Šťovík slaví comeback! Jak pěstovat a jíst překvapivě dobrou a zdravou zeleninu

Šťovík zahradní(Rumex patientia ) je známý taky jako špenátový šťovík. Tahle zdravá a chutná zelenina, kterou v antice používali jako protiváhu tučných jídel a středověku jako prostředek proti kurdějím, sice upadla do zapomnění, ale v poslední době naštěstí opět nachází místo v našich zahradách a hlavně na talířích. Šťovík jako zelenina je oblíbený zejménave Středomoří, v Německu aFrancii.

Šťovík kyselý

Všichni asi známe a už jsme ochutnali šťovík kyselý (Rumex acetosa), který roste skoro všude jako plevel. I planý šťovík je jedlý a zdravý, ale sbíráme jen svěží mladé lístky šťovíku brzy na jaře, kdy jsou ještě křehké, pak hořknou. Připravujeme z nich saláty, polévky, přidáváme je do salátů a tvarohových pomazánek, planý šťovík je vynikající do nádivkek a nákypů.

Šťovík je zdravá zelenina

Šťovík zahradní má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech je obsažen také provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Obsahuje vitaminy AB1 a C, bílkoviny, třísloviny, silice, vápník,draslík, železo, ale také hodně kyseliny šťavelové, která by tělu odebírala vápník, proto se musí jíst i šťovík s rozvahou. Abychom zmírnili jeho kyselost a neutralizovali účinky kyseliny šťavelové, doplňujeme pokrmy mlékem, smetanou, sýrem, majonézou nebo vejcem. Konzumace šťovíku pomáhá s detoxikací organismu, posiluje přirozenou imunitu, zvyšuje také hladinu železa, pomáhá při chorobách s krvetvorbou, podporuje trávení, stimuluje činnost jater a je vhodný i při zácpě.

11 pravidel pěstování šťovíku zahradního

1. Šťovík zahradní je na pěstování nenáročná trvalka, Potřebuje polostinné místo s hlubokou, vlhčí půdou, bohatou na živiny.
2. Půdu zkypříme, zbavíme plevele a asi týden před vysetím pohnojíme organickým hnojivem.
3. Šťovík vyseváme nejlépe na podzim, od konce srpna do začátku října. Rostlina spolehlivě přezimuje. Výsev je možný také na jaře a to v dubnu.
4. Semena vyséváme přímo na záhon do řádků vzdálených 30 až 40 cm a po vzejití vyjednotíme na vzdálenost 20 až 25 cm. Klíčení obvykle trvá 10 až 20 dnů.
5. Se sklizní listů začínáme v době, kdy mají rostliny 4–5 listů.
6. Zelené šťavnaté lístky můžeme sklízet již za dva měsíce a během vegetačního období zhruba každý měsíc až do listopadu.
7. Část listů musí narostlině zůstat, abydošlo kdalšímu obrostu rostliny. Na jaře sklízíme listy zpodzimního výsevu. Sklizeň probíhá pocelou dobu vegetace odjara dopodzimu.
8. Listy odřezáváme nebo trháme opatrně, abychom nepoškodili pupeny v úžlabí.
9. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období.
10. V době vegetace pravidelně zaléváme, odplevelujeme a přihnojujeme kvalitním kompostem.
11. Rostlina je mrazuvzdorná, na jednom místě lze rostliny ponechat 3 - 5 let. Pěstují se však jednoleté rostliny, které jsou nejchutnější. Stářím rostlina hořkne.

Šťovík zahradní v kuchyni

Šťovík jíme především čerstvý. Máme-li ho více najednou, vydrží v lednici až 14 dní. Můžeme ho také zamrazit, ovšem ztratí přitom mnoho velmi pozitivních látek. Konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků.

V kuchyni se šťovík používá především pro svou osvěžující citronově kyselou chuť. Můžeme jej přidávat do zeleninových polévek, borščů, bramborových a zeleninových salátů, pomazánek, do špenátu, smetanových omáček nebo vaječných pokrmů, zajímavou kombinaci tvoří s rybami. Výborné je maso obalené listy šťovíku a zapečené. Najemno nasekaný šťovík se dá použít také na zvýraznění chuti a ozdobení jídel podobně jako jarní cibulka, česnekopažitka nebo pažitka.

Šťovíková polévka

Ingredience

• vrchovatá hrst nakrájeného šťovíku
• 80 g másla
• 40 g hladké mouky
• 1.2 l masového vývaru
• 200 ml smetany na vaření
• sůl
• špetka mletého pepře
• 1 žloutek

Postup

Šťovíkové lístky krátce orestujeme na másle krátce, zaprášíme moukou a za stálého míchání uděláme světlou bledou jíšku. Zalijeme ji studeným vývarem a metličkou pečlivě prošleháme. Podle chuti osolíme a pomalu asi 10minut povaříme. Pak vmícháme smetanu a pepř, nakonec polévku zjemníme žloutkem, už nevaříme. Polévku mlžeme také připravit bez smetany na vařenía až před podáváním přidat kopeček zakysané smetany. Skvěle chutná s čerstvým pečivem.

Mohlo by vás zajímat: