Kyprej vrbice je medonosná trvalka, která roste u řek. Můžeme ji pěstovat i na zahradě

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria)

Divoce rostoucí, vnašich krajích hojně rozšířená rostlina, vyskytující se nejčastěji kolem vodních ploch, kolem potoků i řek, ale i při okrajích lesů od nížin až do podhůří. Původně se vyskytovala vEvropě i vMalé Asii, ale i na východě, vJaponsku, Koreji a Číně. Do Austrálie, na Nový Zéland i do Severní a Jižní Ameriky byla zavlečena, považuje se tam za invazivní rostlinu, a dokonce byla zařazena na seznam nejhorších invazivních druhů. U nás se za nebezpečnou nepovažuje, naopak ji řadíme mezi medonosné rostliny, oblíbené čmeláky, včelami i motýly. VČR tedy není řazena ani mezi invazivní druhy, ale na druhou stranu není ani nijak chráněna.

Kyprej vrbice v zahradě

Kyprej vrbice je statná trvalka se silným, dřevnatým oddenkem, ze kterého vyrůstá vprvním roce jedna lodyha a vdalších letech několik lodyh, vysokých 40–200 cm, vzávislosti na dostatku vláhy. Pokud je kyprej vrbice pěstována vzahradě, na upraveném záhoně, a tím i zbavena konkurenčních rostlin, dokáže dobře růst i na sušších půdách. Vždy ale vyžaduje dostatek slunce, ve stínu ani vpolostínu se jí nedaří. Má ráda humózní, výživnou půdu a kyselejším pH.

Rostlina kvete od konce července až do září obrovským množstvím růžových květů. Květy vyrůstají vúžlabí listenů na vrchních částech lodyhy a tyto koncové klasy mívají délku až 1 m. Poskytují tak užitečnému hmyzu obrovské množství květů na jedné rostlině.

Využití kypreje vrbice

Dříve se kyprej vrbice využívala, především její oddenek, kzastavení průjmu, při vnitřním krvácení a při zánětu střev a žaludku. Nať má zase hojivé účinky na rány.

Kyprej vrbice se dříve využívala i jako zdroj barviva. Květy sloužily kvýrobě barviva potravinářského a kořen kvýrobě červeného barviva na textil.

S přicházejícím podzimem zdaleka nekončí květy v zahradě, naopak, některé se teprve teď plně rozvinou: