Přehled podzimních hub: Naučte se poznávat houby, které rostou na sklonku roku (1. část)

Jestli máte rádi nejen houby, ale i podzimní přírodu, vydejte se za pěkného počasí do nejbližšího lesa a pořádně se dívejte kolem sebe. Už tam nerostou hřiby ani kozáky nebo křemenáče, zato je les plný zajímavých, a dokonce jedlých hub. Jen se je musíte naučit poznávat.

Představíme vám nejběžnější, nádherně vypadající podzimní plody lesa. Z některých budete mít radost pouze na pohled, ale rostou i krásné, chutné a voňavé druhy, z kterých připravíte znamenité pokrmy pro celou rodinu. Představíme vám ty, které zaručeně zrovna teď v lese rostou a u některých vám nabídneme i způsob jejich úpravy, který jsme získali od členů České mykologické společnosti – článek vznikl ve spolupráci s touto organizací. Tak hodně zdaru a dobrou chuť.

Čirůvka dvoubarevná (Lepista saeva)

Popis

Klobouk je široký 6 až 15 cm, lysý, hladký, později nízce sklenutý, na okraji zprvu podvinutý, barvy bělavé, světle hnědé a jakoby vybledlé. Lupeny má v mládí úzké, husté, zpočátku světle nafialovělé, později špinavě zažloutlé, světlejší než povrch klobouku. Třen je dlouhý 4 až 6 cm a široký 1,5 až 3 cm, na bázi je mírně rozšířený, zbarvený světle fialově, na třeni jsou patrná fialová síťkovitá vlákna tvořící uprostřed třeně tmavší fialový pruh. Dužina je bělavá, nemění barvu, chutná příjemně a voní slabě po ředkvičce.

Kde roste

Roste hojně od září do listopadu v trávě na okrajích lesa i mimo něj, na lukách a v zahradách, často v kruzích, hlavně v druhé polovině září a v říjnu, ale často až do konce listopadu.

Ražniči s čirůvkami

1. 300 g mladých čirůvek dvoubarvých
2. 2 cibule
3. 100 g slaniny
4. 100 g měkkého salámu
5. 150 g brambor
6. mletý pepř, sůl, kmín, olej

Na špíz střídavě napichujeme nakrájené houby, cibuli, salám, slaninu a syrové brambory. Osolíme, okořeníme a na oleji v troubě pečeme doměkka. Podáváme s bramborami nebo s pečivem.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Popis

Velice podobná čirůvce dvoubarevné. Klobouk je široký 5 až 10 cm, nízce sklenutý, pak rozprostřený až plochý se zvlněným okrajem, holý, zpočátku fialový, brzy hnědofialový, stářím vybledající do špinavě fialově hnědavé až narudle hnědé barvy. Lupeny jsou dosti husté, u třeně vykrojené, v mládí sytě fialové.

Kde roste

Tato v mládí zdaleka nápadná houba je typická růstem v lesích, křovinách i mimo les v místech s nahromaděným hrubým humusem a zbytky listí či jehličí nebo na místech jinak pohnojených, také na tlející slámě, okolo krmelců a podobně. Roste od září do listopadu, za mírného počasí se objevuje ještě i později. Jedna z nejchutnějších podzimních hub.

Smaženky z fialek

1. 300 g čirůvek fialových
2. 2 vejce
3. 2 lžíce mléka
4. 3 lžíce hladké mouky
5. sůl, olej

Ze žloutků, mléka, soli a mouky připravíme těstíčko husté asi jako kapání do polévky. Nakrájené houby podusíme bez tuku ve vlastní šťávě. Z bílků ušleháme sníh. Vše lehce smícháme dohromady. Polévkovou lžící vykrajujeme noky, které smažíme v horkém oleji dozlatova.

Čirůvka zemní (Tricholoma terreum)

Popis

Její klobouk bývá zprvu kuželovitě až zvoncovitě sklenutý, později skoro rozprostřený, obvykle s hrbolem na středu, šířkou zpravidla nepřesahuje 8 cm, je suchý, hustě pokrytý plstnatými až vláknitými šupinkami, popelavě šedý, ve stáří šedohnědý až hnědavý. Lupeny jsou středně husté, u třeně vykrojené, někdy skoro volné, zvlněné, šedavé až bělavé s šedavým nádechem. Dužina je dosti křehká, vláknitá, bělavá či našedlá, bez výraznější vůně a chuti.

