Hnojník inkoustový je podivná, kupodivu chutná jedlá houba. Jen pozor na alkohol
Brzy po vydatném dešti se u stromů a na pařezech, často kolem cest v parcích a zahradách, objevuje záplava šedých a křehkých houbiček. Jde o hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius). Pojďme si o této nenápadné, ale velmi zajímavé jedlé houbě říct něco víc.
Hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) roste hojně od jara do podzimu, tedy od května až do listopadu, v lesích, křovinách, parcích a zahradách, objevuje se i na kompostu. Plodnice vyrůstají velice rychle po vydatných deštích v bohatých trsech z tlejícího, v zemi ukrytého dřeva.
NENECHTE SI UJÍT: Jak rychle po dešti začnou růst houby? Obvykle musíme počkat osm až dvanáct dní
Jak hnojník inkoustový vypadá
Klobouk hnojníku inkoustového je široký 3–10 cm a asi 4 cm vysoký, zprvu vejčitý, poté zvoncovitý, šedohnědý nebo šedý, podélně rýhovaný, ve středu s drobnými šupinkami nebo lysý. Ve stáří je okraj klobouku potrhaný, dokonce i vzhůru zdvižený. Dužina je bílá, křehká, téměř bez vůně.
Proč je inkoustový?
Dříve se tahle houbička používala k získání inkoustu, který se vyráběl z roztékajících se klobouků s trochou vody a špetkou hřebíčku. Výtrusy proniknou hluboko do struktury papíru a zápis se stává prakticky nesmazatelný.
Hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) Zdroj: iStock
Hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) Zdroj: iStock
Co je autolýza
„Tam, kde jste trs hnojníku inkoustového viděli dnes, druhý den už ho pravděpodobně nenajdete, protože zmizí. Nepříjemnou vlastností hnojníků je totiž autolýza, zvláštní sebedestruktivní proces - rozplývání lupenů a celých klobouků v černou kaši. Souvisí to s jejich rozmnožováním, díky autolýze dokáže houba po svažitém terénu doslova odtéct na místo, kde se její spory napříště uchytí. Takto však může hnojník rozložit i ostatní houby, takže přidaný do houbařského košíku je schopen znehodnotit celý sběr,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
V mládí je hnojník jedlá houba
V mládí jsou plodnice s bělavými, maximálně narůžovělými lupeny jedlé. „Američtí mykologové považují právě hnojníky za vůbec nejchutnější houby ze všech. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že mladé plodnice hnojníku inkoustového jsou vskutku lahodné, podaří-li se je ovšem dopravit domů v zachovalém stavu," uvádí mykolog.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když chutná slimákům, musí být jedlá a další mýty o houbách. Některé mohou i zabíjet
Hnojník a alkohol nejdou dohromady
Ovšem kromě nutnosti rychlého zpracování kvůli autolýze se nedoporučuje hnojník inkoustový kombinovat s alkoholem, jelikož vyvolává tzv. antabusový efekt. „Zapití jídla douškem desetistupňového piva, jak se pokoušeli experimentálně dokázat čeští mykologové a mohu to potvrdit i osobně, nevadí. Ale i tak je to houba především pro abstinenty," zdůrazňuje Jaroslav Vanča.
Jedovatý není, ale...
Hnojník inkoustový sice neobsahuje jed, ale látku koprin, která má v lidském organismu stejný účinek jako antabus (disulfiram), podávaný v protialkoholických léčebnách. Jak uvádí mykolog Jaroslav Vanča je zajímavé, že se prý dělaly pokusy s nahrazením antabusu houbami, ovšem překvapivě se u alkoholiků vyvinula nechuť k houbám, ale ne k alkoholu.
INSPIRUJTE SE: Je oblíbená babka jedovatá houba? Není. Ovšem pozor na sekundární otravu
Antabusový efekt
Jak se antabusový efekt (otrava) po konzumaci hnojníku s alkoholem projevuje? „Někdy už během jídla, ale obvykle do 30 minut se objeví na tváři nápadné červené skvrny a někdy až fialovění pokožky, skvrny se šíří na trup i horní končetiny, dostavují se pocit horkosti, dušnost, zvracení, tep se zrychlí na 130 až 150 za minutu. Tyto příznaky se nemusí objevovat v plné šíři, odpovídají zpravidla množství požité houby a množství alkoholu i jeho kvalitě, ale jsou velmi nepříjemné. Obvykle do dvou hodin ustoupí. Vypijeme-li však další alkohol, mohou se tyto příznaky i bez nového požití houby opakovat, i když s menší intenzitou, třeba až za tři až čtyři dny. Otrava zpravidla nevyžaduje lékařské ošetření," vysvětluje mykolog.
Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, myko.cz, nahoubach.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
