Špenát je král listové zeleniny. Snadno se pěstuje a daří se mu v zahradě i na balkoně
Špenát je listová zelenina tak trochu kontroverzní - buď je milovaná, nebo nenáviděná. Ale máme-li na zahrádce jen trochu místa - a dobře roste i v truhlících na balkoně - měli bychom si alespoň několik semínek špenátu zasít. Vlastní úroda svěže zelených křehkých lístků nám totiž poskytne mnohem víc než pouze ono pověstné železo. Jak pěstovat listový špenát a jak si na něm pochutnat?
Špenát setý (Spinacia oleracea) je králem listové zeleniny, co se pozitivního vlivu na lidské zdraví týká. Najdeme v něm velké množství vitaminů C, D, E a A, betakarotenu, biotinu, niacinu, špenát vykazuje vysoké hodnoty kyseliny listové, vlákniny a k tomu ještě navíc zástup minerálů jako draslík, měď, vápník, hořčík či sodík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chutná i vypadá jako špenát, ale není to špenát. Jak a proč pěstovat čtyřboč
Na co je dobrý listový špenát
Špenát posiluje imunitu, zpevňuje kosti a zuby, podporuje činnost srdce, pomáhá při trávení, snižování krevního tlaku, zlepšuje náladu nebo zahání únavu. Špenát také odvodňuje a pomáhá tělu zbavovat se škodlivých toxinů.
Špenát setý (Spinacia oleracea) je králem listové zeleniny, co se pozitivního vlivu na lidské zdraví týká. Zdroj: iStock
Pěstování špenátu
Špenát setý bude dobře prospívat ve výživných hlinitopísčitých půdách s pH 6 – 7,5, které ale dostatečně zadržují vodu. Špenát nesnáší kyselé půdy. Čím lepší půda bude, tím budou i listy špenátu větší, dužnatější, jemnější a chutnější. Před výsevem přihnojíme záhon kompostem.
- Špenát se dobře snáší s takřka každou zeleninou, můžeme ho využít jako meziplodinu s mrkví nebo cibulí. Jenom s červenou řepou se nemá rád a její blízkost mu neprospívá.
Kdy se seje špenát
„Špenát setý je chladnomilnou listovou zeleninou. Vysoké letní teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu a kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí svou typickou chuť. Proto jsou nejvhodnějšími obdobími pro jeho pěstování buď jaro, nebo podzim," zdůrazňuje pěstitel Jan Prášil.
- Špenát vyséváme přímo na záhon nebo do nádoby na jaře od konce března do zhruba konce dubna, chceme-li sklízet listy v létě. Podzimní špenát si zajistíme výsevem pak polovině srpna.
- Pro přezimování a ranou jarní sklizeň vyséváme vhodné odrůdy špenátu v září (už ne do nádob).
- Při letním výsevu špenátu využijeme záhon po rané zelenině, který je v polostínu, nebo ho musíme přistínit, abychom zamezili rychlému vysychání půdy, což klíčícím semínkům špenátu nesvědčí.
- Osivo špenátu vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených, v řádku optimálně 1 cm od sebe a zhruba 0,5 cm hluboko. Mírně přihrneme zeminou a pak pravidelně zaléváme.
Jak se starat o špenát?
Záhon udržujeme po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu.
Během vegetace špenátový porost pravidelně odplevelujeme. Během okopávání postupujeme opatrně, špenát má totiž kořeny rozmístěny mělce pod povrchem půdy, tak abychom neporušili kořenovou soustavu rostliny. Plevel ale musí pryč, protože obírá rychle rostoucí rostliny o živiny a vláhu.
NENECHTE SI UJÍT: Jak pěstovat kopr, aromatické koření, které ulehčuje trávení i tiší kašel
Sklizeň špenátu
- Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy. Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést, což je zhruba v době, kdy má vyvinuto minimálně šest listů.
- Jako následnou plodinu ze srpnových výsevů sklízíme špenát v září až v říjnu, první listy zhruba šest týdnů po výsevu.
- Sklízí se seřezáním zelených listů asi 2 cm nad zemí.
Co dělat, když špenát chřadne
Špenát pomalu roste
Protože špenát potřebuje bohatou zálivku, na delší nedostatek vláhy rychle reaguje zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů - a taky předčasným vybíháním do květu. Proto špenát nesmíme zapomenout podle aktuálního počasí přiměřeně zalévat.