Kde roste

Na čirůvku zemní narazíme nejčastěji pod různými druhy borovic, a to nejen v lesích, ale dokonce i v městských sídlištích, kde její početné skupiny s oblibou doprovázejí výsadby borovice černé. Je to houba výlučně podzimní, dříve než v druhé polovině září se s ní nesetkáme, zato roste ještě pozdě na podzim až do zámrazu. Dobrá jedlá houba, cenná hromadným růstem po desítkách plodnic.

Čirůvky pečené na pánvi

1. 600 g větších kloboučků čirůvek zemních
2. 2 lžíce sádla
3. 2 lžíce másla
4. sůl, mletý pepř, kmín

Osolené, opepřené a okmínované klobouky čirůvek po všech stranách opečeme zprudka na sádle. Hotové houby rozložíme na mísu a pokapeme rozpuštěným máslem.

Pečárka císařská (Agaricus augustus)

Popis

Klobouk dosahuje nezřídka až 25 cm šířky, v mládí je skoro kulovitý, posléze polokulovitě sklenutý a nakonec téměř plochý, na zlatožlutém podkladu hustě pokrytý hnědými vláknitými šupinkami, otlačením trochu šafránově žloutne. Dužina na řezu někdy lehce žloutne a má výraznou příjemnou anýzovou vůní. Lupeny jsou husté, poměrně nízké, volné, dlouho šedavé s růžovým nádechem, pak čokoládově hnědé. Třeň je i více než 20 cm dlouhý a má i 3 cm v průměru, s mohutným blanitým prstenem, nad ním je bělavý nebo narůžovělý, hladký, pod ním bílý, alespoň v mládí pokrytý odstálými bílými až nahnědlými šupinami.

Kde roste

Jedna z našich největších pečárek, někdy také nazývaná pečárka vzácná nebo obrovská, roste nehojně v létě a začátkem podzimu v humózních lesích, s oblibou na sušších vyhřátých místech a na vápnitých půdách. Výborná jedlá houba, vydatná a snadno poznatelná.

Císařská omeleta se sýrem a houbami

1. 250 g pečárek císařských
2. 8 vajec
3. trochu mléka
4. 3 lžíce oleje
5. lžíce másla
6. kečup
7. 100 g strouhaného sýra
8. tuk na vymazání pekáčku

Pokrájené a osolené houby podusíme na másle. Vejce a mléko rozšleháme a osolíme. Na pánvi s rozpáleným olejem vytvoříme čtyři omelety. Podušené houby vložíme na hotové omelety, posypeme polovinou strouhaného sýra, zakápneme kečupem a svineme. Omelety položíme do tukem vymazaného pekáčku, zasypeme zbylým sýrem a krátce zapečeme ve vyhřáté troubě.

Pečárka ovčí (Agaricus arvensis)

Popis

Klobouk je až 15 cm široký, zprvu skoro kulovitě uzavřený, poté polokulovitý až zvoncovitě sklenutý, nakonec plochý, v mládí bílý, pak nažloutlý, poraněním a zasycháním zvolna žloutne. Lupeny jsou husté, tenké, volné, dlouho bledě našedlé, pak šedorůžové, nakonec až černohnědé. Třeň je válcovitý, na bázi někdy mírně rozšířený, bělavý, na vrcholu často narůžovělý, s výrazným bělavým blanitým prstenem, otlačením zvolna žloutne. Dužina bělavá, neměnná, výrazně příjemné anýzové vůně a příjemné chuti.

Kde roste

Roste běžně v létě a na podzim ve všech lesích, hlavně v jehličnatých nebo smíšených, na humózních místech. Nejhojnější bývá ve vyhřátých smrčinách s vysokou vrstvou jehličí. Výborná jedlá houba s mnohostranným použitím.

