Prior, Máj, K-mart a nakonec My. Jak šel čas s Májem, kterému hrozila i demolice

Obchodní dům Máj na pražské Národní třídě má zavřeno kvůli velké opravě. Věděli jste, že mu hrozila demolice a dnes je kulturní památkou?

Už příští měsíc by měla začít celková rekonstrukce slavného obchodního domu, trvat bude rok a půl a vyjde na více než miliardu korun. Oprava začíná padesát let po tom, co se Máj, tehdy ještě jako Prior, v roce 1972 začal stavět. Otevřel v dubnu 1975, pár měsíců po jiné slavné stavbě, kterou je obchodní dům Kotva.

Budova Máje patří developerské společnosti Amádeus Real, kterou vlastní pražská rodina Klánů. Kvalitu rekonstrukce a respektování původního architektonického pojetí by měla zaručit spolupráce s některými z původních autorů, konkrétně s architekty Martinem Rajnišem a Johnem Eislerem.

Myslíme si, že jeho finální podoba po modernizaci dobře skloubila naši původní ideu, ale zároveň je i pozitivním krokem vpřed. Zakonzervovat celý stav na úrovni o 50 let zpět prostě nejde. Věříme, že se bude veřejnosti po otevření líbit, uvedl architekt Martin Rajniš.

Projekt podle developera zohlednil podněty odborníků na památkovou péči a urbanismus. Dřívější plány na přestavbu Máje před dvěma lety kritizoval Klub Za starou Prahu, kterému vadilo, že navrhované úpravy zásadně měnily tvar budovy. To už snad nehrozí. Majitel slíbil, že zachová vzhled budovy a obnoví i ikonické obnažené stropní podhledy v jednotlivých patrech.

Žádná demolice, památka to je

Ve větším ohrožení byl dům před více než patnácti lety, když je vlastnil řetězec Tesco – ten jeden čas plánoval buď zásadní přestavbu, nebo rovnou demolici. V reakci na to podal historik architektury Rostislav Švácha podnět, aby byla stavba prohlášena za památku, což ministerstvo kultury učinilo na podzim 2006.

Máj je totiž vynikajícím příkladem moderní architektury 70. let 20. století, která navazuje na meziválečný funkcionalismus a předznamenává zejména v interiéru pojetí stylu high-tech.

Obchodní dům se stavěl podle návrhu architektů Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše ze slavného libereckého ateliéru SIAL, jehož zakladatelem byl autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Na rohu Spálené a Národní nahradil novogotický Šlikův palác. Mimochodem, Máj v sedmdesátých letech budovaly švédské firmy SIAB a ABV Stockholm, což rozhodně nebylo běžné.

Během existence obchodní dům pětkrát změnil jméno. Z původního Prioru 02 se krátce nato na několik desetiletí stal Máj. V roce 1992 přešel obchoďák pod značku amerického řetězce K-Mart. Od roku 1996 bylo majitelem Tesco, které celý komplex provozovalo nejdříve pod svým jménem a od roku 2009 pod označením MY, které se v angličtině čte prostě máj.

Spor o památkovou ochranu Máje postaveného v letech 1972 až 1975 rozvířil tehdy mezi širokou veřejností diskusi, zda si ochranu zaslouží nejen historické, ale i významné moderní stavby, které lidé ještě jako památky nevnímají, obzvláště pocházejí-li z doby minulého režimu. Rozhodnutí ministerstva v této věci se tak stalo významným precedentem.

Slon v porcelánu

Máj vždy budil emoce. Pavel Panoch, historik umění, zabývající se moderní architekturou, se před časem nechal sylšet, že Máj do centra Nového Města záměrně vkročil trochu jako slon v porcelánu a nesnažil se připodobnit kontextu svého historického prostředí, ale naopak do něj dosedl nesmlouvavě a drze jako těžké a objemné těžítko, čímž jako užitečný experiment názorně ukazuje, kde jsou meze toho, co historické jádro Prahy ještě snese.

Máj podle něj patří mezi pět nejvýznamnějších dobových českých budov, které typickým a mimořádně výstižným způsobem zhmotňují dobovou společenskou atmosféru raného předkapitalistického konzumu.

Architekt Zdeněk Lukeš podle iDnes před časem uvedl, že britský princ Charles se stavby přímo zděsil a že ani Pražanům k srdci příliš nepřirostla

Autem do čtvrtého patra? Žádný problém

Budova je unikátní i svým vnitřním technickým řešením – uvnitř je například třináct 13 výtahů, z nichž dva jsou pro zákazníky, dva pro zaměstnance, tři menší a tři větší pro rozvoz zboží a tři velké pojmou i nákladní auta. Osobákem se dá pomocí výtahů vyjet až na terasu ve čtvrtém patře.

Charakteristické pro high tech styl bylo zvýraznění některých technologických prvků, jako byla například barevně natřená potrubí vzduchotechniky na stropech – v roce 1992 byla zakryta, nyní je ale zase čeká obnažení. Inspirací pro tyto prvky se stala slavná pařížská galerie moderního umění Centre Georges Pompidou v Paříži (1972–1977) od architektů Renza Piana a Richarda Rogerse. Zajímavé je, že Máj byl nakonec hotový o dva roky dříve než jeho vzor.

Architekti dodnes oceňují například kontrast plně prosklené eskalátorové haly s nečleněnou věží nákladních výtahů z pohledového betonu, i když se později ukázalo, že řešení kapacitně nestačí dnešním davům zákazníků.

Pavel Panoch popisuje přísné, odosobněné geometrické formy a materiálový souzvuk železobetonového skeletu opláštěného plechem a skleněnými pásy jako znaky mašinismu, doplněného jásavou barevností detailů jako lákadlem na zákazníky. Součástí high tech pojetí byl i trvale zavěšený jeřáb na střešních kolejnicích, určený k čištění fasády.

Zdroj: autorský text, ČTK; https://www.archiweb.cz/n/domaci/prostory-obchodniho-domu-maj-v-praze-jsou-zavrene-zacne-rekonstrukce; https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchodni_dum_Maj

Sdílejte článek
Štítky rekonstrukce Tesco květen obchodní dům Národní třída Martin Rajniš Miroslav Masák Karel Hubáček SIAL

Přečtěte si také