reklama

Kde hnízdí divoké včely? Ubytujte je na své zahradě, odvděčí se vám

Simona Sedláčková
6. dubna 2022
Představa o včelkách, jak se každý večer vracejí do svého úlu, který jim jejich včelař s láskou přichystal, je samozřejmě pravdivá, ale jen pro včelu medonosnou, kterou si vlastně chováme skoro jako domácí zvířátko. Bez péče včelaře by dnešní včely medonosné většinou už ani nedokázaly přežít. Včela medonosná je také daleko méně efektivní v opylování než její příbuzné, včely divoké. Ty péči člověka zdánlivě nepotřebují, ale ve vlastním zájmu bychom se jim měli postarat o co nejlepší podmínky k životu. Není to zase tak složité! Prozradíme vám, kde takové divoké včelky nejčastěji bydlí.
reklama

Jako divoké včely se označují všechny včely, které žijí ve volné přírodě. Nevypovídá to však nic o jejich povaze. Spíš naopak. Navzdory svému označení jsou divoké včely celkem mírumilovné. Mnohem více vám hrozí včelí žihadlo od včel společenských, které si chrání své teritorium. Včely samotářky se k útoku uchylují jen velmi zřídka v případě bezprostředního ohrožení.

Některé druhy včel tedy žijí ve společenstvích, jiné zcela samotářsky. Mezi tím však existují různé druhy včel, žijící tzv. komunitním způsobem života, kdy více samiček najednou využívá jedno hnízdo, ale pro své potomky budují oddělené hnízdní buňky.

Mezi společenské divoké včely, tedy do čeledi včelovitých (Apidae) patří dokonce i čmeláci, které většinou považujeme za úplně jiný druh hmyzu. I oni mají svou královnu matku.

Kde hnízdí divoké včely

První, co většinu lidí napadne, když se mluví o pomoci divokým včelám s prostory pro hnízdění, jsou hmyzí hotely. Ty však jsou vhodné jen pro menší počet včelích druhů. Až dvě třetiny divokých včel hnízdí v zemi (např. ploskočelky, čmeláci). Nejčastěji využívají holá nebo řídce porostlá místa, většinou orientovaná na jih. Obývají pískové cestičky i zahradní skalky (pískorypky). Skalky všeobecně mají včelám hodně co nabídnout. Medonosné, polštářovitě rostoucí skalničky včely nakrmí a svá hnízda si budují jak v písčité půdě, tak ve spárách mezi kameny.

Další druhy divokých včel obývají nadzemní dutiny. Některým vyhovují rozpadající se stěny starých domů (pelonosky) nebo pařezy a ležící kmeny starých stromů, tedy mrtvé dřevo (drvodělky). Jiné se dokážou zabydlet v dutých stoncích. Velmi oblíbené jsou staré, svisle rostoucí stonky ostružiníku nebo rákosu.

Některé divoké včely se stěhují i do již existujících hnízd a dutin, které před nimi již někdo opustil, jiné divoké včelky si svá hnízda budují samy. To pak potřebují i vhodný stavební materiál. Někdy se jedná o kousky listů (včela čalounice), jindy využívají pryskyřici, kamínky, půdu nebo tzv. rostlinnou maltu, což je hmota z rozžvýkaných listů. V každém případě je důležité, aby včely našly veškerý stavební materiál a vhodné dutiny přímo na naší zahradě nebo v jejím bezprostředním okolí. Včely totiž létají ze svého hnízda za potravou jen na celkem malou vzdálenost, některé dokonce nanejvýš 500 m.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Delovit%C3%AD; https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cmel%C3%A1k; https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dely_samot%C3%A1%C5%99ky

Sílejte článek
Štítky: zahradavčelačmelákvčelařstvíhnízdodrvodělkasamotářkadivoké včelypískorypka
reklama