KEDLUBNY: Jak vypěstovat křehkou zeleninu a udělat kedlubnové zelí

Kedlubna či kedluben (Brassica oleracea var. gongylodes) obsahuje vitaminy C, B, E z minerálů vápník, železo, zinek, hořčík, selen a sloučeniny síry. Dále cholagogum, které podporuje vylučování žluči a biotin, který přispívá ke zdravé pokožce a vlasům. Nesmíme zapomenout na rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.

Konzumace kedluben podporuje činnost žlučníku, zlepšuje trávení, odstraňuje zácpu a upravuje stav střevní mikroflóry, působí preventivně proti stresu, špatné náladě, uklidňuje a zlepšuje soustředění, snižuje cholesterol, ale hlavně reguluje hormonální systém u žen i mužů.

Díky vysokému obsahu vitaminů a minerálů podporuje a zvyšuje imunitu, posiluje srdce i celý oběhový systém, odvodňuje a detoxikuje. Patří k potravinám, které jsou jako stvořené pro hubnutí – ve 100 g je zhruba 130 kJ – a navíc ještě má nízký glykemický index.

9 pravidel pěstování kedlubny

1. Barvu kedlubny určují antokyany, rostlinná barviva s antioxidačními účinky. Setkat se můžeme s různými odstíny bílé, modrofialové a zelené barvy, základní dělení je však na bílé a modré odrůdy, které se dále rozlišují na rané, polorané a pozdní.

2. Kedlubnám vyhovují středně těžké a hlinitopísčité půdy s dostatečným množstvím humusu. Vybíráme místo spíše vlhčí, k dobrému růstu kedlubny nepotřebují příliš vysoké teploty.

3. Kedlubny se výborně snášejí a podporují se s druhy zeleniny, které preferují vyšší vlhkost půdy a mulčování. Patří k nim pór, fazole, špenát, celer, salát, ředkvička a hrách. Nadějné společenství tvoří s rajčaty a bramborami. Naopak nevhodné je sousedství brokolice, kapusty, zelí a cibule.

4. Pokud si chceme předpěstovat sadbu sami, semínka vybrané odrůdy vyséváme 6 až 10 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Nejjednodušší je použít rašelinové tablety.

5. Zdravou sadbu raných odrůd vysazujeme na záhon v dubnu, poloraných v květnu nebo červnu, pozdní odrůdy nejpozději do poloviny července. Pro podzimní sklizeň můžeme pěstovat také rané odrůdy, jejichž sazenice musíme vysadit nejpozději do poloviny srpna.

6. Při letním a podzimním pěstování na zahradě můžeme také vysévat přímo na stanoviště do řádků vzdálených 30–40 cm, v řádku na 20–25 cm, vyplatí se vyzkoušet pěstování z postupných přímých výsevů.

7. Sazenice kedluben vysazujeme se třemi až čtyřmi pravými lístky. Sázecím kolíkem uděláme hlubší důlek, na dno dáme trochu kompostu nebo jiného organického hnojiva, pak vrstvičku zeminy, prolijeme, vložíme sazenici, jemně přihrneme a přitlačíme. Nesmíme sázet hluboko. Vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, nikdy ne hlouběji.

8. Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost. Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon.

9. Půdu na záhonu s kedlubnami pravidelně okopáváme a odplevelujeme, zejména po vysazení. Důležitá je rovnoměrná zálivka. Bílé odrůdy jsou náročnější na nevyrovnanou zálivku než modré. Kedlubny zaléváme často a pravidelně, zejména v období tvorby hlíz od průměru zhruba 5 cm do doby asi týden před sklizní.

Co asi děláme špatně, že kedlubna chřadne

Praskání hlíz: Kedlubny je bezpodmínečně nutné zalévat zvláště za vyšších teplot, jinak dochází ke stagnaci růstu a po obnovení zálivky (stačí letní bouřka) začnou hlízy pukat. Nevyrovnaná zálivka tak způsobuje praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou tak, jak bychom chtěli.

Nevytvářejí se hlízy: Jestliže sadbu zasadíme příliš hluboko, hlízy se nevytvoří. Takže vždy sazenice vysazujeme tak, jak byly předpěstovány, ne hlouběji. Když kedlubny během růstu polehávají, nevadí to tak moc, jako když jsou příliš hluboko.

Kedlubny dřevnatí: Pokud zaléváme málo, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že při nadměrném suchu začnou dřevnatět.

Kedlubny v kuchyni

Kedlubny jsou nejlepší i nejzdravější za syrova v salátech, na chlebu s máslem nebo se dají jen tak chroupat. Můžeme je ale i vařit, zapékat, dusit, smažit v trojobalu. Z teplé kuchyně našich babiček je zřejmě nejznámější kedlubnové zelí, které se hodí k pečeným masům a všude tam, kde bílé zelí. Kedlubny se stejně jako například celer mohou obalovat v trojobalu a smažit, neobalené dusit se smetanou, plnit mletým masem či jinou zeleninou, podusit a podávat jako přílohu k masu nebo připravit výtečné placičky. Pochutnáme si i na mladých lístečcích, které obsahují mnohem více vitaminů i minerálních látek než hlízy. Poslouží pro zpestření chuti nadrobno nasekané zejména v salátech a polévkách.

Doporučené odrůdy pro pěstování kedluben

Modrava F1

Velmi raná odrůda modré kedlubny pro jarní a podzimní pěstování. Má středně velké listy, středně velkou ploše kulovitou bulvu s kvalitní dužninou. Je dobře odolná k dřevnatění a praskání bulev i vybíhání do květu. Pěstuje se na jaře nebo na podzim. Hlavní předností je vysoká vyrovnanost v růstu a vývoji bulev i v nepříznivých podmínkách.

Kossak F1

Poloraná hybridní odrůda pro polní pěstování. Velmi chutné bulvy jsou odolné k praskání a nedřevnatí. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 85 dní.

Violeta

Pozdní modrá odrůda je velmi odolná proti dřevnatění i praskání bulev. Dužina je pevná, bílá, po okrajích slabě nazelenalá, vyniká jemnou nasládlou, šťavnatou chutí. Odrůda vhodná i ke krátkodobému skladování. Vegetační doba od výsevu je 110–125 dnů.

Prima tip: kedlubna Gigant

Tradiční pozdní odrůda, která byla vyšlechtěna v bývalém Československu a je tudíž maximálně přizpůsobená našim podmínkám. Aby vyrostla od výsevu do plné velikosti, potřebuje 120–150 dní. Vyséváme od dubna do května přímo na záhon, můžeme taky předpěstovat sadbu. Vzhledem k bujnému růstu Gigantu vyséváme semínka do sponu minimálně 40 x 40 cm. Takto je rostlina schopna dorůst svého potenciálu, kterým jsou 3–5 kg těžké bulvy. I při takovéto velikosti je dužina vysoce jakostní, šťavnatá, nedřevnatí ani nepraská. Odrůda je dlouhodobě skladovatelná. Ideální odrůda na tradiční moravské kedlubnové zelí.

Mohlo by vás taky zajímat: