Tohle jste na festivalu Open House ještě neviděli. Na co se letos můžete těšit?
Slovinský architekt Josip Plečnik je v Česku znám především jako architekt Pražského hradu. Kromě toho se však na podobě města podílel i další výraznou stavbou. Jeho kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který se stal neodmyslitelnou dominantou Vinohrad a součástí panoramatu Prahy, byl vysvěcen před 90 lety, 8. května 1932. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Husův sbor na Vinohradech Byl postaven v letech 1930–1935 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Zdroj: Hana Kreibichová/Open House
Nové technologické centrum UMPRUM v Mikulandské ulici poskytuje studentům vysoce nadstandardní dílenské zázemí a sofistikovaný prostor pro tvorbu. Velkoryse jsou pojata i místa pro společné setkávání a akce jako konference, výstavy, módní přehlídky, přednášky nebo projekce. Zdroj: Peter Fabo/Open House
Thunovský palác je sídlem britského velvyslanectví Zdroj: Archiv velvyslanectví UK/Open House
Libeňská sokolovna - jde o secesní budovu architekta Emila Králíčka z let 1909–1910, který byl i stavitelem v těsném sousedství stojícího kostela svatého Vojtěcha. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad je nejslavnějším pražským dílem slovinského architekta Jože Plečnika Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Interiér kostela Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech má evokovat archu Noemovu Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Plečnik navrhl i okolní úpravu náměstí. Ta však nebyla nikdy dokončena, navíc realizované úpravy z větší části nepřečkaly pozdější výstavbu podzemních krytů a stanice metra. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Stavitel Husova sboru se inspiroval evangelickými studiemi kostelů německého architekta Otto Bartninga, hlavně proskleným kostelem na výstavě Pressa v Kolíně nad Rýnem z roku 1928.[1] Třídílná stavba se skládá z vlastní modlitebny, věže a obytného domu. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Vnitřkem skeletové železobetonové věže bez obvodového pláště vede točité schodiště. Vrchol je ozdoben husitským kalichem. Obytný objekt je pětiposchoďový, má plochou střechu a hladká průčelí. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
V roce 1945 bylo v budově Husova sboru zřízeno náhradní rozhlasové studio, které ve dnech 7. - 9. května odsud vysílalo volání o pomoc Pražskému povstání. Pro rozhlasové vysílání bylo použito zařízení určené k přenosu varhanních koncertů. Tyto události připomíná památník a pamětní deska na severní stěně stavby. Zdroj: Andrea Šenkyříková/Open House
Prostorovou dominantou stavby je zastřešená dvorana, která kromě prezentačních účelů nabízí i platformu pro realizaci velkých projektů. Technologické provozy jsou soustředěny do bočních křídel, lehké provozy jsou situovány do středu dispozice. Zdroj: Peter Fabo/Open House
Projekt uměleckých dílen naplňuje vizi UMPRUM jako živé a plně funkční součásti centra města. Realizovaná přestavba zapadá do panoramatu města a zůstává integrální součástí okolního městského organismu. Zdroj: Peter Fabo/Open House
V průběhu roku 1919 se do prostor paláce nastěhovalo britské velvyslanectví v Praze, posléze od hraběte Josefa Osvalda III. Thuna z Hohenštejna (1878–1942) areál paláce i se zahradou zakoupilo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Zdroj: Archiv velvyslanectví UK/Open House
Před vchodem je umístěna busta Winstona Churchilla od významného sochaře Františka Bělského. Citát na jejím soklu zní: "Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkodušnost, v míru dobrá vůle." Zdroj: Archiv velvyslanectví UK/Open House