Špenát rychle vybíhá do květu
To je pro špenát typické. Listový špenát je chladnomilná zelenina krátkého dne a vysoké teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu. Když špenát vykvete, ztratí chuť a hlavně křehkost. Takže jakmile se výrazněji oteplí, raději ho sklidíme.
INSPIRUJTE SE: Jedlá soda v zahradě pomůže při pěstování rajčat i růží. Ničí plísně a odradí slimáky
Boj s plísní špenátovou
„Základem pro úspěšné pěstování špenátu je správný výběr odrůdy s vysokou odolností k plísni špenátové, za níž stojí houba Perenospora spinaciae,“ zdůrazňuje Jan Prášil. Ta se projevuje tak, že na vrchní straně listů jsou žluté skvrny a zespodu jsou pokryté šedavým povlakem. Napadené listy jsou hořké a není možné je jíst, proto rostliny ze záhonu odstraníme a zlikvidujeme. Většinou se objevuje při vlhkém a teplém počasí.
„Nejjednodušší prevencí je nepřehnojovat a udržovat větší vzdálenost mezi rostlinami," uvádí pěstitel. Jako ochrana před houbovými chorobami se používá odvar z přesličky rolní. Zhruba 60 g sušené byliny macerujeme 1-2 dny v 5 l vody. Pak 25 minut povaříme, scedíme a necháme vychladnout. Odvarem zředěným v poměru 1:5 pravidelně postřikujeme.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kerblík třebule je staročeské koření a léčivá bylinka. Vypěstujete ho snadno a rychle
Jak listový špenát zpracovat
Listy špenátu si můžeme dopřát syrové, tepelně zpracovat nebo je zmrazit. Je dobré vědět, že tepelnou úpravou špenát ztrácí část příznivých účinků pro zdraví. Čerstvé lístky špenátu v lednici nedáváme do blízkosti jablek, melounu nebo rajčat – etylén, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje jejich žloutnutí. Mnohem déle špenátové listy uchováme, když je posekané zamrazíme.
- Mladý špenát je výborným základem salátů. Protože má neutrální chuť, dobře se kombinuje s vejci, skvěle chutná v polévkách, rizotech, těstovinách, závinech a omeletách; pizzy a slané koláče se něj neobejdou. U nás je špenát tradiční příloha k masu a knedlíkům.
Oblíbené odrůdy pro pěstování listového špenátu
Lorelay: Tmavolistý špenát se středně velkými polovzpřímenými listy je vhodný k jarním i podzimním výsevům. Dobře přezimuje. Na jaře se vysévá v březnu až dubnu a sklízí se v červnu. Pro sklizeň v dubnu až květnu následujícího roku vyséváme v září.
Clarinet F1: Vysoce výnosná pozdní hybridní odrůda se středně zelenými, mírně bublinatými listy je rezistentní k plísni špenátové a k vybíhání do květu. Tyto vlastnosti ji řadí k velmi úspěšným plodinám pro letní a podzimní pěstování.
Winterriesen: Odrůda špenátu s velkým, silným olistěním. Listy jsou pravidelně uspořádané v růžici středně zelené barvy. Chuť je obzvlášť aromatická, proto je ideální pro kuchyňskou úpravu v syrovém stavu. Je vhodný pro jarní i podzimní výsev.
Trumpet F1: Výnosná hybridní odrůda, tvořící mohutné růžice tmavozelených listů. Odrůda je rezistentní k plísni špenátové. Má velmi dobrou odolnost proti vymrzání.
Novozélandský špenát čtyřboč
Novozélandský špenát – čtyřboč (Tetragonia expansa) je listová zelenina, jejíž český název je odvozen od čtyřbokého tvaru plodu. Tvoří rozložitě rostoucí keříky se špičatými šípovitými listy. Doporučuje se pěstovat z předpěstovaných sazenic. Rostliny jsou teplomilné a vlhkomilné. Čtyřboč používáme jako špenát, sklízíme však v letním období s vysokými teplotami, kdy obyčejný špenát vybíhá do květu. Předností novozélandského špenátu je výnos zelené hmoty a také minimální odpad při zpracování.
Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší), bylinkyprovsechny.cz