Rohaté vodní ořechy mají léčivé účinky. Jak na pěstování chráněné kotvice plovoucí v zahradě

Plody velmi zajímavé rostliny kotvice plovoucí jsou známé jako vodní ořechy, jezuitské ořechy nebo vodní kaštany a bývaly kdysi dávno docela běžnou potravinou. Zejména když se neurodilo dost obilí, tak z nich dělali mouku a pekli placky a chleba. Kotvicové oříšky se také využívaly jako lék na trávicí potíže. Kotvice plovoucí, která dříve zdobila snad každý rybník, je dnes na seznamu kriticky ohrožených druhů rostlin ČR.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) je nesmírně zajímavá rostlina. „Na plodech téhle obdivuhodné vodní rostliny, které jsou známé jako vodní ořechy, jezuitské ořechy nebo také vodní kaštany, si pochutnávali lidé už od neolitu. V dobách nedostatku se z nich podobně jako třeba ze žaludů a kaštanů mlela mouka na pečení chleba a placek,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. Dnes kotvicové oříšky v obchodě nenajdete, a to i přesto, že ještě v polovině 19. století se pečené plody kotvice docela běžně prodávaly na tržištích po celé Evropě, tedy i u nás.

NENECHTE SI UJÍT: Základem paleo diety je strava pračlověka: maso, ovoce, zelenina, houby, ořechy a bylinky

Na co je dobrá kotvice

„V lidovém léčitelství bývaly vodní ořechy donedávna velmi účinným a uznávaným lékem při trávicích potížích, především se podávaly jako lék při průjmech, plynatosti a dalších problémech s trávením,“ vysvětluje bylinkář.

Jak kotvice chutná

V jednosemenných rohatých kotvicových oříšcích (připomínají kotvu), které dozrávají od srpna do října, jsou bílá chutná a výživná jádra (semena) o velikosti zhruba 3 cm. Obsahují hlavně škrob, bílkoviny a olej. Chutnají trpce nasládle, připomínají pečené jedlé kaštany. Konzumují se vařené, pečené i syrové, skvělé jsou pečené v horkém popelu jako brambory.

Jak kotvice plovoucí vypadá

Kotvice plovoucí je jednoletá vodní rostlina, zčásti ponořená, zčásti plovoucí. Tenká lodyha je až 200 cm dlouhá, větvená, horní listy jsou uspořádány v hustých plovoucích vrcholových růžicích. Kvete v červnu až srpnu, okvětní lístky jsou bílé a drobné. Plodem jsou rohaté oříšky. Kotvice plovoucí se vyznačuje značnou variabilitou, rozdíly se projevují především ve tvaru plodu, ale i listů.

Semena se konzumují vařené, pečené i syrové, skvělé jsou pečené v horkém popelu jako brambory. Zdroj: iStock

Kde kotvice roste

V přírodě se jí daří ve stojatých nebo mírně tekoucích a na živiny bohatých vodách, ve slepých ramenech řek, v jezerech a rybnících. Má ráda světlo a teplo.

Kotvice plovoucí je rostlina chráněná zákonem

Plovoucí listové růžice kotvice byste u nás dříve mohli vidět na takřka každém vesnickém rybníčku. Regulace vodních toků a nešetrné meliorační zásahy ale zapříčinily, že dnes je v Česku ve volné přírodě kotvice plovoucí kriticky ohroženým druhem, tudíž je chráněná zákonem. Chráněným druhem je i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku či Švýcarsku.

Kotvice plovoucí můžete obdivovat například v přírodní rezervaci Kotvice, která je součástí chráněné krajinné oblasti Poodří poblíž Studénky v okrese Nový Jičín.

Plovoucí listové růžice kotvice byste u nás dříve mohli vidět na takřka každém vesnickém rybníčku. Zdroj: iStock

Pěstování kotvice plovoucí na zahradě

Pokud se vám podaří sehnat semínka kotvice plovoucí ve specializovaném zahradnictví a máte-li na zahradě přírodní rybníček nebo jezírko, zkuste tuhle vodní rostlinu pěstovat. Semena stačí ponořit na dno jezírka a o víc se nemusíte starat.
Kotvice potřebuje dostatek živin, prostor ve stojaté či pomalu tekoucí vodě a dostatek světla, ideálně slunce. Nevadí jí mírné proudění vody ani kolísání hladiny.
Zakořeňuje na dně v bahně, lodyha je dlouhá až dva metry, listy z přední části zubaté mají nafouklý řapík, což kotvici umožňuje udržet se na hladině.
Rostlina vykvétá malými bílými květy, když teplota vody neklesá pod 20 °C. Po opylení se vyvíjí na květní stopce tři až čtyři centimetry dlouhý rohatý oříšek připomínající kotvu.
„Koncem léta atraktivní zubaté listové růžice zčervenají a rostlinka na podzim zmizí. Na hladině po ní zbudou plovoucí rohaté oříšky – ovšem ty jsou prázdné; zdravé a silné oříšky klesají ke dnu a musíte je vylovit," připomíná bylinkář.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org, botany.cz