Pěnodejka: Seznamte se s hmyzem, který občas plivne do trávy. Proč to dělá?

Pěnodějky patří mezi polokřídlý hmyz zvaný křísi, kteří jsou příbuzní cikádám, jejichž cvrkavé zvuky nás tak krásně budí za slunečných rán na dovolené v jižních zemích. To pěnodějka sice žádné zvuky nevydává, ale na její přítomnost v louce nás nejčastěji upozorní malé chomáčky slin, které si vytvářejí její larvy.

Pěnodějka obecná (Philaenus spumarius)

Proměnlivě zbarvený hmyz, občas žlutavý, jindy nazelenalý, hnědý až černý, dlouhý 5-7 mm. Na křídlech mívá světlou kresbu, občas i tmavá znamení a jeho hlava má tupě kyjovitý tvar. Tělo je široce oválné. Jedná se o drobný hmyz, který vás však upoutá svými skoky, vysokými až 70 cm. Pokud jste se procházeli loukou a před vámi vyskakoval drobný hmyz do výšky, pak jste se s pěnodějkami pravděpodobně již setkali. Mnohem zajímavější však jsou zmíněné pěnovité chomáčky, které skutečně připomínají plivance. Vytváří je pouze larvy pěnodějek a vznikají z přebytků šťáv a výměšků. Lidově se této pěně říká kukaččí sliny.

Pěnodějky se vyskytují téměř v celé Evropě, často na vlhkých loukách, na okrajích cest, v příkopech a na okrajích světlých smíšených lesů. U nás se s nimi nejčastěji setkáte na jižní Moravě, ale také v jižních a středních Čechách. Vyskytují se i na horách, v Krkonoších, v Beskydech či v Orlických horách.

Škodlivost pěnodějek

Pěnodějky sice patří mezi škodlivý hmyz, ale škody jimi způsobené nebývají velké. Živí se sáním rostlinných šťáv. Při jejich přemnožení však mohou vznikat škody, protože způsobují znetvořeniny na rostlinách a zpomalují jejich růst. Přenášejí také různé fytoplazmózy a virózy rostlin. Častěji napadají pole s cukrovou řepou, ale také jetel či vojtěšku.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9Bnod%C4%9Bjka_obecn%C3%A1; https://www.syngenta.cz/krisi