Sbírejte kaštany! Přestanou vás bolet záda i klouby a nebudete mít kašel či rýmu

Kaštany na podzim mají rády hlavně děti, protože se z nich dají vytvořit figurky zvířátek, ovšem ani dospělí by neměli tahle lesklá hnědá semena stromu jménem jírovec maďal nechat jen tak ležet na zemi. Kaštany v lidovém léčitelství slouží jako lék proti revmatismu, křečovým žilám, bolestem zad, nachlazení i na zvýšení plodnosti. Takže pokud vás bolí záda a klouby a v zimě nechcete mít kašel a rýmu, vyrazte na kaštany!

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lidově koňský kaštan či divoký kaštan je statný a košatý strom, který má řadu léčivých účinků na náš organismus. Z jírovce maďalu se v lidovém léčitelství využívají květy, listy, kůra a především lesklá hnědá semena – kaštany, které jsou ukryty v ostnité tobolce.

Kaštany účinky

  • Kaštany obsahují hlavně skupinu tripertenů, souhrnně nazývaných aescin, z dalších látek flavonoidy a škrob. Látky obsažené v kaštanech působí antibakteriálně, protizánětlivě a mírně svíravě.
  • Kaštany pomáhají na bolavé klouby, při revmatismu, artritidě, dně, léčí vodnatelnost, popáleniny, omrzliny, bércové vředy, ekzémy a jiné kožní defekty, uleví při bolestech zad.
  • Extrakt z kaštanů se využívá při zánětu žil a křečových žilách, trombóze, hemoroidech a při otocích způsobených městnáním žilní krve v nohou. Kaštany také zlepšují otoky (i lymfatické), zvyšuji pevnost a pružnost cév.
  • Odvar z kůry se užívá při střevních katarech, průjmech, hemoroidech a křečových žilách. Ke stejným účelům se používá i nálev z květů jírovce maďalu – v květech, které chutnají nasládle, jsou třísloviny, cukr a cholin.

Kaštanová tinktura

Tinktura z kaštanů má široké využití díky svým protizánětlivým a protirevmatickým účinkům. „Bolavé svaly a klouby nebo otoky buď potíráme, nebo tinkturu nalijeme do rozprašovače a aplikujeme bolavá místa, ideálně po koupeli. Vnitřní užití kaštanového extraktu je vhodné při problémech cévního systému – proti arterioskleróze nebo pro periferní prokrvení. Kaštanová tinktura je výborným prostředkem při studených a fialových rukách nebo některých formách migrény, doporučuje bylinkář Martin Kolár.

  • Zhruba 10 kaštanů najemno nasekáme a zalijeme 200 ml francovky nebo lékárenského lihu. Ve tmě a chladu za občasného protřepání necháme tři týdny macerovat. Pak scedíme a nalijeme do čisté lahvičky.
  • Asi 20 větších kaštanů oloupeme a nastrouháme nebo rozdrtíme v mixéru. Potom drť ve sklenici zalijeme 500 ml čirého nejméně 40% alkoholu (vodka, slivovice). Uzavřeme a necháme asi měsíc macerovat. Potom scedíme do čisté láhve. Skladujeme na temném a chladném místě.

Tinkturu vnitřně užíváme podle toho, kolik vážíme: jeden kilogram = jedna kapka denně; vážíme-li 60 kg, můžeme tedy užívat např. třikrát denně 20 kapek, kdo má 90 kg, měl by užívat třikrát denně 30 kapek. Kaštanová tinktura se užívá maximálně 3 týdny, potom je vhodné zařadit dvou až tříměsíční pauzu. Vnitřní užívání by mělo být jen krátkodobé a v doporučených dávkách. Těhotné a kojící ženy a děti by se měly vnitřnímu užívání vyhnout, radí bylinkář.

Kaštanová koupel proti otokům a celulitidě

  • Zhruba 4 lžíce nasekaných kaštanů a 3 hrsti nasekaných smrkových větviček smrku přelijeme 4 litry vroucí vody a necháme asi 90 minut vyluhovat. Přecedíme a nalijeme do vody ve vaně. V koupeli zůstaneme 15–20 minut. Potom se zabalíme do deky, lehneme si a dopřejeme si 20minutovou relaxaci. Opakujeme jednou za 5–7 dnů.

