Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Na Štěpána není pána aneb Dnes neplatí společenské hranice

Dnes je svátek svatého Štěpána, druhý svátek vánoční. Přečtěte si o tradicích a zvycích, které se s tímto svátečním dnem pojily a na které jsme už téměř zapomněli. Hospodáři vypláceli chase celoroční odměnu a lidé tak dostávali peníze i jídlo a šaty. Sluhové a páni měnili své postavení, jinde alespoň pánové zvali sluhy ke stolu, kde s nimi mohli hodovat jako rovný s rovným.Tento den byl také jednou z mála možností, kdy čeleď mohla změnit hospodáře. Na Štěpána tradičně vyráželi koledníci. Pro děti to bylo skvělé povyražení, pro chudé pak byla koleda příležitost, jak si obohatit jídelníček.
Vydáno: 26.12.2019
Koleda, koleda ....
Autor: Ilustrace Felix Schwarz Koleda, koleda ....

26. prosince je druhý svátek vánoční a tento den patří také Štěpánům. Křesťané uctívají svatého Štěpána jako jednoho z mučedníků, který byl ukamenován před Damašskou bránou do Jeruzaléma, protože věřil ve vzkříšení Ježíše Krista. Zároveň tvrdil, že Ježíš je rovný Bohu a že Židé jsou vinni za jeho smrt.

Na Štepána není pána

Přes tuto tragickou událost se nese druhý svátek vánoční spíše v duchu bujarého veselí. Aby také ne, na Štěpána není pána, říká už staré české přísloví. Páni vypláceli chase celoroční odměnu a lidé tak dostávali peníze i naturálie – jídlo i šaty. Tento den byl také jednou z mála možností, kdy chasa mohla změnit hospodáře. Na odchodnou dostávali sloužící zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený pentlemi a ořechy. Z oslav římských saturnálií se někde zachoval i zvyk, že si sluhové a páni měnili své postavení, jinde alespoň pánové zvali sluhy ke stolu, kde s nimi mohli hodovat jako rovný s rovným. Veselou atmosféru ještě dokreslovali obecní pastýři, kteří si chtěli přilepšit ke svému chudému platu. Chodili od domu k domu, vytrubovali a žádali nějaký příspěvek.

Pečená husa se pojí se svatým Maritnem

Co znamená svátek svatého Martina a kde se vzala tradice péct svatomartinskou husu?

Lucie, noci upije a práci zakáže

Lucie noci upije a podle tradice nesmíte doma uklízet

Koledníci u dveří

Nebyli však sami, kdo chodil od domu k domu. Na Štěpána tradičně vyráželi koledníci. Koleda v tomto případě nahrazovala staré magické, pohanské obřady, a tak byla tolerována i církví. Pro děti to bylo skvělé povyražení, například v 19. století chodívaly na koledy s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda, a s bedýnkou, ve které měly postavené malé jesličky. Pro chudé pak byla koleda příležitost, jak si obohatit jídelníček. Podle historických pramenů si chudé rodiny často koledou zabezpečily živobytí na několik následujících zimních týdnů. Podle toho, čím byli obdarováni, se věštila budoucnost.

V současnosti není už koleda příliš rozšířená. Jedním z mála míst, kde se tento starobylý zvyk dodržuje je obec Studenec na Jilemnicku, kde koledníci obchází své sousedy, každému zazpívají a popřejí krásné Vánoce. Za to pak jsou odměněni nějakou dobrotou, panáčkem, či finanční výslužkou. I když dnes už se koleda nedodržuje, zachoval se alespoň jiný zvyk. Rodiny a přátelé se navzájemn navštěvují, přejí si mnoho štěstí, zdaru a radosti a vyměňují si dárky.

Betlém k Vánocům neodmyslitelně patří
Autor: istock.com Betlém k Vánocům neodmyslitelně patří

Nejznámější česká koleda

Koleda, koleda Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?

Nesu, nesu koledu,
upad' jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.

Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.

Předpověď počasí

Kromě koledy se lidé soustředili i na počasí. Podle různých pranostik se totiž dalo vypozorovat, jaké počasí je čeká v následujícím roce. Hlavně vinaři se obávali, protože staré moudro tvrdí, že když na Štěpána fouká, vinohrad se smutně kouká, což znamená, že bude malá úroda. Ale i ovocnáři byli na pozoru, protože slunečný den zase znamenal, že bude v příštím roce málo ovoce.

Kámen v kalichu

Svatý Štěpán je považován za patrona koní, a tak i těm se v tento den věnuje pozornost. Například na mnoha místech v Bavorsku jsou slavnostně žehnáni koně a oves, kterým se krmí. Jinde se zase koně kropili svěcenou vodou, aby je v následujím roce ochránila před zraněním a nemocí. Zvyky a obyčeje se však dnešního dne netočily jenom kolem koní. Mnoho lidí si také dávalo 26. prosince žehnat červené víno v kalichu, do něhož kladli malý kámen jako vzpomínku na Štěpánovo kamenování, a víno pak vypili. Také sůl a vodu, které byly o Štěpánu svěceny, užívali lidé jako léčebný prostředek.

Lucie Kořistová

Přečtěte si o dalších českých vánočních tradicích:

Nový rok

Na Nový rok nevěšte prádlo, nebo vám zemře někdo blízký

Betlém k Vánocům neodmyslitelně patří

Na Boží hod nestelte postele, nevěšte prádlo, jinak přijde neštěstí

Článek je zařazen v: Vánoce , svátky , tradice , zvyky , Štěpán
Speciály: České tradice a svátky , Vánoční zvyky a tradice - chtěné i nechtěné , Vánoce

reklama