Hnojník inkoustový je podivná, kupodivu chutná jedlá houba. Jen pozor na alkohol
Brzy po vydatném dešti se u stromů a na pařezech, často kolem cest v parcích a zahradách, objevuje záplava šedých a křehkých houbiček. Jde o hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius). Pojďme si o této nenápadné, ale velmi zajímavé jedlé houbě říct něco víc.
Hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) roste hojně od jara do podzimu, tedy od května až do listopadu, v lesích, křovinách, parcích a zahradách, objevuje se i na kompostu. Plodnice vyrůstají velice rychle po vydatných deštích v bohatých trsech z tlejícího, v zemi ukrytého dřeva.
NENECHTE SI UJÍT: Jak rychle po dešti začnou růst houby? Obvykle musíme počkat osm až dvanáct dní
Jak hnojník inkoustový vypadá
Klobouk hnojníku inkoustového je široký 3–10 cm a asi 4 cm vysoký, zprvu vejčitý, poté zvoncovitý, šedohnědý nebo šedý, podélně rýhovaný, ve středu s drobnými šupinkami nebo lysý. Ve stáří je okraj klobouku potrhaný, dokonce i vzhůru zdvižený. Dužina je bílá, křehká, téměř bez vůně.
Proč je inkoustový?
Dříve se tahle houbička používala k získání inkoustu, který se vyráběl z roztékajících se klobouků s trochou vody a špetkou hřebíčku. Výtrusy proniknou hluboko do struktury papíru a zápis se stává prakticky nesmazatelný.
Co je autolýza
„Tam, kde jste trs hnojníku inkoustového viděli dnes, druhý den už ho pravděpodobně nenajdete, protože zmizí. Nepříjemnou vlastností hnojníků je totiž autolýza, zvláštní sebedestruktivní proces - rozplývání lupenů a celých klobouků v černou kaši. Souvisí to s jejich rozmnožováním, díky autolýze dokáže houba po svažitém terénu doslova odtéct na místo, kde se její spory napříště uchytí. Takto však může hnojník rozložit i ostatní houby, takže přidaný do houbařského košíku je schopen znehodnotit celý sběr,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
V mládí je hnojník jedlá houba
V mládí jsou plodnice s bělavými, maximálně narůžovělými lupeny jedlé. „Američtí mykologové považují právě hnojníky za vůbec nejchutnější houby ze všech. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že mladé plodnice hnojníku inkoustového jsou vskutku lahodné, podaří-li se je ovšem dopravit domů v zachovalém stavu," uvádí mykolog.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když chutná slimákům, musí být jedlá a další mýty o houbách. Některé mohou i zabíjet
Hnojník a alkohol nejdou dohromady
Ovšem kromě nutnosti rychlého zpracování kvůli autolýze se nedoporučuje hnojník inkoustový kombinovat s alkoholem, jelikož vyvolává tzv. antabusový efekt. „Zapití jídla douškem desetistupňového piva, jak se pokoušeli experimentálně dokázat čeští mykologové a mohu to potvrdit i osobně, nevadí. Ale i tak je to houba především pro abstinenty," zdůrazňuje Jaroslav Vanča.
Jedovatý není, ale...
Hnojník inkoustový sice neobsahuje jed, ale látku koprin, která má v lidském organismu stejný účinek jako antabus (disulfiram), podávaný v protialkoholických léčebnách. Jak uvádí mykolog Jaroslav Vanča je zajímavé, že se prý dělaly pokusy s nahrazením antabusu houbami, ovšem překvapivě se u alkoholiků vyvinula nechuť k houbám, ale ne k alkoholu.
INSPIRUJTE SE: Je oblíbená babka jedovatá houba? Není. Ovšem pozor na sekundární otravu
Antabusový efekt
Jak se antabusový efekt (otrava) po konzumaci hnojníku s alkoholem projevuje? „Někdy už během jídla, ale obvykle do 30 minut se objeví na tváři nápadné červené skvrny a někdy až fialovění pokožky, skvrny se šíří na trup i horní končetiny, dostavují se pocit horkosti, dušnost, zvracení, tep se zrychlí na 130 až 150 za minutu. Tyto příznaky se nemusí objevovat v plné šíři, odpovídají zpravidla množství požité houby a množství alkoholu i jeho kvalitě, ale jsou velmi nepříjemné. Obvykle do dvou hodin ustoupí. Vypijeme-li však další alkohol, mohou se tyto příznaky i bez nového požití houby opakovat, i když s menší intenzitou, třeba až za tři až čtyři dny. Otrava zpravidla nevyžaduje lékařské ošetření," vysvětluje mykolog.
Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, myko.cz, nahoubach.cz, cs.wikipedia.org