V roce 1990 byla budova navrácena původnímu majiteli, kterým je obnovený tělovýchovný spolek Sokol. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Libeňská sokolovna - Rozlehlá stavba byla postavena z peněz, které byly získány z rozsáhlé veřejné sbírky, pražská obec přispěla 65 tisíci korun. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Sokolovna - za první světové války se zde nacházel vojenský lazaret, za druhé světové války pak vojenský sklad. V letech 1949–1989 byla budova využívána především TJ Meteor a zčásti pro cvičení školáků okolních škol. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Slovinský architekt Josip Plečnik je v Česku znám především jako architekt Pražského hradu. Kromě toho se však na podobě města podílel i další výraznou stavbou. Jeho kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který se stal neodmyslitelnou dominantou Vinohrad a součástí panoramatu Prahy, byl vysvěcen před 90 lety, 8. května 1932. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Husův sbor na Vinohradech Byl postaven v letech 1930–1935 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Zdroj: Hana Kreibichová/Open House
Nové technologické centrum UMPRUM v Mikulandské ulici poskytuje studentům vysoce nadstandardní dílenské zázemí a sofistikovaný prostor pro tvorbu. Velkoryse jsou pojata i místa pro společné setkávání a akce jako konference, výstavy, módní přehlídky, přednášky nebo projekce. Zdroj: Peter Fabo/Open House
Libeňská sokolovna - jde o secesní budovu architekta Emila Králíčka z let 1909–1910, který byl i stavitelem v těsném sousedství stojícího kostela svatého Vojtěcha. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad je nejslavnějším pražským dílem slovinského architekta Jože Plečnika Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Interiér kostela Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech má evokovat archu Noemovu Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Plečnik navrhl i okolní úpravu náměstí. Ta však nebyla nikdy dokončena, navíc realizované úpravy z větší části nepřečkaly pozdější výstavbu podzemních krytů a stanice metra. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Stavitel Husova sboru se inspiroval evangelickými studiemi kostelů německého architekta Otto Bartninga, hlavně proskleným kostelem na výstavě Pressa v Kolíně nad Rýnem z roku 1928.[1] Třídílná stavba se skládá z vlastní modlitebny, věže a obytného domu. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Vnitřkem skeletové železobetonové věže bez obvodového pláště vede točité schodiště. Vrchol je ozdoben husitským kalichem. Obytný objekt je pětiposchoďový, má plochou střechu a hladká průčelí. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
V roce 1945 bylo v budově Husova sboru zřízeno náhradní rozhlasové studio, které ve dnech 7. - 9. května odsud vysílalo volání o pomoc Pražskému povstání. Pro rozhlasové vysílání bylo použito zařízení určené k přenosu varhanních koncertů. Tyto události připomíná památník a pamětní deska na severní stěně stavby. Zdroj: Andrea Šenkyříková/Open House
Prostorovou dominantou stavby je zastřešená dvorana, která kromě prezentačních účelů nabízí i platformu pro realizaci velkých projektů. Technologické provozy jsou soustředěny do bočních křídel, lehké provozy jsou situovány do středu dispozice. Zdroj: Peter Fabo/Open House
Projekt uměleckých dílen naplňuje vizi UMPRUM jako živé a plně funkční součásti centra města. Realizovaná přestavba zapadá do panoramatu města a zůstává integrální součástí okolního městského organismu. Zdroj: Peter Fabo/Open House
V průběhu roku 1919 se do prostor paláce nastěhovalo britské velvyslanectví v Praze, posléze od hraběte Josefa Osvalda III. Thuna z Hohenštejna (1878–1942) areál paláce i se zahradou zakoupilo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Zdroj: Archiv velvyslanectví UK/Open House
Před vchodem je umístěna busta Winstona Churchilla od významného sochaře Františka Bělského. Citát na jejím soklu zní: "Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkodušnost, v míru dobrá vůle." Zdroj: Archiv velvyslanectví UK/Open House
V roce 1990 byla budova navrácena původnímu majiteli, kterým je obnovený tělovýchovný spolek Sokol. Zdroj: Tomáš Sysel/Open House
Rekordních 101 budov se otevře letos v květnu návštěvníkům již osmého ročníku festivalu Open House Praha. Dvě desítky z nich budou mezi budovami, do který se lidé běžně nedostanou, úplně poprvé nebo se znovu objevují po dlouhé době. Blíže vám představujeme pět z nich.
