Drvodělka, obří včela samotářka, je neškodná a užitečná. Vaší zahradě prospěje

Drvodělka, obří včela samotářka, je neškodná a užitečná Zdroj: iStock

Největší představitelky čeledi včelovitých připomínají svou velikostí i tmavou barvou spíše čmeláky, ale jsou to včely samotářky. Přilákejte je i do své zahrady a potěšte se pohledem na pravé včelí obříky.

Drvodělky jsou včely samotářky

Jakmile se na jaře oteplí, vylétají za první potravou včely samotářky, mezi které patří i drvodělky. Některé jsou velké dokonce až 3 cm, a proto si je lidé často pletou s čmeláky. Svou velikostí a černou barvou s kovovým leskem někdy vzbuzují v lidech obavy ze stejně velkého žihadla. Ve skutečnosti jsou poměrně neškodné, na člověka většinou neútočí, nejsou agresivní. Jsou spíše bojácné a z květů okamžitě odletí, jakmile vás spatří. Samozřejmě to platí do té doby, dokud je nebudete honit s plácačkou nebo kolem sebe zběsile nezačnete mávat rukama.

Drvodělka, obří včela samotářka, na hrachoru Zdroj: iStock

Drvodělky jsou nepřehlédnutelné nejen svým zjevem, ale i hlučným a rychlým letem. Ale bát se jich nemusíte, to jenom nedočkavě pospíchají za nektarem z prvních jarních květů, aby nabraly dostatek sil k páření, které probíhá v květnu.

Odkud drvodělky na jaře vylézají?

Drvodělky, samičky i samečci, přezimují v prasklinách starých stromů a trámů nebo ve škvírách zdí. Proto jsou i na zahradách užitečné všechny staré stromy a pařezy. Včely samotářky hnízdí většinou ve ztrouchnivělém, mrtvém dřevě, ve kterém si vydlabávají chodbičky, dlouhé až 30 cm, které ústí do komůrek, do kterých později matky nakladou vajíčka. Jakmile si oplodněná samička připraví hnízdo, rychle sbírá pyl a nektar a ukládá ho do 6–8 plodových komůrek. Spolu se snesenými vajíčky pak komůrky uzavře a po 8 týdnech se z nich vylíhnou mladé drvodělky. V té době umírá stará generace a mladé drvodělky se pilně vykrmují nektarem, aby před zazimováním dobře zesílily.

Drvodělka je neškodná a užitečná Zdroj: iStock

Všechny drvodělky patří mezi včely samotářky, to ale neznamená že nemohou tvořit celé kolonie, ve kterých žijí vedle sebe.

Drvodělkasi vybírá úkryty ve starém dřevě Zdroj: iStock

Drvodělky můžete potkat i v naší přírodě

Tyto užitečné včely se vyskytují v mnoha druzích, ale v našich krajích můžete potkat většinou tyhle:

drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
drvodělka velká (Xylocopa valga)
drvodělka malá (Xylocopa iris) se občas zatoulá do jižních cípů naší země

Drvodělku si lidé často pletou s čmelákem Zdroj: iStock

Nejčastěji potkáte asi drvodělku fialovou. Má černé tělo, porostlé krátkými chlupy a černá křídla s kovovým, nafialověle zeleným leskem. Dorůstá do délky až 3 cm a rozpětí křídel mívá až 4 cm.

Jak přilákat drvodělky na zahradu

Drvodělky jsou poměrně vybíravé a většinou rády navštěvují květy trnky obecné nebo si pochutnají na nektaru z květů rostlin bobovitých nebo hluchavkovitých. Na jaře hojně navštěvují dymnivky a akáty, později určitě neminou rozkvetlé vistárie. Na rozkvetlých letních loukách vyhledávají například čistec a na podzim je potěší bodláky.