Patizon patří do rodiny tykví. Jak pěstovat zeleninu ve tvaru UFO

Patizon patří do jedné velké rodiny tykví, vzhledem se ovšem od svých příbuzných cukety a dýně liší. Má tvar disku s nepravidelně zvlněnými okraji, takže připomíná létající talíř. Tradičně je bílý, ale dekorativní jsou odrůdy žluté, oranžové, zelené, některé mají zelené pruhy a skvrnky. Hlavně začínající pěstitele jistě potěší informace, že patizon je nenáročný na pěstování, při dostatečném zálivce roste opravdu rychle a dává množství plodů.

Patizon patří do skupiny tykve obecné (Cucurbita pepo). Patizony vytvářejí bohaté zelené keříky podobně jako dýně a cukety s dutými nedřevnatými plazivými stonky a s velkými listy, v jejichž úžlabí se tvoří poměrně velké žluté květy.

„Na patizonu jsou květy samčí i samičí, takže se o opylení nemusíme starat. Plod je typicky diskovitý na okrajích s charakteristickými prohlubeninami. Nejznámější je u nás bílý patizon, ale může být i žlutý, oranžový nebo zelený. Pro čtyřčlennou rodinu stačí pěstovat 2–3 keříčky patizonu,“ doporučuje pěstitel Jan Prášil.

NENECHTE SI UJÍT: Jak pěstovat lilek neboli baklažán na zahradě i na balkoně

Na co je dobrý patizon

Patizony obsahují vodu (až 90 %) a hodně minerálních látek, jako jsou draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, měď, chlor, vitamin C a betakaroten, jehož obsahují více žluté plody.
Vzhledem k velkému obsahu vody je patizon močopudný a působí na snižování krevního tlaku.
Patizon pomáhá nastartovat metabolismus, působí detoxikačně a celkově regeneruje organismus.
Obsahuje vysoký obsah vlákniny a pomáhá tělu se správnou látkovou výměnou. Je vynikajícím pomocníkem při hubnutí!
Může také pomoci od potíží způsobených revmatismem a dnou.
Ocení jej také diabetici, a to díky nízkému obsahu sacharidů. Má velmi nízký obsah sodíku, což ho přímo předurčuje pro lidi trpící kardiovaskulárními problémy a onemocněními ledvin.

Patizon: když rostlině chybí vláha začne velmi rychle vadnout, listy zežloutnou a rychle odumírají a plody se přestanou vyvíjet Zdroj: iStock

Pěstování patizonu

Patizony mají rády slunné stanoviště, potřebují středně těžkou, hlinitou půdu. Patizony jsou náročné na výživu, takže je stejně jako dýně můžeme pěstovat přímo na kompostu, aby měly ideální a stálý přísun živin.
Patizony pěstujeme buď z přímých výsevů na záhon, nebo z předpěstovaných sazenic. Semena vyséváme na přelomu dubna a května do sponu 120 x 60–70 cm po hnízd po 2–3 semenech. S výsevem nespěcháme, počkáme, až se půda dostatečně vyhřeje. Do sadbovačů na předpěstování sazenic vysejeme semena v polovině dubna a po vzejití necháme nejsilnější rostlinu dorůst do stadia pravých listů. Do půdy patří až ve chvíli, kdy má nejméně dva pravé listy. Na záhon je vysadíme až v druhé polovině května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky.
Patizon je teplomilná zelenina, proto ji raději zpočátku chráníme netkanou textilií, která pomáhá prohřívat půdu. Protože mladé rostlinky chutnají slimákům, je nutné je před jejich nájezdy chránit.
„Patizony jsou náročné na závlahu. Mají rády stálou vlhkost půdy, zaléváme proto raději méně, ale častěji. Pokud rostlině chybí voda, začne velmi rychle uvadat, listy zežloutnou a rychle odumírají a plody se přestanou vyvíjet. Zaléváme je vždy večer, ideálně odstátou vodou přímo ke kořenům, listům se pokud možno vyhýbáme. Ovšem pozor, zálivka by neměla být nárazová. Patizonům mnohem lépe svědčí průběžné mírné zavlažování půdy. Vyplatí se mulčování, které zadržuje v půdě vláhu a brání růstu plevelů," radí pěstitel.
Během vegetace je patizony na záhonu potřeba pravidelně zhruba každý týden přihnojovat buď kvalitním kompostem, nebo hnojivem pro cukety, dýně a okurky.

