Žlutý obojek slouží jako varování. Psi, kteří ho nosí, nechtějí kontakt s lidmi ani zvířaty

Už jste někdy potkali psa, který měl na obojku žlutého motýlka, stužku nebo šáteček nebo měl například celý žlutý postroj, většinou opatřený i vysvětlujícím nápisem? A věděli jste hned, co takové označení znamená? Ne? Tak teď už to vědět budete.

Snad každý majitel psa už se svým mazlíčkem zažil horkou chvilku, kdy se do sebe ve vteřině pustili psi, kteří se potkali úplnou náhodou a vůbec se předtím neznali. Někteří psi mají hádavou povahu od přírody, jiní si třeba prošli nějakým nepříjemným zážitkem, a tak už raději dopředu pouštějí hrůzu. Tyhle poruchy psího chování se dají většinou odstranit trpělivým výcvikem, ale chce to svůj čas a než se pejsek uklidní, měl by být označený žlutým znamením, podle kterého ostatní majitelé psů poznají, že něco není vpořádku a raději se nemají přibližovat. Oni sami a už vůbec ne jejich pes.

Nemusí to však být jenom poruchy chování, ale i různé nemoci nebo obyčejné stáří. Jednoduše, pokud uvidíte na psovi žlutou barvu, raději se jakémukoliv kontaktu s ním vyhněte a nepouštějte k němu ani svého psa a už vůbec ne děti.

V jakých případech je dobré, aby byl pes označen žlutou barvou?

  • Pes, který má nějaký zdravotní problém, někdy může být dokonce nakažlivý pro ostatní pejsky
  • Pes, který se zotavuje po nemoci či operačním zákroku a potřebuje klid
  • Starý pes, který už na skotačící mladíky okolo nemá dost sil ani náladu
  • Pejsek hluchý nebo slepý, který potřebuje klid pro vlastní orientaci v terénu
  • Pes ustrašený a bázlivý, který by ve strachu o vlastní bezpečí mohl reagovat agresivně
  • Pes prodělávající výcvik, na který se potřebuje soustředit
  • Nesocializovaný pes. Může pocházet z útulku nebo byl odebrán z nevhodného prostředí
  • Hárající fenka. I ona se potřebuje v klidu vyvenčit, a především ve městě se jen těžko vyhne kontaktu s roztouženými nápadníky
  • Nekontaktní pes se samotářskou povahou. I takoví chlupáči mají právo na svůj nerušený klid

Některá plemena psů mají poslušnost zakódovanou v genech, jiná jsou naopak velmi svéhlavá. Správná volba vhodného plemena je tak velmi důležitá:

S výchovou psa je nutné začít co nejdříve. Nejprve jsou to jen malé krůčky, ale už od 3 měsíců věku by se mělo štěně učit, co smí a nesmí:


Přečtěte si také