Podívejme se blíže na pětici budov, do kterých se běžně nepodíváte a které se letos jako novinky objevily na programu festivalu Open House Praha, který se koná v druhé půlce května. Nově se můžete těšit na kostel nejsvětějšího srdce Páně od Josipa Plečnika na pražských Vinohradech, na Husův sbor od Pavla Janáka rovněž na Vinohradech, na moderní technologické centrum UMPRUM v centru města, na libeňskou sokolovnu od Emila Králíčka a milovníky historických staveb uvítá Thunovský palác na Malé Straně.
Výběr pořadatelů, pokud jde pro budovy otevřené v rámci letošního ročníku festivalu Open House Praha, se celkově zastavil na rekordním čísle 101.
8. ročník festivalu proběhne od 16. do 22. května 2022, návštěvy budou jsou možné o víkendu 21. a 22. května. Podrobný program pořadatelé představí na začátku dubna.
Letošní ročník mimo jiné připomíná i stopadesáté výročí narozenin slavného architekta Jože Plečnika a stočtyřicáté výročí narozeniny neméně slavného architekta a designéra Pavla Janáka.
Právě Jože Plečnik je autorem jednoho z magnetu letošního festivalu, kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech, který svým interiérem evokuje biblickou Noemovu archu. Ikonické jsou také jeho velké hodiny v atypické věži modernisticky pojatého kostela z let 1928 až 1932. Plečnik navrhoval kolem kostela antické sloupoví, na které už nedošlo, stejně jako není podle jeho návrhu upraveno náměstí. Slovinský architekt a urbanista svou prací ve 20. a 30. letech minulého století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.
Pavel Janák je autorem Husova sboru na Vinohradech, který je rovněž jednou z novinek letošního festivalu. Konstruktivistická stavba je inspirovaná evangelickými studiemi kostelů německého architekto Otto Bartninga, hlavně pak hlavně proskleným kostelem na výstavě Pressa v Kolíně nad Rýnem v roce 1928. Mimochodem, v květnu 1945 vzniklo v budově Husova sboru náhradní rozhlasové studio, které odsud vysílalo volání o pomoc Pražskému povstání.
Moderní stavba Technologického centra UMPRUM se otevřelo v prosinci 2021 v Mikulandské ulici v centru města - budova svým vnějším pojetím zapadá do okolní zástavby, ale zároveň poskytuje kompletní a zcela současné technologické zázemí pro většinu vyučovaných disciplín. Autory návrhu jsou profesor UMPRUM Ivan Kroupa společně s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem.
Libeňská sokolovna od Emila Králíčka nadchne milovníky secese, stojí nedaleko kostela svatého Vojtěcha, který je dřevěný a byl považován za provizorium, ovšem slouží už více než sto let. Thunovský nebo také Leslieovský palác, stojí na Malé Straně a je sídlem britského velvyslanectví.
Bez nadšenců by to nešlo
Festival by nemohl proběhnout, kdyby se do něj každý rok nezapojily stovky nadšených dobrovolníků všeho věku. Vůbec nemusí mít vzdělání v oboru, počítá se zájem a nadšení. "Staňte se součástí největšího architektonického festivalu v Praze a otevírejte město spolu s námi! V našem týmu najdete lidi všech generací a profesí, které spojuje zájem o Prahu, architekturu, místní komunity a zprostředkování zážitků. Pojďte nám pomoci koordinovat provoz, komunikovat s návštěvníky nebo provádět veřejnost v běžně nepřístupných budovách," vyzývá všechny zájemce mluvčí festivalu Michaela Pánková. Dobrovolníci se mohou registrovat ZDE
Autor článku