Plněné houbové klobouky

1. 4 větší pečárky ovčí
2. 100 g slaniny
3. sůl, drhnutý tymián, strouhaný parmazán

Klobouky hub očistíme. Odříznuté třeně nadrobno nasekáme, osmahneme na slanině, osolíme, přidáme tymián a podusíme. Směsí plníme seříznuté klobouky, zabalíme do alobalu a grilujeme nebo upečeme v troubě.

Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus)

Popis

Klobouk je zprvu zvoncovitě sklenutý, pak ploše rozložený až zcela plochý, obvykle do 6 cm široký, tenkomasý, okrově žlutý, hnědožlutý, někdy s masovým nádechem. Lupeny jsou tenké, u třeně vykrojené, bílé, pak světle krémové. Třeň je válcovitý, dosti tenký (3 až 5 mm v průměru), pružný a nelámavý, hladký, okrově žlutý až hnědožlutý. Dužina je tenká, poměrně pružná, ve třeni dosti houževnatá, s příjemnou houbovou vůní a chutí.

Kde roste

Jedna z našich nejhojnějších penízovek, roste od jara do podzimu v lesích všech typů (tedy nejen pod duby), někdy i mimo les, zpravidla v početných skupinách na tlejícím listí nebo jehličí. Je to dobrá jedlá houba, i když poněkud drobnější, konzumují se pouze klobouky. Vhodná je do směsi s jinými houbami.

Dušené houby s paprikami

1. 8 zelených paprik
2. 400 g penízovek dubových
3. 60 g cibule
4. lžíce oleje
5. 1 dl smetany
6. 20 g hladké mouky
7. sůl, plátek másla

Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme očištěné, semen zbavené a na nudličky nakrájené papriky, přidáme na plátky nakrájené houby a dusíme doměkka. Zahustíme moukou rozkvedlanou ve smetaně, osolíme a provaříme a podáváme. Po odstavení zjemníme plátkem másla.

Penízovka kořenující (Xerula radicata)

Popis

Tenkomasý klobouk jen zřídka bývá širší než 8 cm. Je nízce sklenutý až zcela rozprostřený, ve stáří i mělce vmáčklý. Na středu bývá naznačen hrbol, zejména u starších plodnic je povrch typicky paprsčitě vrásčitý, bývá slizký béžově hnědý, za sucha lesklý, okrově či až šedohnědý. Lupeny jsou dosti řídké a vysoké, břichaté, zúženě připojené, bílé. Třeň je značně dlouhý (běžně přes 15 cm), válcovitý, na bázi rozšířený, pod povrchem půdy opět ztenčený.

Kde roste

Tato penízovka (někdy také slizečka ocasatá) se objevuje od časného léta až do podzimu v listnatých a smíšených lesích na starých pařezech listnatých stromů, nejčastěji buků. Mnohem častěji však vytváří plodnice okolo pařezů, zdánlivě na zemi, a její protáhlé třeně vyrůstají z tlejících kořenů ukrytých hluboko v zemi. Proto ji jako jednu z mála kloboukatých hub najdeme i za velmi suchého počasí.

Penízovky s pikantním dipem

1. Miska středních kloboučků penízovky kořenující
2. hrudka škvařeného sádla
3. špetka drceného kmínu, sůl
4. 2 díly bílého jogurtu
5. díl majonézy
6. díl plnotučnéhořčice
7. díl ostřejšího kečupu
8. 2 šalotky
9. stroužek česneku
10. svazeček zelené petrželky
11. půl deci bílého suchého vína
12. moučkový cukr, mletý pepř

Kloboučky hub osolíme a okmínujeme do lupenů, opečeme po obou stranách dozlatova a odstavíme. Z jogurtu, majonézy, hořčice a kečupu a vína vymícháme chuťově vyvážený dip, přidáme na proužky nakrájenou šalotku, utřený česnek, špetku cukru, sůl a pepř. Vložíme opečené kloboučky penízovek, vše promícháme a necháme v chladu hodinku odležet. Podáváme s křupavými topinkami.

Marta Pawlicová a Česká mykologická společnost

Podívejte se i na DRUHOU ČÁST článku o podzimních houbách.

Další užitečné články o houbách: