Vodní hyacint pěstujte v zahradním jezírku. Nesmí se ale dostat do volné přírody

Jak už to tak bývá, všechno má svůj rub i líc. Vodní hyacint, který můžete znát i pod jménem tokozelka, patří k nejkrásnějším, ale také nejnebezpečnějším vodním rostlinám. Nádherně kvete, ale patří na seznam nejinvazivnějších rostlin světa.

Vodní hyacint na jezírku v mírném pásu

V našich podmínkách od vodního hyacintu žádné nebezpečí nehrozí, protože není mrazuvzdorný. Ve svém zahradním jezírku ho můžete klidně pěstovat a těšit se z jeho květů od jara do podzimu.

Vodní hyacint, tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)

Nádhernou vodní rostlinu s fialovými květy můžete pěstovat doma, v akváriu nebo na zahradě v jezírku, v sudu nebo na balkoně. V jakékoliv nádobě, ale pouze jako přenosnou rostlinu. Ke svému růstu vyžaduje vysoké teploty, okolo 23–30 °C, pak se velmi rychle množí a kvete. Na podzim, jakmile teploty klesnou pod 5 °C, potřebuje vodní hyacint umístit do interiéru.

Ke svému životu však vyžaduje mnohem více než pouhé teplo. Potřebuje umístění v mělké nádobě s hlinitopísčitým dnem a nízkou hladinou vody, ale i velkou porci každodenního slunečního svitu, a to až 13 hodin denně. Sluneční paprsky můžete nahradit umělým svícením, zářivkou s denním světlem.

Nedostatek světla můžete řešit i snížením teploty asi na 16 °C. Rostlina pak neroste, není to však zcela spolehlivá metoda přezimování vodního hyacintu.

Vodní hyacint v tropech a subtropech

Nebezpečí vodního hyacintu spočívá v jeho rozpínavosti, tedy v rychlosti, s jakou se množí po povrchu tropických a subtropických hladin řek i jezer. Jeho krásu obdivují turisté z celého světa, ale místním obyvatelům přidělává hodně starostí, a je proto na seznamu nejnebezpečnějších invazivních rostlin světa.

Pochází  z Jižní Ameriky, především z Brazílie, ale díky své kráse byl dříve uměle vysazován jako okrasná rostlina v mnoha státech s vhodným klimatem.

Jak vodní hyacint škodí

Velmi rychle se množí a vytváří souvislé porosty, které vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj larev moskytů, a také v nich žijí mlži, kteří přenášejí schistizomózu, nebezpečnou nemoc, způsobenou těmito parazity.

Vodní hyacint však má i další negativní vlivy na přírodu i na život člověka. Souvislé porosty vodního hyacintu například znesnadňují lodní dopravu, namotávají se na lodní šrouby, ale také zabraňují přístupu slunečních paprsků pod hladinu, a způsobují tak nedostatek kyslíku ve vodě. Negativních vlivů je mnohem více a možnost využití vodního hyacintu na výrobu rohoží, vyplétaného nábytku nebo dekoračních předmětu je zdaleka nevyvažuje. Zkoumá se i jeho využití jako hnojiva, krmiva pro zvířata nebo suroviny na výrobu bioplynu.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tokozelka_nadmut%C3%A1; https://www.stoplusjednicka.cz/invaze-vodnich-hyacintu-atraktivni-tokozelky-dusi-reky-v-iraku

Některé rostliny ze seznamu nejinvazivnějších rostlin světa známe i z naší přírody nebo z vlastní zahrady:


Přečtěte si také