Jak dlouhá bude zima a kdy přijde jaro? Hodně naznačí únorové počasí a lidové pranostiky
Zajímá vás, jaké bude počasí v únoru a kdy se o slovo přihlásí jaro? Vedle moderních meteorologických předpovědí vám to mohou naznačit i pranostiky a rčení. Nezapomeňte sledovat počasí na Hromnice (2. 2.), na Valentýna (14. 2) a na Matěje (25. 2.) a pak své poznatky porovnat se zkušenostmi našich předků.
Únor, nejkratší měsíc v roce, vnímáme už jako předzvěst jara, protože zima pomalu spěje ke svému konci. Často se o něm mluví jako o předjaří, dříve se říkalo pozimek. A když se už objeví první květy otužilých čemeřic, sněženek, lýkovců či vilínů, je iluze jara dokonalá. Ovšem zároveň je to měsíc, ve kterém přibližně v každém třetím roce z desíti zima vrcholí a mrzne, až praští! Průměrné únorové teploty se pohybují v rozmezí od –5 °C do 3 °C. I když únorové teploty mají zpravidla oproti teplotám lednovým vzestupnou tendenci, je to právě druhý měsíc v roce, kdy byla na území Čech zaznamenána teplota absolutně nejnižší –42,2 °C!
SLEDUJTE RADAR: Přichází déšť, sníh i nebezpečná ledovka. Česko čeká i prudké oteplení
Proč se únor jmenuje únor
V únoru bývá mnohdy obleva, sníh taje a led puká. A rozlámané kusy ledu se ve vodě z roztátého sněhu zanořují a vynořují. Název druhého měsíce v roce je tak pravděpodobně odvozen od slovesa nořit, přesněji unořovat, a jde tedy o měsíc noření ledů.
I když únorové teploty mají zpravidla oproti teplotám lednovým vzestupnou tendenci, je to právě druhý měsíc v roce, kdy byla na území Čech zaznamenána teplota absolutně nejnižší 42,2 C Zdroj: iStock
I když únorové teploty mají zpravidla oproti teplotám lednovým vzestupnou tendenci, je to právě druhý měsíc v roce, kdy byla na území Čech zaznamenána teplota absolutně nejnižší 42,2 C Zdroj: iStock
Únor bílý, pole sílí
Únor bílý, pole sílí je jednoznačně nejznámější únorová pranostika. Přestože naši předkové toužebně vyhlíželi teplé jaro, tak dobře věděli, že sněhová pokrývka chrání půdu před holomrazy a podporuje uchování vláhy, a že bude-li příroda odpočívat pod sněhem, bude bohatá úroda.
K únoru se samozřejmě vztahuje řada dalších lidových pranostik, které mají spojitost s příchodem jara, probouzející se přírodou, počasím nebo úrodou.
- Když kočka leží v únoru na slunci, poleze v dubnu za kamna
- Jestli únor honí mraky, březen staví sněhuláky
- V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med
- Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá
- Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí
- Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima
- Teplý únor - studené jaro, teplé léto
- Co si únor zazelená - březen si hájí; co si duben zazelená - květen mu to spálí
- Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí
- V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí
- Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen
- V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček
- Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Hromniční obleva
Závan jara na nás může dýchnout hned počátkem měsíce, neboť tehdy se s vysokou pravděpodobností objevuje oteplení, které naši předci nazývali hromniční oblevou (Hromnice 2. února). Teploty někdy až překvapivě vzrostou, slunce nabývá na síle, sněhové srážky se změní na dešťové a dny už jsou znatelně delší, neboť od zimního slunovratu přibyla zhruba hodina světla. Hromniční obleva je však pouze přechodný čas, neboť zima se ještě nemíní hned tak vzdát.
Hromnice a pranostiky
- Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
- Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
- Zelené Hromnice – bílé Velikonoce
- Na Hromnice o hodinu více
- Na Hromnice zimy polovice.
- Na Hromnice zima s jarem potkala se.
- Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
- Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
- Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
- Na Hromnice husa po vodě, na Velikonoce po ledě.
- Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
- Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
- Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
- O Hromnicích déšť, na jaře sníh.
- Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
- Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
- Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
- Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
- Pošmourný Hromnice – sedlákům milý velice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Hromnice bývá tepleji, zima ale ještě nekončí. Lidové pranostiky naznačí, jaké bude jaro
Valentinská zima
Důkazem, že sníh a mráz jen tak neskončí, je tzv. valentitná zima (sv. Valentýn, dříve Valentin 14. února).
Kolem poloviny února k nám velmi často přicházívá tuhá zima, kdy do střední Evropy proudí velmi chladný arktický vzduch. Nejchladnějšímu období měsíce se říkalo zima valentinská. Svatý Valentýn, dříve Valentin (14. února) je tak v lidové meteorologii povětšinou symbolem mrazů. V roce 1929 na okraji Českých Budějovic byla naměřena absolutně nejnižší teplota na území Čech –42,2 °C!
14. únor a lidové pranostiky
- Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýn.
- Svatý Valentýnek – jara tatínek.
- Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
- Když se na Valentina napije z koleje pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
- Na svatého Valentina zima sílit počíná.
- Je-li na svatého Valentina hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
NENECHTE SI UJÍT: Na svatého Matěje se už jaro hlásí o slovo. Připomeňme si staré svatomatějské tradice, zvyky i pranostiky
Matějské oteplení
Koncem února přichází matějské oteplení (sv. Matěj 24. února). Podle staročeských kalendářů končily chladné dny a nastávalo předjaří. Přelom února a března je podle lidové meteorologie zlomem mezi zimou a jarem, pro nějž bývá typický vysoký nárůst teplot (někdy až 17 °C), tání sněhu a ledu, neméně typickým projevem bývá inverzní ráz počasí.
Pranostiky na sv. Matěje
- Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
- Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
- Svatej Matěj – hodnej svatej.
- Po sv. Matěji zima hřeje.
- Svatý Matěj boří led.
- Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
- Prší-li na svátek Matěje – bude se brzy síti.
- Svatý Matěj přivádí pozimek.
- Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže.
- Svatý Matěj zemi otevírá.
- Matěj boří ledové mosty.
- Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.
- Nenajde-li led Matějova pila, najde ho Josefova pila.
- Svatý Matěj ledy láme, když je nemá, udělá je.
- Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
- Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.
- Na svatého Matěje rampouchy ourodný rok na mouchy.
Zdroje: cs.wikipedia.org, e-pocasi.cz, pranostik.cz, treking.cz, Přírodě na stopě (Peter Wohlleben)