Jak moc je muchomůrka červená jedovatá a jak působí: Hitem je mazání na bolavé klouby

Muchomůrka červená patří k vůbec nejznámějším jedovatým houbám. Smrtelné otravy jsou velkou vzácností, ale přesto nezkoušejte tuhle krásnou houbu ani jen ze zvědavosti ochutnat. Mohlo by to být velmi nebezpečné. Mezi bylinkáři a některými houbaři je ale hitem mast na klouby.

Muchomůrku červenou (Amanita muscaria) na první pohled poznáte nejen podle charakteristického klobouku, ale i podle bílých lupenů, bílého válcovitého třeně a tradiční bradavičnaté pochvy. Barva 5 až 20 cm širokého klobouku muchomůrky červené kolísá mezi zářivě nachově červenou, jasně oranžovou až žlutooranžovou s bílými útržky celkové plachetky (stroupky). V mládí je klobouk polokulovitý, ve stáří zploštělý.

NENECHTE SI UJÍT: Muchomůrka červená: Nejznámější a nejkrásnější jedovatá houba je symbolem prašivek

Kde a kdy muchomůrka červená roste

Muchomůrka červená roste od července do listopadu jednotlivě i ve skupinách, svědčí jí především smrkové lesy a březové háje. Často bývá ve společnosti bílých hřibů neboli praváků, především hřibu smrkového (Boletus edulis).

Jak moc je jedovatá muchomůrka červená?

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) patří k našim nejznámějším jedovatým houbám vůbec, i když ve statistikách smrtelných otrav muchomůrka červená téměř vůbec nefiguruje. Muchomůrka červená způsobuje převážně halucinace, zatímco nejjedovatější z našich hub muchomůrka zelená (Amanita phalloides) může člověka zabít a mívá na svém kontě každoročně několik obětí. Přesto ale nezkoušejte tuhle krásnou houbu ani jen ze zvědavosti ochutnat.

Vše, co chcete vědět o houbách, je v našem speciálu zde

Co se stane, když sníte muchomůrku červenou

„Kromě zanedbatelného obsahu prudce jedovatého muskarinu (tedy jedu smrtelně nebezpečné muchomůrky zelené) obsahuje muscimol a kyselinu ibotenovou, látky s psychotropními účinky, které způsobují halucinace,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

INSPIRUJTE SE: Otravy houbami a houbičkami – každá je jiná

„Příznaky otravy se zpravidla projeví už 30 minut po konzumaci zejména nevolností, bolestí hlavy, rozšířenými zorničkami, pocením, střevními potížemi, bolestmi břicha nebo poruchami vědomí. Psychotropní účinky přicházejí až po delší době, projevují se halucinacemi a pak hlubokým spánkem, nejčastěji muchomůrka červená vyvolává pocity lehkosti, euforie, létání či vznášení se, barevné vize. Může způsobit i velké sexuální vzrušení, nervovou podrážděnost a výraznou agresivitu,“ popisuje průběh otravy muchomůrkou červenou mykolog a pokračuje: „Tyhle příznaky většinou odezní během jednoho dne, ačkoli jed zůstává v těle i několik měsíců. Po hlubokém spánku, do kterého většinou otrávený upadá, se pak probouzí do stavu podobného kocovině a má výpadky paměti.“

Účinná mucholapka

V dřívějších dobách sloužila jako účinná mucholapka, odkud také pochází její název – houba mořící mouchy, tedy muchomůrka. Klobouky se namočily do mléka, posypaly cukrem a nechaly v misce na stole v domě nebo se položily na okenní parapet. Mouchy, které ochutnaly sladkou mléčnou tekutinu z klobouků muchomůrek, se rychle omámily, odpadly a utopily se v mléce, zemřely nebo se snadno nechaly zneškodnit.

PŘEČTĚTE SI: Nejjedovatější houby světa rostou i v Česku. Jak je rozeznáte a jak vlastně zabíjí?

Co se dělá z muchomůrky červené

„Kdysi se v lidovém léčitelství muchomůrka červená celkem běžně využívala i vnitřně – sloužila jako lék při léčení střevních křečí, zvýšeného pocení, kloubového revmatismu a epilepsie," uvádí bylinkář Martin Kolár.

I v dnes se v lidové medicíně muchomůrka červená využívá, ovšem výhradně zevně na bolavé klouby při revmatismu a dně. Má ale tato krásná houba opravdu léčivé účinky? „Tinktura z muchomůrky červené sice nedokáže tyto nemoci vyléčit, ale uleví i od dost silných bolestí. Podle receptů našich předků si můžete zkusit vyrobit tinkturu anebo mast, které neléčí, ale pomáhají ulevit od bolestí kloubů u revmatismu a dny," dodává Martin Kolár.

Užívat takovou tinkturu či mast ale může být rizikové. Je otázkou, zda se nebezpečné látky nemohou dostat do těla a udělat neplechu. „Muchomůrka pomáhá, ale je nebezpečná, jed se může i prostřednictvím tinktur a mastí dostat do těla a člověku může být zle," vysvětlil pro Mělnický deník mykolog Jaroslav Malý.

Ve středověku se údajně kousíček červeného klobouku tajně přidával do nápojů lásky nebo na svatební hostině do polévky novomanželů pro povzbuzení milostné vášně. Vikingové prý muchomůrky pojídali před bojem, aby vzrostla jejich agresivita.

Muchomůrkové kapky/mazání/tinktura

Ingredience

5 dílů vodky nebo slivovice, použít se dá i francovka
1 díl nakrájených mladých klobouků muchomůrky červené

Postup

Do zavařovací sklenice vložte nakrájenou muchomůrku a zalijte alkoholem. Sklenici uzavřete a nechte stát na světlém místě 3 až 4 týdny, klidně i o týden déle. Každý den dobře protřepejte. Tinktura získá červenou barvu. Tinkturu sceďte přes kávový filtr nebo husté sítko. Houby vyhoďte. Tinktura se uchovává v uzavřené tmavé lahvi a dá se více naředit.

Použití

„Při používání dávejte pozor zejména na to, aby se vám tinktura nedostala na porušenou pokožku, sliznice a otevřené rány," varuje M. Kolár. Někteří lidé pak bolavé klouby potřou tinkturou, nebo do tinktury namočí měkký hadřík a ten přiloží na kloub.

Mast z muchomůrky červené

Vyrobit lze i mast z muchomůrek. Ve vodní lázni se rozpustí čisté vepřové sádlo, bambucké máslo nebo lékárenská vazelína (3 díly) a přidá se muchomůrková tinktura (1 díl), přičemž alkohol se nechá odpařit. Mast se potom scedí a slije do kelímků. Při používání masti je nutné se vyhnout podrážděné či porušené pokožce.

Pomoci může, ale…

Lékaři a bylinkáři se stále přou, zda masti a tinktury z této houby mají reálný medicínský užitek. V každém případě platí, že při zacházení s jedovatými houbami či bylinami by měl být člověk velmi obezřetný a nepodceňovat rizika.

Zdroje: myko.cz, cs.wikipedia.org, provonenyden.cz, zoommagazin.iprima.cz, denik.cz, foragerchef.com, mykolog Jaroslav Vanča, bylinkář Martin Kolár