Píšete si dnes na dveře K+M+B? A víte, co to znamená? Něco jiného, než čekáte

Tři králové Zdroj: Thinkstock

V křesťansky založených zemích vrcholí vánoční svátky, v ateistickém Česku se na tříkrálové tradice poněkud zapomíná.

Stejně jako řada jiných tradic, které se v českých zemí dodržují, i tradice Tří králů vychází z Bible. Dvanáct dní po narození Ježíše přišli za ním mudrcové z východu, které tam přivedla betlémská hvězda, a přinesli mu dary – zlato, kadidlo a myrhu. Všechny tyto předměty samozřejmě měly svou symboliku. Zlato bylo nejcennějším zbožím a vyjadřovalo úctu k novorozenému Králi všech králů. Zlato jako trvanlivý kov také symbolizuje stálost a neporušitelnost.

Kadidlo bylo vyznáním víry v Ježíšovo božství a myrha (vonná mast s konzervačními účinky) předjímala Kristovo utrpení a smrt na kříži. V Bibli však není o počtu mudrců, jejich původu a jejich jménech žádná zmínka. Číslovka tři a jejich jména, tedy Kašpar, Melichar a Baltazar, se objevily až později. Snad právě kvůli počtu darů a kvůli jejich hodnotě se z mudrců stali králové a jejich počet se ustálil na třech.

Svátek Tří králů se také nazývá Zjevení Páně a má svůj původ ve východním křesťanství, kdy původně znamenal svátek Kristova narození, a jako takový se slaví v ortodoxní církvi dosud. Postupně svátek pronikl na západ a lidová víra jej spojila s tradicí Tří králů. Ten po dvanácti dnech uzavírá oslavu vánočních svátků.

Dnešní den chodili od domu k domu koledníci, kteří lidem připomínali právě okamžik zjevení Pána. Na koledu vyrážely zejména děti, pro něž to byl další důvod k vánočnímu veselí. Za svou koledu a přání štěstí, zdraví a dlouhých let dostávaly od hospodářů dobrou odměnu. Koledníky často doprovázeli i kněží, kostelníci nebo učitelé, ti kropili obydlí svěcenou vodou, vykuřovali kadidlem a psali na dveře už zmíněné iniciály K+M+B. Při té příležitosti rozdávali svaté obrázky. Na rozdíl od koledníků v jiném období, tři králové se nemuseli nějak složitě maskovat. Stačily papírové koruny, vatové vousy a roucho z prostěradla. Jeden z koledníků si pak uhlím zabarvil tváře, aby představoval toho „černého vzadu“.

Tříkrálovou koledu jistě znáte:

My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví přejeme vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli zdaleka. Zdaleka je cesta naše, do Betléma mysl naše. Co ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu. A já černej vystupuju a Nový rok vám vinšuju. A my taky vystupujem a Nový rok vám vinšujem.

Možná však znáte jinou verzi, je jich nespočet, a i slok může být až třináct.

Mimo jiné také koledníci psali posvěcenou křídou na dveře domů či jejich zárubně monogramy K+M+B (někdy C+M+B). Dnešní lidé, kteří běžně nevládnou latinou, se domnívají, že jde o první písmena jmen králů, ale daleko spíše jde o zkratku latinského rčení Christus mansionem benedicat, tedy Kristus žehnej (tomuto) domu. To proto je za písmeny psaný rok. Ani plusy mezi písmeny nejsou tím, co se na první pohled zdá. Jde o opravdové kříže na znamení Svaté trojice – Otce, Syna a Ducha svatého.

Aby dítě neukradly divoženky

Na mších, které se v tento den konaly, se světily předměty, se kterými pak koledníci obcházeli jednotlivé domy, tedy kadidlo, myrha, voda, zlaté předměty a křída. Zejména křída pak měla pro mnoho pověrčivých lidí své kouzlo. Namletá se přidávala do krmení dobytku, aby byl ochráněn před uhranutím. Ze stejného důvodu měly u sebe kus posvěcené křídy i ženy v šestinedělí, malý kousek křídy pak měly i děti ve svých kolébkách. To aby je divoženky nevyměnily.

Svěcená voda chránila budovy před požárem, stromům zajišťovala bohatou úrodu a včelám med. Stejně tak kadidlo mělo chránit před zlými duchy. Nutno říct, že tyto zvyky ale ani tolik nesouvisí s křesťanstvím jako spíš s pohanskými pověrami.

Do tříkrálové vody se také o tomto svátku – podobně jako na Štědrý den – slévalo olovo nebo cín a podle tvaru se určovalo, jaký osud koho čeká. Jestliže vychladlý kov připomínal nějaký nástroj (zbraň, ševcovské kopyto, pero), ukázal dívce, za koho se provdá (vojáka, ševce, úředníka).

Odstrojte stromeček

Jak už jsme říkali, 6. lednem končí vánoční svátky, proto bylo zvykem odstrojit stromek buď přímo tento den, nebo první neděli následující po Třech králích. Někteří lidé však vánoční stromek spolu sbetlémem nechávali až do Hromnic. Dnes už lidé často odstrojují stromeček, kdy je napadne, a jsou rodiny, které si nechávají vánoční stromek až do Velikonoc.

Otužilectví má tradici

Možná se vám zdá, že otužilci plavající v ledové řece jsou novodobým výmyslem, ale jejich plavání v tento den má dlouhou tradici. Křestané si totiž připomínají křest Ježíše v řece Jordán, a tak není divu, že je tento svátek s vodou spojen. Podle tradice se ten, kdo se osmělí, vykoupe ve vodě. A tak každý rok plavou otužilci například ve Vltavě v Praze, letos jich plavaly téměř tři desítky.

Místo na koledu do průvodu

V novodobých dějinách Česka se začíná tříkrálová tradice obnovovat. Nejde sice o koledu, ale mnoha českými městy kráčí průvod tří králů, který obdarovává děti. Například ten v Praze měl už 20. výročí. S novodobými zvyky se pojí i tříkrálová sbírka pořádaná Českou katolickou charitou.

Svátkem Tří králů vrcholilo pro naše předky poměrně rušné období. Jen si vzpomeňte, kolik tradic a zvyků jsme si představili v minulých článcích, a to jsme se drželi zejména lidových zvyků. K nim však lidé dříve ještě museli plnit povinnosti pojící se s církví, takže se nelze divit, že po Třech králích nastává období klidu, které přerušil až masopust.

Lucie Kořistová

Mohlo by vás zajímat: