Tip na výlet: Třebíč okouzlí památkami UNESCO, židovskými specialitami i přírodou

Malebné město v podhůří Českomoravské vrchoviny s bohatou historií – to je Třebíč. Přijeďte se podívat na jedinečné památky, které letos slaví 20. výročí zapsání na seznam Světového dědictví UNESCO, a ochutnejte při tom třeba dobroty podle tradičních židovských receptů.

Bazilika sv. Prokopa

Počátky města jsou spjaty s významným benediktinským klášterem, založeným moravskými přemyslovskými knížaty roku 1101. Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale více než 200 let byl objekt užíván výhradně ke světským účelům. V první polovině 13. století byl přestavěn dřevěný areál do podoby kamenného kostela. Po obnově byl zasvěcen sv. Prokopovi a začal opět sloužit k sakrálním účelům. Dnes patří trojlodní románsko-gotická bazilika mezi skvosty středověkého stavitelství a pro svou jedinečnou architekturu se dostala až na prestižní seznam UNESCO.

Bazilika sv. Prokopa a zámek Třebíč Zdroj: David Falat

Židovská čtvrť

V době přestavby kláštera do Třebíče začali přicházet první židé, kteří se usazovali na levém břehu řeky Jihlavy. Během staletí tu vytvořili silnou židovskou komunitu, která se stala neodmyslitelnou součástí města. I do Třebíče ale krutě zasáhl holocaust. Po 2. světové válce už jen několik přeživších nedokázalo židovskou obec znovu obnovit. Zůstala tu výjimečně zachovalá židovská čtvrť, která je z urbanistického i historického hlediska evropským unikátem. Po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.

Třebíčská židovská čtvrť je takové malé zmenšené městečko. Pro čtvrť jsou typické úzké uličky mezi domy, veřejné průchody, rozpěrné oblouky, romantická náměstíčka, verandy a balkony, které vytvářejí jedinečný ráz. Je tu 123 dochovaných staveb, mezi které patří například Přední a Zadní synagoga, židovská radnice, rabinát, chudobinec, nemocnice a škola.

Synagogy a Dům Seligmanna Bauera

Skutečnými perlami židovské čtvrti jsou dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí slouží dnes jako modlitebna Československé církve husitské. Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1669. Interiér zdobí barokní výmalba z počátku 18. století, která patří k nejkrásnějším na Moravě. K bohoslužebným účelům sloužila do 20. let 20. století, poté byla používána jako skladiště kůží a za socialismu sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. V letech 1989–1997 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a slouží k pořádání prohlídek pro veřejnost, výstav, koncertů apod. Na ženské galerii je stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů. V sousedství stojí známý Dům Seligmanna Bauera, kde se nachází jedinečná expozice bydlení židovské rodiny v meziválečném období.

Po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO. Zdroj: Koruna Vysočiny

Židovský hřbitov

Jedinečný je zachovalý židovský hřbitov, kde je dnes k vidění kolem 3 000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625. Součástí hřbitova je také obřadní síň z roku 1903, kde se dodnes mohou provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic. Nejcennější součástí je barevné, krásně zdobené rituální umyvadlo – kijor.

Nevynechejte také Pamětní síň Antonína Kaliny, třebíčského rodáka, který za 2. světové války zachránil více než 900 židovských dětí. Kromě jeho života a hrdinských činů je v síni také Expozice Děti Antonína Kaliny, která přibližuje sedm ze zachráněných chlapců, kteří se stali později významnými osobnostmi.

Ochutnejte židovské speciality

Židovskou čtvrť si můžete projít sami nebo využít některý ze dvou oficiálních prohlídkových okruhů, které je ale potřeba si objednat předem. Pokud s sebou máte děti, vyrazte s nimi na naučnou stezku Po stopách opatů a rabínů. Provede vás po těch nejcennějších památkách a po cestě sbíráte razítka, za která mohou děti dostat odměnu.

„Ještě interaktivnější možnost nabízí hra Skryté příběhy s názvem Třebíčský machzor. Stačí si jen stáhnout aplikaci a můžete vyrazit na cestu s malým Isaacem, který pátrá spolu s rabínem po ztracených židovských modlitebních knížkách zvaných machzor. Na trase dlouhé 2,5 km vás čeká devět zastávek na těch nejzajímavějších místech, kde musíte vyřešit úkol či rébus,“ zve Ol'ga Königová, ředitelka Vysočina Tourism, a dodává: „Kromě návštěvy expozic můžete v historických budovách také ochutnat dobroty podle tradičních receptů, například bramborové pekáče, židovské cukroví a domácí žitný chleba nebo všechny druhy místní whisky Trebitsch či košer víno.“

Do okolí Třebíče za krásnými výhledy

Jižně od Třebíče se tyčí na vrcholu Pekelného kopce 26 metrů vysoká rozhledna, která nabízí krásný výhled na celé město i okolní krajinu. Symbolicky navazuje na historii Třebíče, protože její půdorys, kombinovaný ze dvou čtverců, připomíná Davidovu hvězdu. Přímo z centra města si sem můžete udělat příjemnou sedmikilometrovou procházku. Zpátky do města můžete vyrazit tou samou cestou, nebo se vydat po zelené, po které dojdete ještě k Vodojemu Kostelíček na Strážné hoře. Vodárenská věž sloužila jako zásobárna vody pro město, postupně ale přestala její kapacita stačit. V současné době slouží vodojem jako expozice vývoje třebíčského vodárenství. Vyhlídková plošina, která se nachází 20 metrů nad zemí, nabízí jedinečný výhled na město. Krásné výhledy najdete také na městské věži při kostele sv. Martina nebo na starém větrném mlýnu.

Třebíčský větrný mlýn, zvaný též Větrník Zdroj: Roman Šulc

Třebíčský větrný mlýn

Třebíčský větrný mlýn, zvaný též Větrník, nechali zbudovat v roce 1836 průmyslníci František a Karel Budischowští pro své koželužské závody a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo. To sloužilo koželuhům k čištění kůží. Podle původního návrhu měl být mlýn dřevěný, nakonec se přistoupilo ke stavbě z kamenného a cihlového zdiva.

Na začátku 20. století převzala mlýn obec a zřídila v něm nouzové byty. Mnohdy ve třech patrech kruhového mlýna s půdorysem 7,5 metru bydlely i tři rodiny. Takto byla zajímavá budova využívána až do roku 1977. V šedesátých letech o mlýn projevil zájem malíř Cyril Bouda, který z mlýna chtěl udělat chalupu. Město mu tehdy budovu neprodalo. V současné době se ve větrníku nachází expozice ve třech patrech, přístupný pro veřejnost bývá od května do záři.

Zdroje: vysocina.eu, trebic.cz