblíbeným letním pochoutkám dětí. Dnes už si na pupavu asi nikdo ani nevzpomene, ale možná by byla škoda ji alespoň neochutnat.
Na pupavu se můžeme dívat i jako na netradiční skalničku. Je skvělá pro skalky na plném slunci svysychavou půdou a nedostatkem vody.
Do třetice je to i skvělá léčivka. Využívá se její kořen, který má diuretické účinky, zlepšuje činnost ledvin a vzhledem kjejím antibakteriálním účinkům i léčí záněty močových cest. Pupava také zlepšuje chuť kjídlu a trávení.
Krása skrytá v obyčejném bodláku 3 Zdroj: iStock
Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule)
I pcháč si všichni rychle zařadí do kategorie nepříjemných a bodavých plevelů. Ale tenhle protivný plevel dokonce patří mezi zákonem chráněné rostliny!
Krása skrytá v obyčejném bodláku 4 Zdroj: iStock
Pcháč bezlodyžný je také považován i za netradiční skalničku. Jeho ostnité listy tvoří přízemní růžici, ze které vyrůstá krátká lodyha, která nese růžový květ. Vykvétá včervnu a včervenci.
Roste nejčastěji na vápencových, slunných a suchých loukách, má rád plné slunce. Sice ho ještě můžete potkat téměř po celé České republice, ale už jen zřídka. Je zajímavé, že navzdory jeho ostnůmho zvířata, a především pasoucí se kozy, považují za úplnou pochoutku.
Krása skrytá v obyčejném bodláku 5 Zdroj: iStock
Štětka lesní (Dipsacus sylvestris)
Na rozdíl od prvních dvou bodláků štětka lesní roste především na vlhkých místech, kolem potoků a řek, ale také na pastvinách, rumištích a podél cest. U nás se vyskytuje především vteplejších oblastech, jako je Polabská nížina.
Krása skrytá v obyčejném bodláku 6 Zdroj: iStock
Štětka má vysokou lodyhu, která vyrůstá zpřízemní růžice listů. Listy jsou podlouhlé a pilovité. Od června do září vykvétá nápadným květenstvím ve tvaru strboulu. Jednotlivé drobné květy bývají nejčastěji fialové, někdy i bílé.
Kořen a nať štětky lesní se využívá vlidovém léčitelství. Působí močopudně a antirevmaticky, léčí lupénku, čistí lymfatický systém. Pomáhá při problémech se zažíváním a využívá se jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny zažívacího traktu. Snižuje riziko vzniku žaludečních i dvanáctníkových vředů. Kořen štětky je velmi účinný při léčbě lymeské boreliózy.
Krása skrytá v obyčejném bodláku 7 Zdroj: iStock
Výčet chorob, při kterých štětka lesní pomáhá, je obrovský, ale nesmíme zapomínat ani na její zdobnost. Sušené strbouly se soblibou využívají do suchých kytic i jako doplněk podzimních a zimních smutečních vazeb. Vminulosti se ostnité strbouly využívaly také kvyčesávání bavlny.