Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Jak poznat hřib satan a další jedovaté hřiby

Zvracení, bolest hlavy i malátnost jsou jen některé známky toho, že jste pozřeli nejedlý hříbek. Které z nich to jsou a jak je bezpečně poznáte?
Vydáno: 16.08.2019
Hřib satan
Autor: istock.com Hřib satan
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Podívejme se na hřiby, které jsou nejedlé až jedovaté. Dokáží zkazit celé jídlo a když je nedostatečně upravíte, mohou způsobit i zdravotní obtíže. Zejména kousek hřibu žlučníku zkazí celé jídlo a tepelně neupravený satan zas obsahuje poměrně silný jed. Vzhledem k tomu, že se houbařům často plete s jinými druhy, to může být problém.

Je dobré se v houbách vyznat. Předejdete tak zdravotním komplikacím.
Autor: istock.com Je dobré se v houbách vyznat. Předejdete tak zdravotním komplikacím.

Nejedlé hřiby

Zklamání mohou přivodit tyto tři druhy hřibovitých hub: hřib žlučník (Tylopilus felleus), lidově nazývaný hořčák, hřib kříšť (Caloboletus calopus) a hřib medotrpký (Caloboletus radicans).

Samostanou kapitolou je pak hřib satan, který je přímo jedovatý. Existuje i jedovatý hřib, který se jmenuje rudonachový. Je velmi vzácný a patří na Červený seznam hub České republiky, takže se s ním spíše nepotkáme.

Hřib rudonachový
Autor: Xth-Floor/wikimedia.org Hřib rudonachový

Jak je tedy poznat?

Většina druhů hřibů je jedlá a řadí se mezi nejoblíbenější houby vůbec. Setkat se s nimi můžeme kdekoliv a vždy bychom měli kontrolovat každou houbu zvlášť.

Hřib žlučník

Hřib žlučník má také hnědý klobouk jako ostatní hřiby, a proto se kvůli němu plete s jedlými hřiby, zejména s hřibem smrkovým, dubovým, hnědým a někdy i s některými dalšími druhy. Nicméně odhalíte ho podle přeci jen odlišného odstínu hnědé barvy než má klobouk pravého hřibu.

Hřib hořčák
Autor: Tylopilus_felleus/wikimedia.org Hřib hořčák

Střední a velké kusy žlučníku také poznáte podle narůžovělých až růžových rourek pod kloboukem – narozdíl od pravých hřibů, u nichž jsou vždy olivově žluté. Ty menší potenciální žlučníky ovšem nezbývá než ochutnat. Mnohdy je to k zlosti, les je plný nádherných hořčáků, je to tedy velmi rozšířená houba a tak se mu dostalo řady lidových názvů: kromě hořčák se mu přezdívá také žlučák, satanáš.

Hřib kříšť

Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“ Foto: Hřib kříšť se snadno splete s „modrákem“, Foto: Creative Commons

Také hřib kříšť je hořký. Roste v pohorských a horských lesích. Prozradí jej relativně světlý či šedobělavý klobouk a červenožlutý třeň. Přesto si ho houbaři pletou s jinými hřiby - s hřibem kolodějem a hřibem kovářem s („modrákem“), někdy ho zaměňují i za hřib žlutomasý či dokonce satan. Od kováře, koloděje i satana jej nejsnáze odlišíme při pohledu pod klobouk: zatímco kovář, satan a koloděj mají na spodní straně klobouku póry v barvě rudé, oranžově červené až žlutočervené,  u hřiba kříště jsou čistě žluté.

Zamapatujte si tedy, že hřib kříšť má vždy:

  1. Citrónově žluté až špinavě olivově žluté póry (rourky)
  2. Třeň s barevným přechodem od žluté pod kloboukem ke krvavé červené
  3. Má plasticky vystupující síťku stejné barvy jako podklad.
  4. Po otlačení modrá.

Hřib medotrpký

Na hřib medotrpký se světlým kloboukem a žlutým třeněm si dejte pozor hlavně v listnatých lesích Foto: Na hřib medotrpký se světlým kloboukem a žlutým třeněm si dejte pozor hlavně v listnatých lesích, Foto: Creative Commons

Narazíte na něj v listnatých lesích a skoro si ho nespletete. Má světlý - šedý, někdy až bělavý či nahnědlý klobouk a žlutý třeň, čistě žluté ústí rourek a světle až citronově žlutý třeň. Tedy si ho těžko spletete s jiným druhem hřibů.

Hřib satan

Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí
Autor: Creative Commons Zvláště jedovaté satany houbaři z neznalosti často jedí

Zvláště problematický je hřib satan. Setkat se s ním můžete v listnatých lesích, ale není jich mnoho. Poznáte jej podle velmi světlého šedobílého klobouku a podle červených rourek a třeně. Syrový je jedovatý. Sice nezabije, ale stačí pozřít malý kousek a lehkovážný houbař si pozvrací celou bundu. Satany houbaři z neznalosti často jedí. Potížím většinou uniknou díky tepelné úpravě. Po dvaceti minutách důkladné tepelné úpravy jed ztrácí účinnost. I tak ale oběti záměny mají smůlu. Někomu na talíři skončí nedovařený kousek, ten si ale následně bolavou hlavu ani žaludek na vodě s hřibem nespojí. Potíž je ale i v tom, že dospělé exempláře satana páchnou po shnilém zelí pročež kazí chuť celého pokrmu.

(dah)

Mohlo by vás zajímat:

Muchomůrka růžovka

Víte, jak rozeznat růžovku neboli masáka od muchomůrky tygrované?

Pečárka zápašná neboli žampion zápašný (Agaricus xanthoderma)

Víte, že existují i jedovaté žampiony? Jak je rozlišit od těch pravých?

Článek je zařazen v: hřib žlučník , hořčák , hřib kříšť , hřib medotrpký , hřib satan , nejedlé hřiby , hřib , houby , jak poznat jedovaté hřiby , houba , satan , kovář , houbaření , jak rozpoznat jedovaté houby
Reklama