Sklizeň patizonů

Plody sklízíme většinou od poloviny července do září kdykoli potřebujeme. Nejvhodnější je sbírat malé plody pár dní po odkvětu. Kdybychom plody pravidelně nesklízeli a nechávali je dozrát, zůstanou na rostlině 2–3 velké plody a ty další zakrní, nevyvíjejí se a postupně zahnívají.
Mladý plod ukroutíme docela snadno, na ten vyzrálejší si raději vezmeme ostrý nůž nebo nůžky, abychom kroucením nepoškodili rostlinu.
Koncem léta můžeme nechat patizony na keříku dozrát, tedy nechat jim ztvrdnout slupku. Skladovat patizony je třeba na chladném, ale suchém místě, vydrží zhruba do konce roku.Jak a kdy sklízet rajčata, okurky, papriky a cukety

INSPIRUJTE SE: Jak a kdy sklízet rajčata, okurky, papriky a cukety

Bílý až šedý povlak na listech = padlí

Skvrny a bílé práškovité povlaky, které se na listech mohou objevit konci vegetace, způsobuje většinou padlí. Napadené listy odstraníme a spálíme. Prevencí je pravidelná zálivka a dobrá kondice rostlin.

Účinný je postřik z 10 l teplé vody, 100 ml rostlinného oleje a asi 70 g prášku do pečiva. Směs důkladně promícháme, aplikujeme třikrát za sebou po třech dnech.

Nebo zkusíme napadené rostliny stříkat každé tři dny po dobu zhruba tří týdnů česnekovým odvarem. Spaříme 100 g nadrobno nasekaného česneku 10 litry vody, necháme přes noc vychladnout, scedíme, zředíme vodou v poměru 1 : 5 a nalijeme do rozprašovače.

Co udělat z patizonu

Chuť patizonu je výraznější než cukety, je méně vodnatý a o něco více vláknitý. Konzumují se větší, ale i úplně malé patizony, syrové i tepelně upravené. Při pravidelné sklizni mladých plodů během léta získáme malé a jemné plody, které můžeme nakládat ve sladkokyselém nálevu jako okurky. Patizony se připravují mnoha způsoby – dušením, zapékáním, pečením, dají se plnit masem a zeleninou, přidávají se do polévek, zeleninových salátů, bramboráku, karbanátků či jako náplň do slaných palačinek. Jelikož je patizon velmi rychle měkký, hodí se na přípravu minutek.

Křupavé řízky

Vynikající jsou patizonové řízky – čím tenčí plátky, tím křupavější řízky! Patizony nakrájíme na plátky silné 1–1,5 cm. Oloupeme a u starších vykrojíme střed se semeny. Plátky osolíme a potřeme utřeným česnekem. Obalíme v mouce, rozšlehaných vejcích s mlékem a nakonec ve strouhance. Smažíme po obou stranách dozlatova.

Chuť patizonu je výraznější než cukety, je méně vodnatý a o něco více vláknitý. Konzumují se větší, ale i úplně malé patizony, syrové i tepelně upravené. Zdroj: iStock

Doporučené odrůdy patizonu

Tmavozelená odrůda Greendisc F1: Zelený patizon má menší zakulacené plody s jemným rýhováním. Slupka je tmavozelená již u mladých plodů. Plně vyzrálé, na podzim sklizené plody můžeme skladovat do poloviny zimy a postupně zpracovávat.

Bílý hybrid Snowdisc F1: Raná odrůda patizonu s keříčkovitým vzrůstem je středně větvící. Její atraktivní a vyrovnaný plod je sněhově bílý, ploše diskovitý, s jemnou smetanově bílou dužinou. Při pravidelných sklizních vyniká vysokou násadou kvalitních mladých plodů, má velmi dobrý zdravotní stav. Je vhodná pro běžné kuchyňské využití i konzervaci mladých plodů do sladkokyselého nálevu. Vegetační doba je 65 dní do první sklizně.

Žlutá odrůda Sunseance F1: Odrůda žlutého patizonu má plody žebernaté zploštěle diskovitého tvaru s pevnou kompaktní dužninou vynikající delikátní chuti.

Odrůda Patinova: Vylepšená starší osvědčená odrůda Patina. Jde o výnosnou odrůdu keříčkovitého růstu, ke konci vegetace může tvořit kratší šlahouny. Plod je bílý, diskovitý, s pevnou bílou, kompaktní dužinou. Optimální velikost při sklizni je 10–15 cm.

Zavedená odrůda Delikates: Rostlina keříčkovitá, slabě větvící, s tmavě zeleným listem, plod je bílý, diskovitý, dužnina smetanově bílá, kompaktní. Při pravidelných sklizních vyniká vysokou násadou mladých plodů a velmi dobrým zdravotním stavem. Vegetační doba je 70 dní do první sklizně. Sklízíme od poloviny července do září.

Zdroje: pěstitel Jan Prášil, Zelenina v zahrádce (Vladmír Dolejší), cs.wikipedia.org