Kaštany v kapse na zvýšení plodnosti

„Máme-li kaštany u sebe, chráníme se proti bolestem kyčlí a kolenou. Nošení kaštanů v kapse se v lidové medicíně doporučuje při revmatických bolestech kloubů a zad. Známé je také mnutí kaštanů v dlaních jako účinná zbraň proti revmatismu, říká bylinkář a dodává: „Ještě bych rád připomněl, že plod jírovce maďalu je pradávným symbolem plodnosti. Podle lidové tradice by ženy, které se snaží otěhotnět, měly nosit 9 kaštanů stále při sobě, nejlépe v dolní části těla, to samé platí pro budoucí tatínky. Ženy v období klimakteria by u sebe měly nosit i tři sáčky, každý s 15 kaštany.

Kaštany v posteli proti rýmě a kašli

Spaní na kaštanech nás má přes zimu ochránit před nachlazením, kašlem a rýmou a celkově působí blahodárně na náš organismus. Úlevu přinese i při křečových žilách, revmatismu, bolestech páteře, bolestech hlavy i při zánětech močových cest.

  • Kaštany dáme pod polštář tak, aby nás netlačily. Měli bychom na nich spát až do prvního jarního dne a pak je spálit.
  • Při bolestech zad a kloubů je umístíme pod matraci či na zem pod postel.
  • Kaštany můžeme také dát do látkového sáčku.
  • Počet kaštanů se řídí věkem – mělo by jich být tolik, kolik je nám let + jeden navíc.

Vše, co chcete vědět o bylinách a koření najdete v našem speciálu zde

Z historie využívání kaštanů

Kaštan a jeho léčivé účinky byly hojně využívány již od 16. století především k léčbě revmatismu a při onemocnění žil. Kaštany dříve sloužily jako krmivo pro domácí zvířata a jako krmivo pro lesní zvěř slouží dodnes; název koňský kaštan odkazuje na původní použití kaštanů k léčbě dušných i jinak nemocných koní. Kaštany se používaly se také při přípravě piva, pálenky nebo jako náhražka kávy.

Jak vypadá jírovec maďal

Jírovec maďal je opadavý strom patřící do čeledi jírovcovitých. Tento mohutný strom se silným kmenem a krásně košatě rozloženými větvemi dorůstá až do výšky 25 metrů. Kůra na kmeni a starších větvích je rozpraskaná, na mladých větvích je hladká. Z lepkavých pupenů vyraší brzy z jara listy z dlouhými řapíky. Listy jsou pětičetné nebo sedmičetné s nestejnoměrně zubatými okraji. Matně tmavozelené zbarvení listů se na podzim mění v zářivě zlatožluté. Jírovec kvete v květnu bílými, růžově a žlutě kropenatými květy. Plodem je ostnitá, na povrchu skvrnitá tobolka s 1–3 velkými červenohnědými semeny známými jako kaštany.

Jak pěstovat jírovec maďal

  1. Půda jírovci vyhovuje hlubší, lehčí, vzdušná, spíše sušší, dobře propustná, bohatá na živiny. Přežijí sice i v těžších a stále vlhkých půdách, hůře však rostou a jsou v takovém prostředí náchylnější k napadení škůdci.
  2. Pěstování jírovce maďalu není složité. Nejlépe se mu daří na slunci, poroste ale i v mírném stínu. Strom není náročný na zálivku, ovšem při delším suchu zálivku potřebuje.
  3. Jírovci maďalu vyhovuje společnost dalších stromů,neměl by tedy růst osamocený.
  4. Řez snáší jírovce dobře, ale nejkrásnější je, pokud ho neřežeme vůbec a necháme vyniknout přirozenou krásu a majestátnost bohaté koruny.
  5. Jírovec maďal poprvé kvete a plodí ve věku 10–15 let.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, homeremediesweb.comallremedies.combylinkyprovsechny.cz


Přečtěte si také