Česnáček nahradí medvědí česnek. Má podobnou chuť i vůni a taky léčí

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) najdeme v přírodě většinou ve velkých trsech, roste hojně naokrajích vlhkých lesů, nabřezích rybníků, v příkopech ana zahrádkách jako plevel. Mladé listy vyrůstající najaře se dost podobají popenci, starší listy jsou pak podobné kopřivě a hluchavce, ale po rozemnutí jsou cítitjako medvědí česnek. Česnáčekkvete bíleadorůstá dovýšky takřka jednoho metru.

Česnáček lékařský účinky

Česnáček lékařský obsahuje především vitaminy A, B a E , z minerálních látekdraslík, vápník, hořčík, selen, měď, železo a mangan. Po rozemnutí se uvolňují hořčičné silice, které dávají rostlině štiplavé aroma a palčivou chuť.

• Bylinka má účinky antioxidační, dezinfekční, antibiotické, protizánětlivé, detoxikační, hojivé a údajně také protinádorové.
• Čistí krev, brzdí šíření choroboplodných bakterií a podporuje imunitu.
• Dezinfikuje močové cesty, střeva a dýchací cesty.
• Osvědčila se jako podpůrný prostředek při onemocněnížlučníku, střev, jater a slinivky břišní i proti nadýmání.
• Česnáček lékařský účinně pomáhá při jarních očistných kúrách, zlepšuje také spalování tuků.
• Žvýkání česnáčku pomáhá proti paradentóze a zmírňuje zápach zúst.
• Užívá se celá kvetoucí nať či listy v syrovém stavu nebo jako tinktura či macerát. Jako nálev nebo odvar česnáček není dobrý.
• Zevně slouží k léčení vyrážek a ekzémů; kašovité obklady z naklepaných nebo pomnutých listů působí protizánětlivě a dávají se na nehojící se rány, hmyzí štípnutí a různá poranění kůže.
• Při léčbě kožních onemocnění se má zároveň česnáček i konzumovat, protože očista střev a správná funkce jater a slinivky má na hojení pozitivní vliv.

Česnáček léčí od jara do podzimu

Česnáček lékařský je plevelná bylina, tak se ho na zahradě bohužel koukáme co nejrychleji zbavit. Ale než ho vyhodíme, měli bychom si uvědomit, že má podobné účinky, vůni i chuť jako populární česnek medvědí. Dokáže ho skvěle nastoupit a navíc si čerstvého česnáčku můžeme mnohem déle užívat, prakticky celou sezonu.

Od dubna se sbírají mladé vrcholky rostliny, kvetoucí nať až do konce srpna a po uzrání i semena a nakonec můžeme využít i silný kořen. Nať je ze všeho nejlepší čerstvá; sice se může usušit, ale sušením ztrácí to nejcennější. Lepší uchování je zamražení nebo naložení do octa nebo oleje.

Pro léčebné účely se využívá především tinktura či macerát, nálev není dobrý. Zralá semena se dají použít místo hořčičných, a dokonce se z nich dá udělat i domácí hořčice, ale je to piplačka. A nakonec si můžeme na podzim vykopat kořen, který se dá použít podobně jako křen.

Česnáčkový detox

Ingredience

• 1 lžíce najemno nasekaného česnáčku
• 200 ml studené vody

Postup

Česnáček zalijeme studenou, nejlépe převařenou vodou a necháme přes noc (zhruba 8 hodin) macerovat. Ráno scedíme a vypijeme.

Použití

Jako očistnou kúru pijeme jeden česnáčkový nápoj denně po dobu 10 dnů, jako podporu redukčních diet dva týdny.

Česnáčková tinktura

Ingredience

• 30 g čerstvě utrženého česnáčku lékařského
• 150 ml minimálně 40% čirého alkoholu

Postup

Bylinu zalijeme vodkou, slivovicí nebo jiným čirým destilátem (bylina musí být celá ponořená) a v dobře uzavřené nádobě necháme stát dva týdny na tmavém místě při pokojové teplotě. Občas opatrně protřepeme. Pak scedíme přes kávový filtr nebo husté sítko a přelijeme do skleniček s kapátkem. Skladujeme v chladu a temnu.

Použití

Tinkturu užíváme po kapkách, zhruba 20 kapek třikrát denně po jídle. Pomáhá při bolestech vkrku a zánětech cest dýchacích, účinkuje proti nadýmání, problémech s močovým měchýřem nebo slinivkou břišní. Je dobrá na posílení imunity.

Česnáček vkuchyni

Česnáček voní i chutná po česneku a hořčici zároveň, používá se podobně jako česnek medvědí, česneková pažitka nebo pažitka. Pokud ho použijeme do teplých pokrmů, musíme ho přidat až nakonec, jinak se o jeho jemnou chuť zcela připravíme.

Syrový česnáček se přidává do salátů, pomazánek, dipů, nádivek, sekané, bramboráků i krémových polévek, hodí se k rybám nebo jehněčímu masu.

Česnáček je skvělý spolu s jarní cibulkou do domácího bylinkového másla, na ochucení olejových a octových zálivek. Nejchutnější a hlavně pro zdraví nejúčinnější jsou čerstvé jarní lístky položené na chleba smáslem nebo tvarohem!

Pesto z česnáčku

Ingredience

• 200 g česnáčku (můžeme smíchat s popencem v poměru 1 : 1)
• 200 g slunečnicových nebo piniových semínek
• 200 ml kvalitního panenského olivového nebo slunečnicového oleje
• asi 1 lžička soli podle chuti

Postup

Na suché pánvi opražíme semínka a nadrtíme, přidáme pokrájený čerstvě natrhaný česnáček, olej a umixujeme dohladka. Pesto uchováváme v ledničce.

Mohlo by vás ještě zajímat: