Nenechte se otrávit! Jak rozeznat muchomůrku tygrovanou od růžovky a šedivky?
Záměna jedovaté muchomůrky tygrované s růžovkou a šedivkou patří mezi nejčastější příčiny otravy houbami. I když si jsou podobné, odlišit je od sebe není tak těžké. Stačí se soustředit na několik poznávacích znaků.
Od června se u nás začíná hojněji objevovat prudce jedovatá a halucinogenní muchomůrka tygrovaná. Především začínající houbaři by měli být před touto houbou na pozoru.
Inspirujte se: Vše, co chcete vědět o houbách
„Nebezpečí muchomůrky tygrované spočívá v její podobnosti s oblíbenou, velice chutnou muchomůrkou růžovkou (Amanita rubescens), která je známá jako masák. Nejčastěji dochází k záměně u mladých plodnic, kdy poznávací znaky nejsou ještě plně vyvinuté. Ještě podobnější je muchomůrce šedivce (Amanita spissa). Tu ale obvykle sbírají jen zkušenější houbaři. Takováto záměna má zřejmě také na svědomí největší počet otrav – ročně se touto muchomůrkou u nás otráví až sto lidí,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.
- Naštěstí je muchomůrka tygrovaná teplomilná houba, a tudíž se vyskytuje daleko vzácněji než jedlé muchomůrky růžovka a šedivka.
Hlavní rozdíly
„Důležitým určovacím znakem muchomůrky tygrované je hladký prsten na třeni - není tedy nápadně rýhovaný jako u růžovky či šedivky. Na rozdíl od růžovky také její dužnina nikdy nemá růžové skvrny. Růžovce a šedivce rovněž chybí kalich, který u muchomůrky tygrované naopak bývá výrazný,“ vysvětluje mykolog.
PŘEHLEDNĚ: Poznáte smrtelně jedovaté houby? Nebezpečné jsou i některé druhy hřibů či bedel
Jedovatá muchomůrka tygrovaná
Kde a kdy roste?
Muchomůrka tygrovaná, také muchomůrka panterová i muchomůrka tygrovitá (Amanita pantherina), roste od června do konce října především pod listnatými stromy. Nalézt ji můžeme ale i ve smíšených a jehličnatých lesích od nížin až po horské oblasti. Roste jak jednotlivě, tak v početnějších skupinách.
Muchomůrka tygrovaná Zdroj: Getty Images
Jak muchomůrka tygrovaná vypadá
- Klobouk má v mládí kulovitě uzavřený, později polokulovitý a v dospělosti plochý 5-15 cm široký. Je světle až tmavě okrově hnědý, na okraji v dospělosti jemně rýhovaný, rovnoměrně pokrytý bílými plochými strupy, které ale může smýt déšť.
- Třeň je válcovitý, bílý. V horní třetině až polovině třeně je bílý nebo lehce nažloutlý, hladký a úzký prsten s kruhovitým lemem. V mládí přiléhá k okraji klobouku, a proto je zcela hladký, bez rýhování.
- Na bázi (spodlu) třeně je obvykle kulovitě rozšířený kalich. Až k prstenu je třeň šupinatý či opásaný.
- Dužnina je bílá, na řezu barvu nemění.
Skvělá muchomůrka růžovka
Kde a kdy roste?
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), lidově nazývaná masák, je jednou z našich nejrozšířenějších hub. Roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích od časného léta do podzimu.
Jak poznat muchomůrku růžovku?
Klobouk může být bělavě růžový, krémově červený či světle hnědý, s našedlými bradavčitými a vždy alespoň místy s růžovými či růžovohnědými skvrnami. Růžovka se po naříznutí zbarvuje do růžova.
„Jejím charakteristickým určovacím znakem je svisle rýhovaný prstýnek na třeni, kuželovitá hlíza a především přítomnost narůžovělých skvrn po celé plodnici, především ale na bázi třeně, která i u nejmladších plodnic po odloupnutí vždy zrůžoví. Všimněme si i toho, že třeň je snadno vylomitelný a navíc (což je rovněž spolehlivý způsob určení) je již od mládí červivý, tedy provrtán larvami bedlobytek, které mají taktéž růžové či růžovohnědé zabarvení,“ shrnuje J. Vanča.
Muchomůrka růžovka zvaná masák Zdroj: iStock
Muchomůrka šedivka
Kde a kdy roste?
Muchomůrka šedivka (Amanita spissa) se objevuje od května do října. Nejhojněji v jehličnatých, méně často i v listnatých lesích od nížin až po horské oblasti. Roste i za suššího počasí a nebývá červivá.
Šedivka je podstatně horší jakosti než růžovka, má nevýraznou chuť a zemitý až zatuchle bramborový pach.
Jak vypadá muchomůrka šedivka
- Šedivka je na první pohled znaky muchomůrce tygrované mnohem podobnější než růžovka.
- Klobouk muchomůrky šedivky má v průměru 5 až 15 cm. Zprvu je kulovitě klenutý, později až plochý, na okraji hladký, nerýhovaný. Zbarvení je popelavě šedohnědé s nápadnými světlými strupy.
-
Třeň s blanitým, rýhovaným prstenem je bílý s šedými tóny. Zakončený je mohutnou hlízou řepovitého tvaru.
Otrava muchomůrkou tygrovanou
Muchomůrka tygrovaná je prudce jedovatá houba. Obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka červená (kyselinu ibotenovou, muscimol a muskazon), ale ve výrazně větším množství. Toxiny ovlivňují nervový systém. Jsou termostabilní, tepelnou úpravou se nezničí.
Vyplatí se vědět: I žampiony mají v rodině černou ovci. Pozor na jedovatou pečárku zápašnou!
Příznaky otravy připomínají opilost
Nejčastějšími příznaky otravy jsou nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a rozšířené zorničky, halucinace, malátnost až dezorientace. Po požití pokrmu z muchomůrky tygrované se objevují za půl až tři hodiny. Pozření muchomůrky tygrované je jen vzácně smrtelné, otrava je ale nebezpečná pro lidi s poruchami oběhové soustavy a srdce.
Nesbírejte bedly na zahradě: Řízky z oblíbené houby vás mohou dostat do nemocnice
Pozor na alkohol
Postiženého je nutné převézt k lékaři. Většina otrav končí druhý den bez následků. „Pokud otrávený požil vedle hub i pár piv, je nutné o tom informovat lékaře. Jinak hrozí záměna otravy s příznaky opilosti. Říká se, že možnost chybné diagnózy otrav muchomůrkou tygrovanou a červenou záměnou za opilost stojí za tvrzením, že houby a alkohol k sobě nepatří,“ dodává mykolog.
Víte, že za sběr vzácných hub hrozí pokuta?
Zdroje: myko.cz, inchem.org, cs.wikipedia.org, mykolog Jaroslav Vanča
Autor článku
