reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Bolševník v tom není sám: Těchto 5 rostlin zvyšuje naši citlivost na sluneční záření

Bolševník v tom není sám
Autor: istockphoto.com Bolševník v tom není sám
Některé rostliny vylučují šťávy, které při potřísnění pokožky zesilují účinek slunečního záření. Bolševník je v této skupině rostlin určitě nejznámější a nejnebezpečnější, ale zdaleka není sám. V menší či větší míře mají tuto nepříjemnou vlastnost i zdánlivě neškodné rostliny, jako je rdesno hadí kořen, třezalka tečkovaná, andělika lékařská, routa vonná, a dokonce i běžně používaný pastinák setý.

reklama

Kromě bolševníku, o jehož nebezpečnosti ví snad každý, jsou to rostliny, které běžně rostou kolem nás a jejich nepříjemná, tedy fotosenzibilující vlastnost by vás možná ani nenapadla. V první chvíli, kdy rostlinu utrhnete, se nic neděje. Potřísníte si pokožku šťávou z rostliny, a hned se nic nestane. Až za chvíli, asi za 15 minut po osvícení kůže sluncem, může dojít k poškození pokožky, k puchýřkům a dermatitidě, tedy zánětu pokožky. Míra poškození závisí samozřejmě na druhu rostliny ze skupiny rostlin, zvyšujících citlivost na sluneční záření, ale také na momentální síle a složení slunečních paprsků. Některé z těchto rostlin dokonce patří mezi léčivky. Je dobré vědět, že i čaj z těchto bylin zvyšuje u člověka citlivost na světlo. Proto byste se po požití čaje měli vyhýbat slunění.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Autor: istockphoto.com Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Rostliny, které zvyšují naši citlivost na sluneční záření

Nejvíce nebezpečný z hlediska zvyšování citlivosti na sluneční záření je bolševník velkolepý, mnohem menší účinky má jeho příbuzný, bolševník obecný. Nesrovnatelně menší problémy vám mohou způsobit i běžně užívané bylinky, jako je třezalka tečkovaná, routa vonná a andělika lékařská, ale i při jejich užívání byste se neměli příliš vystavovat slunečnímu záření, tedy se přímo opalovat. Drobné problémy může citlivým jedincům způsobit i pastinák setý, kerblík třebule, pohanka střelovitá, miřík celer nebo rdesno hadí kořen a rdesno peprník.

Rdesno hadí kořen (Bistorta major)
Autor: istockphoto.com Rdesno hadí kořen (Bistorta major)

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Rostlina impozantního vzrůstu, která pochází z oblasti Kavkazu. V současné době je bolševník velkolepý rozšířený po celé severní polokouli. Jedná se o nebezpečný invazivní druh, který ničí původní rostlinstvo. Jeho listy dosahují délky 50–150 cm a výška celé rostliny bývá neskutečných 2–4 m, jsou však známé i rostliny vysoké až 5 m. Dutá lodyha mívá průměr až 10 cm. Vykvétá bílým květenstvím, nazývaným složený okolík. Květenství má nejčastěji 30–50 cm v průměru, ale někdy až 1 m. Takovou rostlinu si jen málokdo může splést. Je zajímavé, že ve své původní domovině bolševník velkolepý takových rozměrů nedosahuje.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Autor: istockphoto.com Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

V Česku je bolševník velkolepý řazen mezi nejnebezpečnější rostliny a je cíleně likvidován chemickým postřikem. Šťáva z lodyh a listů obsahuje fototoxické furanokumariny, které na světle s UV zářením (tedy i na denním světle) způsobují těžké poleptání a zpuchýřnatění kůže. Potřísněnou pokožku je nutné okamžitě omýt dlouhotrvajícím silným proudem vody a zakrytím zamezit přístupu světla. Dochází i k bolestem hlavy, závratím a pálení očí. Návštěva lékaře bývá nezbytná.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Autor: istockphoto.com Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Víte, že…

… vlastníci pozemků nebo osoby, které pozemek užívají z jiného právního důvodu (např. nájem), mají povinnost omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevele – tzn. i bolševníku velkolepého. Povinnosti jsou stanoveny ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. číslo 326/2004 Sb., v platném znění.

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)

Rostlina velmi podobná bolševníku velkolepému, ale pochází ze Středomoří a mírného pásu Evropy a Asie. Má oproti svému velmi nebezpečnému příbuznému menší a více rozvolněné květenství, je menšího vzrůstu (asi 0,5–2 m) a je podstatně méně jedovatý. Ale i tak může potřísnění pokožky šťávou, především u citlivějších jedinců, vyvolat otoky, zarudnutí pokožky a někdy i puchýřky. Z celé rostliny jsou nejjedovatější nezralé plody.

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
Autor: istockphoto.com Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka jako vytrvalá bylina roste po celé Evropě, v Africe, Malé Asii a v severozápadní Číně. Najdete ji na slunných stráních, pastvinách, ale i v houštinách a na rašeliništích. Jako léčivka se využívala už ve starém Řecku. Zahání stres a deprese, tlumí nervozitu, využívá se při potížích v klimakteriu. Třezalka způsobuje citlivost na sluneční záření a může vyvolat zčervenání či svědění pokožky. Při kúře se proto nedoporučuje opalování.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Autor: istockphoto.com Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Dvouletá až víceletá bylina, pocházející ze severovýchodní Evropy. Dorůstá až do výšky 250 cm. V prvním roce vytvoří růžici přízemních listů a ve druhém až čtvrtém roce kvete. Vykvétá okoličnatým květenstvím, bílými, žlutavými až narůžovělými květy. Nejlépe se jí daří v podhůří, v teplých humózních půdách. Její semena se používají jako koření, sušený kořen pomáhá od nadýmání. Při zpracování kořene je nutno brát v úvahu, že citlivým lidem vyvolává na rukou puchýře, a to zvláště při práci na slunci.

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Autor: istockphoto.com Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Routa vonná (Ruta graveolens)

Asi 80 cm vysoký stálezelený polokeř, pocházející z jižní Evropy. Od května do září vykvétá žlutými květy. U nás se pěstuje na zahradách. Kvetoucí nať i listy se využívají na snížení lomivosti krevních kapilár. Využívá se i v gastronomii jako koření. Málokdo ji však dobře snáší a u citlivých osob může vyvolat popálení pokožky, neboť obsahuje látky zvyšující fotosenzitivitu (citlivost na sluneční záření).

Routa vonná (Ruta graveolens)
Autor: istockphoto.com Routa vonná (Ruta graveolens)

Text: Simona Bauer

reklama

Článek je zařazen v: fotosenzibilující rostliny , nebezpečné , škodlivé , Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) , Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) , Andělika lékařská (Archangelica officinalis) , Routa vonná (Ruta graveolens) , rdesno hadí kořen , sluneční záření , puchýře , kožní vyrážka , dermatitida

reklama

Přečtěte si také